Pojďme se dnes oddat pocitu nostalgie a zavzpomínat na dobu, kdy nebyla žádná velká fitcentra s nepřebernou nabídkou „cizích názvů“ supercvičení a kdy se chodilo do jedné staré tělocvičny, nejspíš někde poblíž domova. A pokud jste zažila osmdesátky ve věku relativní dospělosti, tak pletené návleky, které si pamatujeme z televizního pořadu Cvičme v rytme, večerníčku pro muže, jak se mu říkalo, máte možná ještě někde ve skříni.

Aerobik se u nás cvičí někdy od poloviny osmdesátých let. Tehdy se mu ovšem neříkalo oficiálně aerobik, ale džezgymnastika (která měla k americkému aerobiku hodně blízko, ale kořeny pevně u nás), v lepším případě aerobní gymnastika. Cvičitelky, které řadu let provozovaly v rámci tělovýchovných jednot cvičení pro veřejnost, totiž velmi rychle pochopily, že ten trend „aerobiku“, který se k nám valil přes železnou oponu ze západu, je pro české ženy velmi lákavý.

Tak oblečte si dresy

Vzpomínáte na typické dresy, v kterých se tehdy cvičilo? Hodně barevné, většinou lesklé, s dlouhými obtaženými leginami a s již zmíněnými nezbytnými návleky? Ty šťastnější z nás je dostaly od příbuzných a známých ze zahraničí, dobré hospodyňky si je zase dokázaly spíchnout z kusů látek, které sehnaly bůhvíkde. Pomyslnou třešničkou na dortu byly pak čelenky, které odrážely skutečnou osobnost nositelky. :-)

Helena Jarkovská: Aerobní gymnastika

Božská těla po česku

A jak vypadala hodina aerobiku? Dnes by asi za styl a to, že většina lidí cvičila naboso, byla cvičitelka ukamenována (smích), ale tehdy jsme na to nehleděly. A když ještě holčina, která lekci vedla, byla natolik šikovná, že sehnala pásku se zašumělými zahraničními hity, byly jsme na vrcholu blaha, vzpomínáte? Modern Talking, Michael Jackson, Eurythmics, Madonna, Irene Cara (Flashdance), Wham, Kylie Minogue... Samozřejmě že hudba nebyla profesionálně namixovaná podle BPM (beats per minute), které určuje tempo, ani nešlo o tzv. non stop verzi, kdy jedna skladba plynule navazuje na druhou. Mezi jednotlivými písničkami se nacházely klasické pauzy a bylo na kreativitě cvičitelky, jak se s tímto faktem popere. Po nezbytném rozehřátí se většinou skákalo a hopsalo - i bez těch bot, a druhá půlka lekce patřila posilování a protahování na zemi.

V té době u nás běžel sugestivní romantický film Flashdance, kde krásná svářečka Alex díky lásce k pohybu ke svému štěstí přišla. Zřejmě možná kvůli němu byl tak trochu ve stínu jiný snímek, který pojednával přímo o aerobiku - Božská těla (Heavenly bodies). Viděla jste?

Aerobik padl v tehdejším Československu na úrodnou půdu. Navázal na mnohaletou tradici „našeho cvičení na hudbu pro veřejnost“, kterou dodnes můžeme obdivovat na Všesokolských sletech. Mnohé z nás ví, že chodily cvičit už jejich babičky a maminky.

Kdo „udělal“ aerobik

Velký vliv na rozmach aerobiku ve světě měla Jane Fondová, kterou jsme zmiňovali již v článku Celebrity, které ukázaly světu, jakbýt fit. A jak to bylo u nás? Osobností, které se zasloužily na propagaci tohoto ženského sportu v naší zemi, je mnoho. Za všechny jmenujme tři ženy. První z nich je PaeDr. Jitka Polášková, bývalá prezidentka Českého svazu aerobiku, která už bohužel není mezi námi. Pokud žijete v Praze, možná i vy jste navštívila některou z řady jejích vždy perfektně připravených hodin. Velkým pojmem v gymnastice ve spojení moderního pohybu s hudbou jsou pak také Zlata Wálová a Helena Jarkovská, kterou jsme pravidelně vídaly právě v pořadu Cvičme v rytme a byla rovněž recenzentkou mé knihy Aerobik (Grada, 2001), což považuji za velkou čest.

A co vy? Pamatujete výše popsanou dobu? A jak na ni vzpomínáte? Napište do komentářů, těším se na všechny vaše postřehy. A buďme fit!

Autorka článku provozuje specializovaný server www.aerobic.cz.

Reklama