Podle psychologů už během několika minut poznáme, jestli je to On, nebo jenom on. Vlastně stačí jeden pohled a pár vět a my víme, jestli se necháme pozvat na kafe, nebo bychom jen ztrácely čas. Vlastně lépe řečeno, zda ho na kafe pozveme, nebo ne.

A vlastně ani nezáleží na tom, jestli je hezký, mladý, bohatý… stačí, když cosi zajiskří, spustí se chemický proces přitažlivosti a my jsme (a on taky) v pasti.

Jak jsem přišla o pěkného frajera

Nedávno jsem jela tramvají. Kousek ode mě seděl tmavovlasý, vysoký a opálený krasavec, který vysílal tak výmluvné pohledy, že jsem z toho úplně zkoprněla. Zvlášť proto, že se mi fakt moc líbil. Ale protože jsem srab a k tomu se hrozně stydím, nedala jsem ani mrknutím oka znát, že bych si jeho pohledů všimla. Když jsem k němu (jakoby bezděčně) otočila hlavu, vždycky vykouzlil zářivý úsměv dokonalých zubů, až se mně podlomily nohy.

Sice jsem celou cestu zatahovala břicho a rovnala páteř, ale tvářila se jako ledová panna, navíc před vraždou. Přece si nezadám! Nezadala jsem si. Když se mi zdálo, že už už vstává, aby mě oslovil, otočila jsem se, se srdcem tlukoucím až v krku, k němu zády. Zase si sedl a začal si číst noviny.

Pak po mně ještě párkrát mrknul, ale to už se blížila zastávka, na které jsem vystupovala. Čerstvý vzduch mě trochu postavil na nohy, tep se zpomalil a já jsem začala litovat, že jsem se nepřemohla a trochu se na něj neusmála. Tak hezký a přitažlivý chlap to byl! Prostě jsem nedokázala přemoct stydlivost ani strach a byla schovaná za svým kyselým obličejem jako za zdí. 

Jak sbalit chlapa?

Pět minut je možná docela málo. Dá se to vůbec, takhle bleskově někoho sbalit? Odpověď zní následovně: Ano, dá! Ovšem ne vždycky a ne pokaždé přesně do těch pěti minut. Musí se tady sloučit účinky několika faktorů, musí dojít k synergickému efektu několika současně působících věcí: atmosféry místa, pocitu souznění a ještě tzv. faktoru X, který je v tomto případě rozhodující.

Co to je a jak poznat, jestli mezi vámi je? Na tyto všechny otázky a ještě mnohem více se pokusíme odpovědět v tomto článku, ve kterém rozebereme podrobně téma rychlobalení a kouzla okamžiku do podrobna.

Jak sbalit chlapa v pěti minutách

1. minuta

Oční kontakt, přiblížení a okouknutí. Musí si vás všimnout. Tohle je úkol několika prvních sekund. Když vás osloví hned po této výzvě, je vyhráno, když ne, je třeba převzít iniciativu.

2. minuta

Oslovte ho. Je docela jedno, na jaké téma. Můžete se zeptat na cestu, nebo mu pochválit boty, může to být úplná banalita. Vy tím totiž jen potřebujete vyzkoušet, jak bude reagovat. Jestli stále kouká kamsi mimo a odpovídá jednoslabičně, můžete bez pocitu trapasu odkráčet středem. Pokud už je iniciativa na jeho straně a začíná mluvit víc on, je v podstatě vyhráno.

3. minuta

Teď už by mělo být jasné, že mezi vámi něco je. Nejde o to, o čem se bavíte, ale že se bavíte. Podle kombinace hlasu, pohledů, úsměvů, někdy i letmého doteku poznáte, zda to začalo jiskřit nebo ne.

4. minuta

Nyní je potřeba plánovat něco do budoucna. Nesmí to skončit tak, že si řeknete, ať už nahlas, nebo v duchu – jo, v pohodě, tak zas někdy. To ne, tím by celá akce byla naprosto k ničemu. Teď je potřeba udělat tah na branku a dosáhnout jasné dohody o tom, kdy nebo kde se zas můžete vidět, případně získat kontakt na mobil, Facebook nebo ICQ.

5. minuta

Nakonec není co řešit, ale zase si to nepokažte. Rozehrajte svůdnou pózu a stylově se rozlučte tak, aby se už teď na vás začal těšit.

Takže čistě akademická otázka, ze které, prosím, partneři oslovených žen, nevyvozujte žádné závěry. Jak by sbalila muže...

Klára Křížová - Já bych ho nejspíš oslovila. V mém věku už není čas ztrácet čas. Více raději nerozvádím, abych z toho neměla doma rozvod. Ve skutečnosti jsem vdaná a hodná.

Dana Svobodová - Sama se oslovit muže stydím, ale kdybych zaznamenala zájem a mně by se dotyčný taky líbil, udržovala bych oční kontakt, usmívala bych se a čekala, že on udělá první krok. Potom už problém s konverzací nemám, ale to oslovení bych nechala na něm.  

Eva Soukupová - Chlapa jsem ještě nikdy nebalila a přiznávám, že úplně cizího člověka bych asi nikdy neoslovila. Možná se to nezdá, ale vůči cizím jsem hodně nesmělá. Kdyby to byl někdo z okruhu mých známých, asi bych se snažila ho zaujmout něčím, co by na něj mohlo zabrat. Nejspíš bych vsadila na smysl pro humor.

Klára Milošová - Nikdy jsem nemohla spoléhat na typicky ženské atributy jako ňadra dmoucí a nekonečně dlouhé nohy a já nevím, co všechno muže na ženě vzrušuje, neboť ničím takovým mě příroda neobdarovala. Zároveň jsem se ale nikdy příliš netrápila tím, že muže nezaujmu poprsím velikostí číslo šest už na vzdálenost jednoho kilometru… no co, každý jsme jiný a něčím jiným krásný. Takže možná tohle – prostě žádné mindráky a trochu sebevědomí. Když se k tomu přidá šikovné „obdivné“ mrkání, tak to nikdy nezklame.

Jak se balí v Americe?

Jak balíte muže vy? Máte nějaký osvědčený způsob?