Pištu-šedého mourka kotěcího brali moji rodiče v prvních chvílích jako nevítaného vetřelce. První povolila máti, začala toho pitomečka rozmazlovat a to velmi.
Najednou se u kamen objevil kulatý, brokátem povlečený, peřím tak akorát nacpaný polštář, na němž se jeho lordstvo neuvěřitelně rozvalovalo, játýrka se začala kupovat, maso z polévky už nedostávala hlava rodiny jak se až do této chvíle slušelo, šunčička, sardinky, nic nebylo pro kocourka dost dobré.
Táta velice rychle vycítil nebezpečného soka a jal se podnikat úskočné manévry.
Musím podotknout, že kočka ho taky nemohla vystát a pokud to šlo, klidila se mu z cesty.
Otec jako bývalý sportovec profesionál začal nebohé zvíře intenzivně trénovat v několika, pro kočky nezbytných disciplinách.
Výskok z místa a školu smyku trénovali na linoleu v předsíni. Stačilo prudce rozevřít velký, černý, pánský deštník a Pišta reagoval vždy spolehlivě.
Zařval, vyskočil, dopadl sice na všechny čtyři, ale na naleštěné podlaze neměl šanci a už jel. Končilo se poznámkou: „Matko je tu náledí podsyp mu“ !
Následoval delší italský dialog.
Pád z výšky – popis – otec sedí v křesle na klíně kocoura, kterého si jednou rukou přidržuje za ocas, ten ušiska sklopený u hlavy jak torpédo, trpně snáší pokusy o své vlastní vyhlazení. Když zatne drápek do nepřátelského stehna letí okamžitě ke stropu a katapult si jde do špajzu loknout lahváče.
Krosový závod – start: na spící šelmu hodil rozložené Rudé právo, kdo pamatuje jeho rozměry zamáčkne slzu, probuzené zvíře na to nemělo čas. Vyráželo různými směry kamkoli, jen aby tu šustivou hrůzu z sebe dostalo co nejdřív. Musím říct, že této kratochvíli přišlo na chuť, což táta nesl dost nelibě, noviny obyčejně končily totálně zdevastované.
Vynahradil si to při státem povolených ohňostrojích, doplněných palbou z pěchotních zbraní. Při první detonaci náš miláček opět vyskočil z místa, vlítl pod sekretář a vždycky se nechal uchlácholit delší tichou pauzou při zapálení zlatého deště. To opatrně vylézal mezi nás špinavý jak kominík, plný prachu, aby při další salvě hupl do peřin a bylo vymalováno.
Ještě ho ohodil zdivočelý Papiňák, který na nás všechny vyronil hovězí vývar, párkrát ochutnal Hofmanské kapky, po kterých se mohl utlouct, zahříval mi záda, povídal si se mnou, byla s ním ukrutná sradna, zlepšoval nám všem náladu.
Nový komentář
Komentáře
Ťapina: je fakt, ze mam kocule dve a vyvadeji spolu dost casto, ale i presto kocour rad zapasi se mnou. Nebo se honime barakem, cihame na sebe za rohem a vyvadime podobny lotroviny. A kdyz ma dost, jde si proste lehnout nekam stranou. Ale to drzeni za ocas mi proste nejak nesedi.
Ťapina:
U nás je tenhle živej element právě Frodo, ten občas připraví člověku horkou chvilku. Třeba jsem ve vaně, nevím o světě a najednou mi někdo sedí na krku
, já se leknu, tak zaječím a on se lekne a zatne mi drápky do krku. A s ním oživli i ostatní tři, takže kotěcí doba se mi vrátila hned čtyřnásobně
Motty: No právě, já jsem byla první, kdo letěl div ne ke stropu vyděšen z příšeří černým přízrakem, tak co bych mu to neoplatila?
Ťapina: ten druhej vzkaz jsem viděla až po odeslání mýho, takže se v podstatě opakuju
Ťapina: to já radši nikoho neděsím a
el mám nepokousanou
U nás si ale kočule vystačí i samy a Frodík jim do těch pranic přinesl nový mladický vzruch
A ještě jak na to koukám, napadla mě jedna věc. Většina těch, komu se tenhle typ hrátek s kočkou nezamlouvá, mají víc koček. Jenže to počítejte s tím, že si pak kočule ty naschvály a zlotřilosti vyberou mezi sebou a k vám už se pak chovají převážně mile. Jediný chlupatec v rodině vyžaduje bitvy s lidma, a že jsou někdy pořádně drsné
Motty: Myslím, že když jednou vyděsím kocoura tak, že vyletí metr do výšky, a podruhé on na mě vyletí z temnýho koutu a kousne mě do
ele, tak je to naprosto v pořádku a vyrovnaný stav
Sem jdu, ne jsem
Tak už jsem jdu asi s křížkem po funuse, protože článek je včerejší, ale taky jsem z něho trochu na rozpacích. Nepochybuju o tom, že kocourka měla rodina Čáriny ráda, ale dávali to najevo pro mě dost nepochopitelným způsobem. Jak psala Ťapina, že v každý rodině je jeden na krmení, jeden na mazlení a jeden na praní, tak u nás zastávám všechny tyhle funkce hlavně já, protože jsem s
asi nejvíc. A když se pereme, je to proto, že chtějí oni, a ne že bych někoho z nich schválně děsila. Proto se taky asi pereme bez použití drápků, oni prostě vědí, že je to hra. A drápnou mě jen tehdy, když mi třeba leží na klíně a něčeho se leknou, zazvoní telefon, zvonek atd. Proto si určitě nemyslím, že by byl kocourek bez sebe blahem, když na něj vystřelí deštník, kterýho se bojí. Zrovna tak když spí a je bezbrannej, tak bych na něho určitě neházela Ruďase. No ale tohle je můj názor, v jiných rodinách to může být jinak. V podstatě stojím za tím, co řekla Modroočko.
připadá mi divné servírovat jako legraci, že jste vlastně zvíře trápili...
Sirka: Muj kocour se vysavace taky boji, kocicka ho ma tak nejak na haku, jasne ze neprestanu vysavat, ale to je snad neco jinyho, to neni umyslny straseni a deseni. A abych chtela pozlobit kocku tim, ze ji budu proti jeji vuli drzet za ocas, az me bude muset skrabnout, protoze se jinak branit nemuze, tak to teda opravdu ne. To snad muzou delat jedine male deti, ktere z toho jeste nemaji rozum a nikdo je nenaucil, ze se nema ublizovat druhym.
No nevim, doufam, ze to je jen nadsazka a v clanku trosku pribarveny, ale myslim, ze kdyby se kocourovi hlazeni nelibilo, utekl by, ovsem pokud by ho nekdo nedrzel za ocas
V tom pripade mu nezbylo, nez zaseknout drapek. A desit ho destnikem, kdyz vim, ze se ho boji
? Rvacky s kocourem taky znam, je fakt, ze nekdy si hraje dost drsne, ale to nema se strasenim nic spolecnyho.
Pointa je jasna, Carine se po kocce styska. Je to presne jak to ma byt.
jo noviny, ty měl náš Zrzek rád...a jednou mě roztahal klubíčka po celém bytě...pěkně propletl...bylo to umělecké dílo
V každé kočičí rodině, co znám, je jeden člověk na krmení, jeden na mazlení, a jeden na praní. U našich doma jsem byla na praní s kočičákem vyhrazená osoba já, a věřte, že to šelmu bavilo.
skolacka: vždyť je to nadsázka, a legrace. Kocouři si rádi hrajou, a někdy i trochu divoce. Kdyby to kočce vadilo, uteče a zaleze. Není to míšenskej porculán :-)))
lidi, neblbněte, znám rodinu, kde to vypadá úplně stejně - kočka má ze všeho srandu a bere to jako hru a pán domu se tváří, jako že je nad věcí a kočku má plně ve své vládě
Susina: no nevím, asi se neschodnem
. Kočku hladím, když to sama chce, tudíž jí nepřidržuju za ocas a když se kočce hlazení líbí, tak drápek nezasekne, ale přede a slastí vystrkuje a zatahuje drápky - což ovšem nijak výrazně nebolí
skolacka: ale ne...kdyby kočka nechtěla, buď si jistá, že zdrhne...oni si nenechaj diktovat nic, co by nechtěli.. vím, o čem mluvím, mám doma dvě a přesně vím, že když kočka nechce se nechat mazlit, tak prostě nechce, zmizí a je pokoj..takže to číčuli nejspíš ani nevadilo...a on jí přece nehodil schválně ke stropu, vždyť je to nadsázka..
představ si situaci, že hladíš číču, ona ti zasekne drápek do stehna - co uděláš? nejspíš zaječíš a vyletíš a kočka s tebou, že jo..
asi v ten moment nepopadneš kočku a nevyhodíš ke stropu..