Asi mnohé z Vás někdy postihla choroba zvaná syndrom bílého pláště, ten je obzvláště dobře pozorovatelný při měření krevního tlaku. Lékařské prostředí, ať už je to nemocnice či pouhá ordinace praktického lékaře, bílý lékařský plášť nebo prostě jen osobnost lékaře, dokáže dělat s psychikou a následně samozřejmě i organismem pacienta divy. V případě, že se jedná o jednoduché lékařské vyšetření, kterým je ono měření tlaku, většina zdravotníků s takovou reakcí pacienta počítá. Situace se poněkud mění, pokud jste v roli rodičky, kdy se velká většina zdravotníků pochopitelně zaměřuje pouze na vaši fyzickou stránku. Jenže ouha, neboť právě psychická pohoda, klid a vyrovnanost je podle mnohých porodních asistentek jedním z nejdůležitějších předpokladů pro bezproblémový příchod miminka na svět. Strach, lépe řečeno hrůzu z porodu, vyjádřila  naprosto nádherně v jednom ze svých dopisů Karolíně Světlé Božena Němcová. Napsala: „Těhotná žena nosí smrt za pasem". 

 

A proč se vlastně říká, že dcery rodí jako jejich matky?

V knize Hovory s porodní bábou od Jany Doležalové se v rozhovoru se známou porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou píše: „Když žena od dětství neslýchá nic jiného než prorocké vize typu: Počkej, až budeš rodit, to si užiješ, pak má v psychice zakódované, že ani její porod nebude jednoduchý, a bojí se. A když se člověk bojí, vnímá vše mnohem intenzivněji, také bolest cítí silněji a hůře se uvolní.“

Nemá-li rodička z porodu strach, nebo se podaří během těhotenství tento strach odstranit, porod prý pak bude s daleko větší pravděpodobností probíhat bez komplikací. I když je naprosto samozřejmé, že malá dávka obav z neznámého či známého, mýty a legendami doslova opředeného okamžiku ( ...kéž by okamžiku), je naprosto normální. Problém však nastává, vytvořila-li si i nastávající maminka, například díky oněm rodinným historkám, psychický blok, který ji naprosto paralyzuje a nedovolí jí se uvolnit a odevzdat se přirozenému průběhu porodu.

 

Jak z bludného kruhu ven?

V případě, že máte otevřeného a citlivého gynekologa, kterému důvěřujete, rozhodně si s ním o svých obavách promluvte. Další možností je kontaktovat psychoterapeuta, nejlépe na doporučení nějaké spokojené pacientky, který má s řešením takových problémů zkušenosti. Rozhodně se lze obrátit i na zkušenou porodní asistentku, která má soukromou praxi, a s ní vše probrat; pokud si budete sympatické a vytvoří se mezi vámi potřebná důvěra, nabízí se logicky i možnost domluvit se s ní, aby vás porodem provázela. Některé prameny dokonce uvádějí, že přítomnost takzvaných dul – průvodkyní těhotenstvím, porodem a šestinedělím, které nastávajícím matkám poskytují především psychickou podporu (při porodu bývá tato pomoc nepřetržitá), výrazně snižuje:

 

Počet císařských řezů o 50 %,

Délku první doby porodní (fázi „otevírání") o 25 %,

Použití oxytocinu o 40 %,

Užívání léků proti bolestem o 30 %,

Použití kleští o 40 %,

Žádosti o epidurální anestezii o 60 %

 

Zdroj: DOLEŽALOVÁ, J., Hovory s porodní bábou. Praha: Argo 2006

            www.duly.cz

 

Víte, za jakých okolností jste přišly na svět?

Myslíte, že Váš porod nějak ovlivnily rodinné historky o porodech?

Myslíte si, že role psychiky při porodu je opravdu tak velká?

Reklama