Pavel si bral Irenu před 11 lety. Ještě donedávna byla velmi atraktivní a snad každý muž Pavlovi ženu záviděl. On na to byl náležitě pyšný, byl rád, že má po svém boku takovou krásku, kterou miluje a ona jeho. Právě z toho důvodu nyní těžce nese, že jeho partnerka přibrala téměř 15 kg (při výšce necelých 160 cm je to znát) a navíc o sebe přestala dbát. Ten se jí snažil dávat různé nenápadné signály, koupil domů běžící pás a jiné posilovací stroje, řekl, že by se mohli stravovat zdravěji, požádal ji, ať si vezme ty šaty, co jí koupil před rokem, do kterých věděl, že se nevejde. Doufal, že to pochopí, nestalo se tak. Přiznává, že se mu manželka přestává líbit, nevzrušuje ho, ale opustit ji nechce. Touží, aby z ní byla opět ta kočka jakou bývala. Rozhodl se, že jí tedy poví, co má na srdci, ale teď přemýšlí, jak to udělat, aby se ona neurazila. Moc dobře si uvědomuje, že kdyby byl upřímný a řekl to na plnou pusu, měl by doma peklo na zemi.
Co na to redakce Ženy-in? Jak by to Pavel manželce měl podle nich říci? Přečtěte si naše rady.
„Mlčet a nic neříkat. Zapomenout na to, že je tlustá.“
Radek Kříž, šéfredaktor
„Já bych určitě chtěla, aby mi to partner řekl. Zároveň vím, že bych z toho byla smutná, možná i dost naštvaná, nevím, na koho víc, jestli sama na sebe, nebo na něj. Kdyby mi pověděl něco v tom smyslu, že mám místo pekáče buchet pořádně vykynutou vánočku, i kdyby to bylo vtipně řečeno, a hned bych držela hladovku. Ať se to ženě řekne jakkoliv, vždy to bude špatně. To je můj názor.“
Markéta Škaldová, redaktorka
„Vzhledem k tomu, že jsem odjakživa plnoštíhlá, tak jsem zvyklá na poznámky ke svému tělu. Pokud by to neřekl vyloženě hnusně, tak by mě to nejspíš donutilo se alespoň zamyslet. Na druhou stranu, by mě neskutečně mrzelo, že má potřebu mi to říkat a vlastně mi tím naznačit, že ho asi nejspíš nepřitahuji. Pro muže je to trošku svízelná situace, ale je pravda, že my ženy na pupky našich partnerů poukazujeme často a opačně jsme nesmírně urážlivé, tak nevím, zda bychom se neměly zamyslet. Nemůžu nepodotknout, že pokud by mi o hubnutí začal mluvit někdo, s kým jsem začala randit, tak to ukončím. Abych se měnila vysloveně na přání nějakého muže, že by mě chtěl mít hubenější, řeknu mu rovnou, ať si tu hubenější najde, že já jsem ve svém těle spokojená.“
Kristina Vodičková, editorka
„Sama jsem se svou postavou dost nevyrovnaná, pravděpodobně by mě taková poznámka ranila a začala bych panikařit a ihned hubnout. Pokud by to tak ale opravdu bylo, radši bych volila variantu, aby můj muž nechodil okolo horké kaše a asi mi svou výtku řekl a já se k tomu případně mohla postavit čelem. Protože pokud by to došlo to toho stavu, kdy by na mě kvůli tomu třeba nechtěl sáhnout, rozhodně je lepší slyšet pravdu. A to by asi mělo platit i na druhou stranu. Pravda je ale taková, že by spolu měli být lidé šťastní asi z jiných důvodů...“
Marie Cicvárek Fléglová, redaktorka
Čtěte také:
- Mezi námi partnery. A jaké společné zvyky máte vy?
- Rodiče nechtějí přijmout mého partnera kvůli jeho politickým názorům a já už o něm také pochybuji...
- Vzít si někoho, kdo už byl třikrát ženatý? To je dilema…
Nový komentář
Komentáře
Já myslím, že by se každá žena měla umět mít ráda taková, jaká je, a její partner by ji v tom měl podpořit. Pokud chce, aby zhubla, měl by na to jít prakticky, vybrat nějakou společnou aktivitu a snažit se vařit zdravější jídla - to by tedy alespoň zabralo na mě. Třeba tady - https://www.pestryjidelnicek.cz/ - si člověk může nechat poslat jídelníček na míru úplně zadarmo. :)
A proč o sebe Pavlova žena přestala dbát? Není spíš tam jádro pudla? To není jen o kilech, i kila se dají nosit se šmrncem
Tady je něco v psychice paní...
A zase ta interpunkce - Jak říci ženě, že má zhubnout ČÁRKA a neurazit ji?
Nevidím na tom nic špatného, když muž nenápadně dá ženě najevo že se mu přestává líbit. Jednomu se líbí vysloveně hubený,druhý může i silnější. Lepší když řekne,než bude hned zahýbat.
To by se ženě nemělo říkat.
I silnější žena může mít šmrnc.....A že má kila navíc vidí určitě i sama a je jen na ní zda s tím chce něco dělat.
Až zpětně vidím jak mi manželovi poznámky ubližovaly. Bylo to dokonalé buzerování. Nejdřív se snažíte překonávat... ale časem. Za třicet společných let mi dokázal snížit sebevědomí na nulu. A já mu věřila, že jsem tlustá. Byl takový i na dceru... pořád poznámky, že někde je vidět špek. Přitom, když si dcera teď obleče moji sukni, kterou jsem nosila po třetím dítěti a 64cm v pase, je naprosto štíhlá. Jinak z jeho strany žádná podpora nebo společná aktivita.
Neztloustne se přeci ze dne na den

Podle mě je lepší mluvit na rovinu. Měl by jí to nějak citlivě říct. Přiznal, že ho už nevzrušuje, a to vidím docela jako problém, i když samozřejmě sex není všechno. Já mám doma to samé s manželem - během 10 let, co jsme spolu, nabral skoro 40 kilo. Nedávno jsem mu řekla, že je potřeba s tím něco dělat, protože se to začíná odrážet na jeho zdraví a celkově prostě není fit. Uznal to a chce zatím začít alespoň posilovat a omezit pivo. Tak uvidíme.
Snad by mně nikdo nemusel říkat , že jsem tlustá.
Stoupnu před zrcadlo . . . a vidím.