Foto: Se souhlasem prof. MUDr. Jana Daneše, CSc.
Ve screeningu nádorů prsu je standardem takzvané dvojí čtení mamografických snímků, jež podstatně zvyšuje spolehlivost vyhodnocení abnormálních nálezů. Umělá inteligence (AI) do této oblasti proniká v podobě takzvaného třetího dodatečného čtení. To zvyšuje celkovou senzitivitu vyšetření až o 20 % a přináší hodnotícím radiologům větší jistotu.
V redakci jsme se rozhodli takové vyšetření osobně vyzkoušet a zrealizovat rozhovor. Na naše otázky odpovídal prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., propagátor umělé inteligence v mamografii, předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu v ČR a člen Odborné rady zdravotnické skupiny EUC.
Mají pacientky zájem o unikátní mamografické čtení snímků pomocí umělé inteligence?
Zájem je relativně velký. Zhruba 70 % všech žen, které přicházejí na screeningové vyšetření, má o to zájem, a pokud nejsou u OZP, rády si připlatí 100 Kč.
Vědí o této možnosti vaše pacientky?
Samozřejmě, díky probíhající mediální kampani o ní vědí, sám jsem o tomto tématu mluvil v několika rozhovorech a v řadě různých médií. Navíc v našem centru získají první informaci hned u vchodu, dále dostane žena leták i do ruky a v naší diskrétní zóně jí zdravotník vysvětlí, o co jde. Dostanou informaci, v čem jsou výhody využití umělé inteligence – je to ještě více senzitivní, v důsledku jde o vyšší zachycení nádorů, výsledek posuzují dva lékaři a umělá inteligence. Evropská komise to nyní doporučuje jako diagnostický doplněk – v podstatě je to třetí kontrola čtení mamografických snímků, podpora stávajících dvou čtení. Nyní je to tedy tak, že snímky čtou dva lékaři a následně umělá inteligence. Překvapivě velké množství klientek o této možnosti ví a vyžadují ji. Vidíme nárůst pacientek, pro které máme ještě rezervu. Nárůst množství pacientek tedy nemá vliv na objednací doby a následné vyhodnocení výsledků.
Pokud nejsou u OZP, kolik je toto čtení stojí, pokud o ně mají zájem?
OZP vyšla v tomto velmi vstříc, má zájem o nové technologie, takže jsme šli do společného projektu a doufáme, že tato spolupráce bude i v budoucnosti pokračovat. Ženy, které mají jiné pojišťovny, doplácí 100 Kč. Je to na jejich rozhodnutí.
Foto: Se souhlasem prof. MUDr. Jana Daneše, CSc.
Mají toto vyšetření i další pracoviště?
Zatím tento druh vyšetření nabízí Fakultní nemocnice Olomouc (mají trochu jiný systém od jiného výrobce zakoupený z dotace), i ostatní pracoviště měly možnost testovat, ale zatím nemají komerční verze. Pouze my jsme se rozhodli mít plnou komerční verzi a jít do toho i za cenu dodatečných nákladů a jsme velmi překvapení, jak to ženy pozitivně vnímají.
Za jak dlouho se pacientka dozví výsledek vyšetření?
Naše krédo je, že se klientka dozví výsledek hned. Jsme tady dva lékaři, podíváme se na snímky a následně to ještě přečte umělá inteligence. Pacientka odchází s výsledkem. Drtivá většina klientek to oceňuje. Na jiných pracovištích to nebývá pravidlem. V případě, že objevíme nějaký nejednoznačný nález, doplňují se další následná vyšetření jako je například ultrazvuk, velmi brzy ji objednáme na biopsii, případně ji uděláme hned. Chceme být v diagnostice velmi rychlí.
Kam pak pacientky posíláte?
My patříme mezi akreditovaná screeningová centra, ta mají ze zákona povinnost se o tyto pacientky postarat. Nedílnou součástí naší činnosti je diskuse nad pacientkami v tzv. multidisciplinárním týmu a následně je posíláme do zdravotnických zařízení (především do VFN), která si pacientky přebírají do péče. My následně děláme kontroly, jak se vše vyvíjí… Tento tým mají všechna akreditovaná pracoviště. My jsme diagnostici, pokud má pacientka nádor, potřebuje specializované chirurgy, gynekology a onkology. Stejným způsobem se postaráme o pacientky, které přijdou od jakéhokoliv gynekologa či praktika.
Foto: Se souhlasem prof. MUDr. Jana Daneše, CSc.
Je budoucnost o využití umělé inteligence v diagnostice?
Určitě ano. Zatím vše směřuje k tomu, že umělá inteligence bude nedílnou součástí diagnostiky. Samozřejmě to vyžaduje určitý čas. Co považuji za důležité, je v tomto případě budování důvěry. Nejen u klientek, ale také u personálu. Dříve se zkoušely různé systémy, které nebyly úplně dokonalé. Vývoj jde ale dopředu a toto diagnostické čtení pomocí umělé inteligence je plně využitelné. Charakteristické je, že se rychle učí, což probíhá na obrovských datech, na pacientkách, kterých jsou miliony, učí se na datech referenčních pracovišť – ta data musí být validována. Průběžně se tyto systémy vylepšují, aby byly stále lepší a lepší. Expertní skupina při Evropské komisi, které jsem členem (skupina pro tvorbu doporučení), vyvíjí doporučení na základě medicíny založené na důkazech. A už nyní je jasné, že je možné tyto systémy doporučit. Zatím ve třetím, dodatečném čtení, jako podpora dvou lékařů, v budoucnosti s největší pravděpodobností nahradí toho druhého lékaře. Předpokládáme také, že dostupnost tohoto vyšetření bude větší – vyšetření bude mít k dispozici více pracovišť, bude větší konkurence, doplatky pojišťovnám nebudou vysoké.
Také je důležité, aby tyto systémy lékaři, kteří dělají screening, chtěli. Je to stresující, lékař je pod tlakem, aby něco nezanedbal a umělá inteligence ho v jeho rozhodnutí podpoří, což má obrovský význam. Lékař v rozhodování tedy není sám. Na druhou stranu je třeba říci, že jsou to oni, kdo má zodpovědnost. S tím, aby umělá inteligence úplně nahradila lékaře se nepočítá.
Jaká je nyní situace v prevenci, jsou ženy zodpovědné a chodí na mamografické vyšetření?
Podle posledních statistik chodí asi 63 %. To není úplně málo. Zajímavé je, že řada žen chodí ne za dva roky na mamograf, ale za 3 roky. Ta účast žen, pokud vezmeme tyto 3 roky, je už 70 %. To ale není ideální. Dvouletý interval je vymyšlen tak, že pokud se v prsu něco děje, je nádor v tomto období většinou zachycen včas. Důležité je, aby jich chodilo na vyšetření víc a včas. Hodně žen váhá, pokud přijdou jednou za 3 nebo 4 roky, tak se efekt screeningu ztrácí. Je tedy zásadní, aby chodily každé dva roky.
Vnímáte, že stále panují mýty kolem mamografického vyšetření (nebezpečné záření, vyšetření bolí…)?
Myslím, že takových žen, které si to myslí, je relativně málo. Že ženy pochopily, že tyto „kampaně“, které se šíří po sítích, nejsou pravdivé. České ženy jsou vzdělané, ví, jaká je situace, mají k dispozici vysvětlení, jak vyšetření probíhá, proč je mamografie důležitá pro jejich zdraví. Pokud by se měly bát záření, faktem je, že dávka je nízká. Přínos úplně zásadně převažuje nad nějakou teoretickou újmou. Rozhodně i zmáčknutí prsu žádnou rakovinu nevyvolá. Pokud by si někdo myslel, že zmáčknutí nádor vyvolalo, tak to není pravda, ten nádor už tam musel být. Metoda mamografie je tedy velmi bezpečná. Je potvrzeno, že snižuje úmrtnost díky včasným záchytům rakoviny prsu. Technologie jdou dopředu, zlepšuje se kvalita digitální mamografie, dále se snižuje dávka, do budoucna se nejspíš bude dělat i tzv tomosyntéza (3D mamografie), která vyšetří prs po vrstvách, i ČR se už na to pomalu připravuje. Myslím, že širší využití bude reálné v průběhu 5–10 let.
Foto: Se souhlasem prof. MUDr. Jana Daneše, CSc.
Je u rakoviny prsu vysoká šance na uzdravení, pokud se nádor zachytí včas?
Ano, určitě. Pokud se vezme křivka přežití a vezme se nádor prvního stadia, tak do 5 let je prakticky 100 % přežití. O něco nižší je samozřejmě do 10 let, stále je však přežití velmi vysoké. Pokud jsou nádory pokročilé, tak doba přežití dost zásadně klesá. Velikost nádoru v době záchytu je tedy velmi důležitá. Tím nechci říct, že není možné úspěšně léčit pokročilejší nádor, ale statisticky vzato malý nádor rovná se téměř 100 % šance na uzdravení. Běžně kontrolujeme ženy třeba po 30 letech od záchytu malého karcinomu, nic jim není, v drtivé většině se dožijí vysokého věku a zemřou na něco úplně jiného. Vůbec tedy neplatí, že zhoubný nádor prsu rovná se smrt, jak si některé ženy myslí. Nádory se zachycují v čím dál tím menším stádiu a díky tomu klesá úmrtnost.
Zdroj: Rozhovor a prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.
Nový komentář