Na základě příběhu jedné ze čtenářek magazínu, která onemocněla leukémií, jsme se rozhodli zjistit více podrobností o dárcovství kostní dřeně. Přečtěte si, jak odběr probíhá a jaké podmínky musíte splnit...
Čtenářka Margarita nás nedávno upozornila na osud své kamarádky z magazínu Žena-in.cz, která onemocněla leukémií. Tato čtenářka si přála zůstat v anonymitě, rozhodl jsem se ale zjistit o leukémii, respektive odběru kostní dřeně víc...
Jak se vůbec kostní dřeň odebírá?
Podle českého registru dárců krvetvorných buněk existují dva způsoby odběru. Samotná kostní dřeň se odebírá z pánevní oblasti a jde o zákrok, který probíhá v anestezii. „Odběr probíhá vpichy do pánevních kostí a odsátí kostní dřeně - maximálně 1500 ml, podle váhy dárce. Následuje dvou až třídenní pobyt na lůžkovém oddělení specializovaného odběrového centra a další několikadenní rekonvalescence v domácím prostředí. Při tomto „tradičním“ odběru je dárci odebrána menší část kostní dřeně z celkového množství v těle. Po odběru pobolívají vpichy v pánevních kostech a stav dárce se vrátí do normálu během týdne až čtrnácti dnů.“
Jak jsme se dále dozvěděli, zdravotní stav dárců po odběru kostní dřeně je dlouhodobě sledován. Dárci jsou zváni na kontrolní vyšetření krve jednou ročně po dobu deseti let po odběru.
Podmínky pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk
- věk 18 až 35 let
- dobrý zdravotní stav (tedy neprodělala jste infekční žloutenku, tuberkulózu, těžké astma, AIDS, závažná onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovku a neužíváte-li dlouhodobě některé léky)
- hmotnost alespoň 50 kg
- ochota podstoupit několik „vstupních“ vyšetření (odběr krve)
- ochota poskytnutí osobních údajů do databáze registru
- ochota pomoci pacientovi nejen z České republiky, ale i odkudkoliv ze zahraničí
Pokud se úspěšně přihlásíte, evidovat vás v registru budou do 60 let, nepožádáte-li o vyřazení nebo pokud nenastanou okolnosti, které by bránily případnému darování krvetvorných buněk (například vaše nové závažné onemocnění). Samotná pravděpodobnost, že budete vybrána jako vhodný dárce, není nikterak velká, může se tedy stát, že nikdy darovat nebudete.
Nový komentář
Komentáře
Lucimo — #21
heligona — #19 ale já přece nikoho nenutím darovat kostní dřeň
, jen jsem chtěla, aby ty ženy, které o tom někdy přemýšlely a z nějakého důvodu to odkládají - myšleno "registraci do registru dárců kostní dřeně", tak aby to přestaly odkládat a zašly na tu transfúzku 
. Já to odkládám snad 10 let, pořád tak nějak nebyl důvod, až teď. Takhle to bylo myšleno, víš 
Margi, dík, že tak lobuješ, taky mi JEJÍ osud není lhostejný.
tady dost redakce zaspala
, registrování jako dárce a odběr jsou dvě věci a tímhle článkem o odběru si myslím, že dost žen odradila rovnou
Margarito, chtěla jsem přečíst tvoje sdělení, ale to se fakt nedá. Podle mě je každého věc, jestli chce nebo nechce cokoliv darovat
Knopper — #17
V registru jsem uz skoro 10 let
"sobě samotným" je míněno pro autotransfuze pro plánované operace...
Jen pro Zlínské - na zdejším pracovišti se dělá hromadný odběr při počtu 15 a vyšším zájemců o zapsání do regostru. Podařilo se mi zburcovat pár lidí a doplnit počet do oněch potřebných 15ti. Ale toto není konečný počet, je to jen minimum. Pokud chcete přijít na odběr, koná se 10.5.2011 od 6-9h. Měli byste zavolat na tel. 577552322a domluvit se, že přidete. Jako náhodný přijdivší člověk jste sice na pochvalu, ale jelikož s váma není počítáno a právě v tento den si chodí pacienti darovat krev sobě samotným a času je málo, měly by sestřičky spíše práci navíc. Takže ještě jednou - pokud přemýšlíte ve Zlíně že se chcete registrovat, zavolejte 577552322, pokud pak nepřijdete, je jen slušností zavolat a zrušit schůzku... DÍKY
JankaAnna — #13 Janko díky díky, čekala jsem podobných komentářů na stovky a stejně uvažujících čtanářek, no dejme tomu aspoň do padesátky. Kámoška leží na pokoji s manželkou dobrovolného hasiče a Ti jdou darovat hromadně i s polišama § jsou jixch na stovky.Myslela jsem, že se mi něco podobného podaří vyburcovat i zde na ženě-in :-( Vždy se tu projevovala snaha pomoci, solidarita s potřebnými a vesměs všechny čtenářky tady hodnotím jako velmi inteligentní ženy, ktré vědí a chápou, co je momentálně třeba. Já osobně také chápu, že je to o něčem jiném, než jen "zadat příkaz k převodu" jisté částky na účet potřebným, že je to vážně kus z VÁS, ale vemte to vážně racionálně - vám to nic neudělá a někomu jinému to může zachránit život. Nic se mi nikdy nezdálo tak "nadnesené", jako toto, co tady dnes píšu. Ale ono jde vážně o čas, u těchto lidé běží čas poněkud jiným tempem, mnohem, mnohem rychlejším. Doufají, věří, modlí se... Prosím přestaňte přemýšlet. seberte se a běžte, běžte se zaregistrovat do registru dárců kostní dřeně, v článku nebyla popsána ještě jedna mnohem méně bolestivější metoda odběru krvetvorných buněk. Tady je popis a všechny potřebné informace. Rozklikejte, co můžete.(pardon, nějak mi nejde zadat jewn odkaz, takže celý popis:2. ODBĚR STIMULOVANÝCH KMENOVÝCH BUNĚK Z PERIFERNÍ KRVE:
-ambulantně bez narkózy. Provádí se na cializovaném pracovišti (odběrové centrum). Odběru předchází stimulace tvorby krvetvorných buněk - po čtyři večery před odběrem dostane dárce 1 - 2 injekce stimulačního přípravku (G-CSF), jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu. Poté se provede odběr (nastimulovaných) krvetvorných buněk ze žíly pomocí přístroje - separátoru. Tato procedura trvá několik hodin. V případě nedostatečného množství odebraných buněkje třeba následující den provést kratší doplňující odběr. Dárce může mít různé reakce na stimulační přípravek, většinou je to pobolívání v kostech, v kříži, bolesti hlavy, únava - podobá se to stavu při chřipce. Potíže vyvolané stimulací odeznívají krátce po odběru.
No je to taková hrůza?
Naše pacientka a moje kamarádka je příliš mladá na to aby umírala. Nebylo jí ještě ani 35 let a doma má 5ti letého synka. Prosím nezůstaňte lhostejné, běžte a zkuste pomoci, neboť "Může se to stát i Vám".
také nad tím delší dobu uvažuji. Jsem dárkyní krve a vím, že moje krev už dvakrát putovala konkrétnímu dítěti. Byla jsem požádána večer před operací, abych neprodleně darovala krev. Jelikož "funguji" racionálním životním stylem, druhý den ráno jsem darovala a na moji krev (a krev ještě jednoho pána) čekala rychlá pro převoz a naše krev pomohla těm, kteří ji potřebovali.
Myslím, že i případná bolest, která přebolí (my přirozeně rodící matky a nejen my, víme, o čem bolest je), bude k něčemu dobrá, zvlášť, pokud pomůže někomu žít. Někomu, kdo by jinak asi musel odejít od těch, které miluje a kteří milují jeho... jako kdokoli z nás.
Proboha proč se mi tam cpou jakési kraviny? omlouvám se. Nezobrazí se, ale pak vyběhnou :-(...
Proboha neřešte, jestli to bolí!!!!!! Registrace je strašně jednoduchá, jen malá ampulka krve a podepsat se. Že vás vyberou, je malá pravděpodobnost. I pravděpodobnost, že kdy pomůžete někomu dalšímu je velmi malá. Ale co kdyby? Nepotěšilo by Vás to? Já se popravdě řečeno, ač ateista, modlím za to, abych JÁ byla ta pravá, která pomůže, a pokud ne, tak se snažím dělat vše, abych oslovila někoho a dotrckala ho k tomu pitomému malému odběru, díky kterému může zachránit lidský život, Je to na vás, ženy-in. Suďte dle svého vědomí i svědomí. Mě teď do psaní skáče můj 2letý syn, věřím, že v pohodě dožiju jeho dalších, ne jen těch druhých (9.5.09) narozenin. Mám strach, opravdu ho mám. Mám strach, že mi na kontrolních odběrech řeknou, že nejsem jen nevhodný dárce, ale že jsem aktuálně vhodný příjemce, protože, jak už jsem psala: Není bohužel nic jednoduššího, než se stát pacientem onkoligického oddělení.
http://www.qtl.co.il/img/copy.pnghttp://www.google.com/favicon.icohttp://www.qtl.co.il/img/trans.png
ženy, myslela jsem, že tento článek vyvolá mnohem "hustší" diskuzi, ba že se budou ženy hlásit s tím, že "já jdu do toho" protože kromě jedné zkumavky krve, pár minut času a podpis že souhlasím se zpracováním biologického materiálu vás nic jiného nečeká. Je velmi malá pravděpodobnost, že vůbec kdy budete vybrány, jako vhodný dárce pro "někoho". Ale co kdyby, že? Mě šlo hlavně o to, že já třeba registraci odkládám již několik let. Jsem čestným dárcem krve, mám na triku přes 10 odběrů, kdybych neotěhotněla a pak znovu, tak daruji krev dodnes. Plánuji darovat krev nadále. Do registru dárců kostní dřeně jsem se chystala zaregistrovat dlouhá léta, šlo spíše o lajdáctví a uvažování stylem "však to počká". Ale onemocnila mi kamarádka a ne jen tak ledajaká, jedna z těch mému srdci nejbližších. V tu chvíli jsem zjistila že se mě to týká víc, než bych si kdy troufla přiznat a než bych si kdy troufla připustit, že tato strašná nemoc kdy postihne někoho z mého blízkého okolí. Věřte, že je strašně jednoduché stát se pacientem onkologického oddělení.První zprávu, zcela jednoduchou, ale naprosto omračující jsem zjistila na začátku dubna, kdy jsem si přečetla "ležím s leukemií na onkologii v OL" nic víc, nic míň. Další info přicházelo postupně. Ještě poslední březnový týden byla tato žena zdravá matka a manželka. Lehla s pouhopouhou virózou a už nevstala. Na kontrolních odběrech jí zjistili strašný krevní obraz. Od té doby se léčí jako pacientka onkologického oddělení OL nemocnice. Měsíc jí sypou do žil chemoterapii, pak snad pauza a další chemo, mezitím jí hledají vhodného dárce kostní dřeně. Po prvním hledání v registru se nenašel vhodný dárce. Bohužel. Ovšem můžete to být právě vy, ženy in, které se stanete andělem člověku, který doufá a věří a věřte mi, nic jiného mu ani nezbývá...
http://www.qtl.co.il/img/copy.pnghttp://www.google.com/favicon.icohttp://www.qtl.co.il/img/trans.png
myslím že to bolí
kebulkaevulka — #7 tady je to přesně popsaný, je to ze žíly na předloktí.
houserop — #6 Přesvědčovat nikoho nepotřebuju, jen by redakce nemusela opět šířit bludy
heligona — #5 Mám takový dojem,že ten druhý způsob je odběr z hrudníku,bez anestezie a prý to bolí jak svina
heligona — #5 Tak ten druhý způsob popiš, třeba to přesvědčí někoho dalšího!
Karo Líná — #4 Ale darovat kostní dřeň nemusíš jenom v narkóze. I když v článku sice zmínili dva způsoby, popsali jen jeden. To jsou ty "chytré" články tady
Dárci kostní dřeně mají můj velký obdiv
To není jako nechat si vyždímat krev, narkóza se totiž taky nemusí přežít, to není žádná legrace. Jistě, nestává se to často, ale stát se to může. Moje teta se neprobudila z banální operace.