Centrum asistované reprodukce ISCARE I.V.F. úspěšně existuje již jedenáct let. Věnuje se umělému oplodnění a postupům souhrnně označovaným jako metody asistované reprodukce (ART – Assisted Reproductive Technologies). Centrum asistované reprodukce ISCARE IVF se s úspěšností léčby 35 % řadí mezi špičková pracoviště v Evropě; podíl na trhu v ČR v této oblasti je 20 %. Díky ISCARE IVF se narodilo již 5 000 dětí.

Čím je vaše centrum ISCARE výjimečné? Čím se odlišuje od ostatních center asistované reprodukce?

Naše pracoviště dosáhlo v této oblasti řady úspěchů a má i několik významných prvenství.
V lednu 1997 se narodilo první dítě v ČR, jehož otec trpěl obstrukční azoospermií a který byl u nás úspěšně operován.
V červnu téhož roku se narodilo první dítě v ČR počaté u nás po úspěšné operaci muže s testikulární azoospermií.
Máme na svém kontě také první dvojčata „neplodného“ otce.
Vyřešili jsme úspěšně i případ muže, který byl na jiném pracovišti považován za absolutně neplodného pro vrozenou vývojovou vadu struktury tkáně varlat (tzv. SCO syndrom).
Dosáhli jsme narození zdravých dvojčat po operaci muže s hormonálním nálezem do té doby zcela vylučujícím otcovství.
Překročili jsme hranici tří set operačních výkonů tohoto typu, což je podle mých informací suverénně nejvyšší počet v ČR.
S těmito dosaženými výsledky jsme se samozřejmě nespokojili a stále pracujeme na dalším zlepšení těchto postupů a zvýšení jejich úspěšnosti.

Jaká vyšetření by měl pár před léčbou v centru asistované reprodukce podstoupit?


Nejprve vyšetření muže
V každém případě je nutné na prvním místě vyšetřit muže, často i opakovaně, protože nálezy z jednotlivých vyšetření se mohou značně lišit. (soutěž - 9. vody živé)

U mužů a žen se z vyšetření krve vylučuje přítomnost pohlavně přenosných nemocí, tzv. STD (sexual transmitted diseases). Mezi tato onemocnění patří hepatitis typu B a C (žloutenka), HIV a lues (syfilis).

Vyšetření prováděná u ženy
U ženy se musí provést preventivní gynekologické vyšetření, které se skládá z vyšetření děložního čípku (kolposkopie a cytologie). Nesmí se rovněž zapomínat na klinické vyšetření prsou, u starších žen je pak vhodné provedení mamografie.

Vyšetřují se bazální hladiny hormonů v krvi mezi 2. a 5. dnem menstruace.

Z kanálku děložního čípku se odebírají vzorky, ze kterých se provádí bakteriologická kultivace, aby se vyloučily skrytě probíhající infekce vnitřního genitálu žen.

Průchodnost vejcovodů lze vyšetřit pomocí ultrazvuku, ale spolehlivost nálezu je výrazně nízká, takže se dává raději přednost vyšetření roentgenologickému nebo laparoskopii s hysteroskopií.

Dále se provádí roentgenologické vyšetření. Spočívá v zavedení kontrastní látky do děložní dutiny, ze které se pak dostává vejcovody do břišní dutiny. Při výkonu se sleduje průnik kontrastní látky na monitoru a současně se provádí snímkování. Vyšetřením lze zjistit velikost a tvar děložní dutiny, vrozené vývojové vady dělohy nebo polypy a zejména průchodnost vejcovodů. Pokud kontrastní látka do břišní dutiny proniká, lze na základě její lokalizace nepřímo usuzovat i na přítomnost srůstů.

Laparoskopie a hysteroskopie jsou vyšetření, která se provádějí v celkové narkóze.


Na Vaše dotazy pod prvním článkem o neplodnosti (odkaz ZDE) odpověděl pan doktor Mrázek z centra asistované reprodukce ISCARE:

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak postupujete a zda je možné umělé oplodnění, když partner nemá dostatek ejakulátu. Zdá se mi, že nemůžu otěhotnět, protože si myslím, že pár kapek nestačí. Děkuji za odpověď

Příčina neplodnosti ze strany muže narůstá a představuje v současné době již více než polovinu indikací při léčbě neplodnosti metodami asistované reprodukce.

Menší objem ejakulátu (hypospermie), pokud není menší než jeden mililitr, při normálním množství dobře pohyblivých spermií nemusí být překážkou přirozeného početí. V případě, že je ale navíc i malé množství spermií (norma je 20 milionů/ml) nebo jsou málo pohyblivé (alespoň polovina spermií by měla mít výbornou až dobrou pohyblivost) a je více než 50 % abnormálních forem spermií, šance na otěhotnění výrazně klesá a podle nálezu se doporučuje podstoupit, pokud je žena v pořádku (ovulace, průchodnost vejcovodů), intrauterinní inseminaci. Při výrazně patologickém nálezu spermií je indikováno provést mimotělní oplození, a to nejspíše i s použitím mikromanipulační metody, při které se spermie aktivně injektuje do vajíčka (ICSI - intracytoplasmatická injekce spermie).

Pokud se tedy nedaří otěhotnět, z uvedených důvodů a vzhledem k jednoduchosti vyšetření bych zcela jednoznačně doporučoval vyšetření spermiogramu u Vašeho partnera.

Také mě toto čeká. V září nastupuji do centra asistované reprodukce. Byla jsem na ultrazvuku- folikuly i na HSG, manžel byl na spermiogramu a všechno nám dopadlo dobře. Brala jsem clostilbegyt asi 4 měsíce. A pořád nic. Už jsem z toho zoufalá. Nemáte někdo radu???

U zcela zdravého páru dochází k přirozenému početí do 6 měsíců, znamená to, že je asi 25% pravděpodobnost početí. Musím poznamenat, že u některých párů se vlastní příčina ani nezjistí a v léčbě se pak pokračuje, pokud nedojde ke spontánnímu početí v průběhu vyšetřování, obdobně jako v případech, kde se příčina našla. Jestliže v průběhu čtyř cyklů po stimulaci klomifenem k otěhotnění nedošlo, není to vůbec důvod, abyste ztrácela naději. Doporučoval bych ještě provést stimulaci vaječníků gonadotropiny  a v období ovulace i při normálním nálezu spermiogramu Vašeho partnera provést intrauterinní inseminaci (IUI). Tímto výkonem se totiž překoná překážka pro spermie často dosti svízelná - a to kanálek děložního čípku. Pokud by ani po opakovaných IUI k těhotenství nedošlo, máte další možnosti v léčbě mimotělním oplozením, které je vysoce efektivní.

 MUDr. Milan Mrázek se narodil se v Praze 1. 12. 1955. Bezprostředně po promoci na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze nastoupil do Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí na studijní pobyt. V roce 1985 složil atestaci I. stupně a v roce 1991 atestaci II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví. V květnu až září 1993 absolvoval studijní pobyt v Toranomon Hospital v japonském Tokiu, který byl zaměřený na oblast prenatální diagnostiky, a o rok později dalších pět týdnů se zaměřením na léčbu neplodnosti metodami asistované reprodukce, zejména na in vitro fertilizace a embryo transfer (IVF ET). Od roku 1996 pracuje v centru asistované reprodukce ISCARE IVF a od ledna 1999 zde zastává funkci vedoucího lékaře. V roce 2005 úspěšně obhájil kandidátskou dizertační práci a získal titul PhD. Je členem české gynekologicko-porodnické společnosti a její sekce asistované reprodukce. Od roku 2004 je předsedou SAR ČGPS. Je rovněž členem ESHRE (Europian Society of Human Reproduction and Embryology) a ASRM (American Society of Reproductive Medicine).


Na otázky odpovídal MUDr. Milan Mrázek

Přehled center asistované reprodukce najdete TADY (stačí kliknout).
TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD