Všichni žijeme v úzkém společenství s mikroorganismy, které po narození osidlují všechny povrchy našich sliznic a kůže. Střevní mikrobiota představuje komplexní ekosystém s ohromnou diverzitou a hraje klíčovou roli ve vývoji a fungování fyziologických mechanismů. Zásadním způsobem tak ovlivňuje naši slizniční i systémovou imunitu. Podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci choroboplodnými mikroorganismy. Pokud dojde k porušení rovnováhy mezi mikroby a hostitelem (tzv. dysbióza), mohou vznikat zánětlivá, autoimunitní, infekční nebo nádorová onemocnění.
Foto: Shutterstock
V poslední době se diskutuje o úloze mikrobioty také v souvislosti s probíhající pandemií nemoci COVID-19. Bylo prokázáno, že v průběhu nemoci dochází k porušení střevní mikrobioty - dysbióze. Řada publikovaných studií ukazuje korelaci mezi složením mikrobioty a průběhem infekce COVID-19. U starších a nemocných lidí má covidová infekce těžší průběh, což se vysvětluje snížením aktivity imunitních reakcí a zhoršením funkce a struktury mikrobioty. Ve stáří se snižuje její různorodost a objevuje se více choroboplodných mikrobů.
Rostoucí poznatky dokazující význam mikrobioty pro zdraví vedou ke snaze ovlivnit střevní mikrobiotu jak změnou životního stylu, tak i přímými zásahy do jejího složení. Tyto směry naznačují, že vhodným způsobem ovlivněná mikrobiota by mohla přispět k lehčímu průběhu onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2.
Složení stravy je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím složení mikrobioty. Využívány jsou staré poznatky o prospěšném působení fermentovaných potravin, při jejichž přípravě jsou používány některé druhy bakterií. Prospěšné a probiotické bakterie jsou přítomné v kysaných mléčných a kvašených zeleninových produktech. V lékárnách lze probiotika koupit jako potravinové doplňky.
Foto: Shutterstock
Probiotika jsou definována jako živé mikrorganismy, které, pokud jsou podány v dostatečném množství, vykazují zdraví prospěšné účinky. Jako probiotika slouží především bakterie mléčného kvašení (laktobacily, bifidobakterie), ale i jiné druhy bakterií (enterokoky, některé kmeny Escherichia coli) a kvasinky. V současné době bohužel existuje pouze několik dobře postavených klinických studií, které prokázaly léčebné účinky podávání definovaných probiotik. Zdá se, že probiotika mohou mít především účinky preventivní, způsobené ovlivněním imunity.
Zdroj: Autorka Helena Tlaskalová-Hogenová je imunoložka, zabývá se slizniční a vývojovou imunologií, věnuje se zejména účinkům komensálních bakterií. Působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a na 1. lékařské fakultě UK.
Nový komentář
Komentáře
Jak se staráte o svoji imunitu? Myslím si, že je to v dnešní době to nejdůležitější, aby člověk o svoji zdravou imunitu pečoval.