Prosím o nějakou opravdu účinnou radu, jak odnaučit jezevčíka čůrat, respektive značkovat po bytě. Dva roky v bytovce, kde vyrostl od štěněte, to nedělal. Teď bydlíme v domku, ven na zahradu ho pouštíme, jak si vzpomene (takže vych... je dost), ale s oblibou přes noc nebo je-li doma sám (s kocourem) očůrá všechny dostupné rohy. Některé má zvlášť oblíbené jako např. roh od vany, nohu od umyvadla, botník, kocourovy misky se žrádlem. Kdyby mu v tom nezabránily důsledně zavřené dveře většiny místností, vesele čůrá dětem do přepravek s hračkami, podepisuje si ledničku a díky tajnému ucvrkávání do misky květináče mi opětovně zlikviduje yuku. :-)

Všechny možné výchovné prostředky, které jsem různě pochytila a vyčetla, jsem zřejmě vyčerpala (trest ústní i fyzický, máchání čumáku v louži, třepání za kůži na krku, vyhoštění na noc do stodoly, ignorace, antičůrací spreje pro štěňata, rozložené noviny, schované odměny, aby se nenudil...) a fakt už mě nebaví cca třikrát až čtyřikrát týdně savovat domácnost. Na venkovní boudu a zimu si asi nezvykne a vzteky by nejspíš i rozškrábal vchodové dveře, či kňučícími ultrazvuky přiváděl k šílenství mě i přilehlé okolí.

Tenhle zlozvyk má cca tři roky, začal s tím ještě před pořízením kocoura. Dostávám se od období vzteku a následné rezignace a opět do fáze vzteklé bezmoci. :-) Už dokonce slyší na bestii a vrtí ocáskem. :-) 
Jak to tak po sobě čtu, vypadá to na naprosté selhání lidského faktoru...

Šupitopresto

Rada odborníka ZDE

Reklama