Foto: Shutterstock
Jitka (33): Fungoval u nás dvojí metr
Nesnášela jsem svého mladšího bratra a dodnes není náš vztah úplně ok. Zatímco já dělala doma první, poslední, on nemusel hnout prstem. „Nech ho, vždyť je ještě malý!“ „Přece kluk nebude umývat nádobí nebo luxovat!“ To bylo pořád něco, proč se nemůže do práce zapojit. On se toho samozřejmě brzy naučil zneužívat a ještě se mi za rohem poškleboval. Jak já ho nesnášela, mazánka líného! Dnes, kdy je mu osmadvacet, je mi ho už jen líto. Žije stále u našich, věčně je bez práce a holku taky nemá. Jenže ono mu to tak snad i vyhovuje.
Karolína (29): Nebyla jsem rodičům dost dobrá
Mladší sestra je ta dokonalejší z nás. Ve škole se lépe učila, takže má i vysokou, krásně kreslila, šel jí sport a uměla to i s našima. Vůbec bych jí nic z toho nezáviděla, kdybych to ovšem neměla obden na talíři. Stále jsem jen slyšela: „Proč nemůžeš být aspoň trochu jako Eliška?“ „Po kom ty vůbec jsi? To naše Elí…“ „Vezmi si příklad z Elišky.“ A já postupně nemohla vystát nejen ty řeči, ale ani svoji bezchybnou sestru. Nikdy mi nic zlého neudělala, ale rodiče mi ji dokonale zošklivili. Jako dospělé jsme si to sice vyříkaly, ale ta pachuť tam někde uvnitř pořád je.
Pavlína (46): Protežovali tu, která si to nezasloužila
Vždycky jsem se dobře učila, doma pomáhala, v pubertě nedělala absolutně žádné problémy a hned po škole si našla práci a osamostatnila se. Moji mladší sestru vyhodili z učňáku, kradla doma peníze a lhala, jeden čas brala drogy, pak byla na pracáku a k rodičům kvůli jejím nespláceným půjčkám dokonce i přišli exekutoři. Stejně ale nad ní odmala vždycky drželi ochrannou ruku. Ona byla ta jejich holčička, kterou vždy podporovali. Na mně naopak vždycky hledali nějaké mouchy. Jako malá jsem kvůli takové nespravedlnosti často brečela. Dnes jsem ráda, že mám svůj život. Rodiče ani sestru nevyhledávám, vídáme se jen výjimečně.
Tereza (49): Všechno jenom pro bráchu
S bráchou jsem vycházela vždy naprosto v pohodě. I teď v dospělosti jsme spolu s našimi rodinami trávili dost času. Všechno ale podělali naši. Nechali na něj přepsat celý dům a sami se chystají do domu s pečovatelskou službou. Dověděla jsem se to náhodou. Pak mi k tomu jen řekli, že já už přece dům mám, zatímco on musí, chudáček, žít s dětmi v bytě. A koho zajímá, že sice dům mám, ale stále za něj musím platit hypotéku? Nikoho. Ani mého vyčůraného bráchu. Nechci ho už ani vidět.
Alexandra (35): Chtěli ze mě mít chůvu
Mně s bratrem zkazili naši vztah tím, že se narodil až o čtrnáct let po mně. Já v tu chvíli samozřejmě už měla jiné starosti, než si hrát na chůvu. Pořád mi ho ale cpali na hlídání a já ho začala nesnášet. To víte, telecí roky. Až teď, když už jsme oba dospělí, dokážeme si spolu sednout a popovídat. Ale stejně tu věkový rozdíl pořád zůstává, každý řešíme něco jiného.
Čtěte také:
- Rodiče mi celý život tajili, že mám bratra. Přitom se narodil jen dva dny po mně, svěřuje se Alena
- Sourozenecká žárlivost. Pro rodiče byla Iva vždy na druhém místě, následky si nese dodnes
Nový komentář
Komentáře
Karolína (29), u nás to bylo částečně opačně já jsem se dobře učila. Poslouchala jsem, že si mám vzít příklad ze své sestry, jak ona se dobře učí, jednou na střední škole, to jsem se neudržela a odsekla jsem to mám mít čtverky, měla jsem podstatně lepší známky než moje sestra. Stejně pořád ona byla v očích otce ta chytřejší, jí šlo lépe učení. Přestalo mi to vadit, když jsem dokončila VŠ a moje sestra odešla ze střední školy a s končila se vzděláním, protože jsem viděla, kam vede to, že ji vychvalovali. Se sestrou dnes vycházím výborně, ale v dětství a dospívání jsem ji nesnášela.
Já jsem rpo změnu byla jediná ,,ségra " a k tomu nejstarší .Tři mladší bráchové byli vždycka v očích mé matky hodnotnější děti hlavně proto,že to byli kluci.Mojí jedinou oprou byl můj otec,který se mě zastával,když matce dělalo dobře,že se mi bráchové posmívali stylem,,tlustá,blbá švica,nikdy se nevdá,zůstane na ocet "....Tlustá jsem byla jenom v očích mé matky a moje manželství dopadlo díky tomu,že jsem si manžela vybírala pod tlakem.Z manžela se vyklubal bezohledný narscista,který zvysoka ,,kašlal " na děti,svoji výplatu považoval za své kapesné a naše maželství díky tomu všemu skončilo rozvodem.Tak dalece dokáže matka poznamenat život jediné své dceři....Když jsem manžela viděla s odstupem času při rozhovoru s právničkou při dělení majetku po rozvodu,tak jsem se divila sama sobě,že jsem si takového člověka vůbec vzala za manžela...