sleep

Ve středověkém Japonsku by muže, který si přeje zemřít ve spánku, nejspíš považovali za zbabělce. My ale nežijeme v čase hrdinských bojů a válečnické cti, ani v místě s hrdinskou tradicí. Proto je takové přání – tedy odejít ze světa poklidně, bez bolesti, ve spánku – celkem časté. Přesto se tento článek bude zaobírat otázkou, jak takto předčasně neumřít

Zní vám to trochu podivně? Možná, ale faktem je (alespoň jak jsme se dočetli na serveru: www.spankovaporadna.cz), že u asi 10% celkové populace dochází k onemocnění, které nese komplikovaný název Obstrukční spánková apnoe, a to právě k takové smrti vést může. Tahle choroba postihuje povětšinou muže, ale odhalit ji mohou právě ženy! Postižený většinou nemá šanci svou nemoc zjistit, projevuje se totiž, když spí. Možná se tedy článek měl jmenovat spíše: Co dělat, aby vám neumřel při spánku?

Co tedy dělat? Na to jsme se zeptali paní Petry, jejíž manžel Honza touto chorobou trpí. U rozhovoru byl i on a občas něco doplnil...

Jak to celé začalo?

Petra: Honza výrazně chrápe, já ale nevěděla, jak muži v noci chrápou, tak jsem si nejdřív myslela, že je to normální. Kamarádi mě ale jednou na výletě upozornili, že nechrápe, ale řve – že takhle dřív nedýchal. Začala jsem to víc sledovat a všimla si, že při spaní přestává dýchat, třeba na dvacet vteřin. Vylekalo mě to: On si přestal dýchat a já byla v pozoru, jestli znovu začne. Přišlo se mi, že se mu to stává tak po pěti minutách, ale díky přístrojům v laboratoři později přišli na to, že má poruchu dýchání několikrát za minutu.

Řešili jste to nejprve běžným lékařem?

Petra: Ne, řekla jsem mu, „Hele, ty nějak chrápeš, měl by sis dojít k doktorovi.“ Nechtěl, tak jsem mu vyhrožovala, že to není normální, že přestává dýchat. Stejně se vzpouzel.
Honza: Prostě mi to nepřipadalo důležitý.
Petra: Po dlouhé době sám zhodnotil, že to takhle nejde, protože usínal i několikrát během dne.
Honza: Původně jsem si myslel, že musím udělat jen něco s tím chrápáním. Tak jsme našli na internetu informaci, že existuje laserová operace, při které vám zbrousí patro.
Petra: Udělali jsme si tedy výlet za panem doktorem Sabotinovem do Litoměřic. Ten dal Jeníkovi vyplnit dotazník, ve kterém nezaškrtnul jen dvě možnosti: Usínání při společenských událostech a Usínání na křižovatce, když je červená.
Doktor nám řekl, že nejde o chrápání, a kdyby mu zbrousil patro, tak by mohl budoucí léčbě uškodit. Poslal nás na vyšetření do spánkové laboratoře v Praze v Kateřinské ulici k doktoru Šonkovi.
Honza: To je ale člověk, se kterým se pacient vůbec nesetká, je to šéf té laboratoře.
Petra: Ještě toho mého chlapa postrašil, že jestli nezhubne, tak bude léčba k ničemu. Za čtyři roky shodil 30 kilo. Nadváha je totiž hodně nebezpečná, zatěžuje srdce a nedokysličený mozek by jednou nemusel dát povel k nádechu – takže by můj mohl umřít náhle ve spánku.

Internetové stránky o chrápání: www.chrapani.cz

Jak vyšetření ve spánkové laboratoři probíhalo?

Petra: Poprvé to bylo na tři dny.
Honza: Přijali mě, nalepili na mě různé elektrody a šel jsem spát - připojený na záznamové zařízení. Druhou noc mi dali cvičně ventilátor, který do člověka pumpuje různé tlaky. Třetí noc už jsem dostal seřízený ventilátor přímo na tlak a frekvenci, které potřebuju. Fungovalo to, napsali mi tedy předpis a poslali mě domů, ať si ventilátor vyžádám od své pojišťovny. Pojišťovna mi ho schválila a teď s tím pravidelně každou noc spí.
Petra: Ventilátor zaplatila pojišťovna, ale slyšela jsem, že cena je okolo padesáti tisíc.

Jaký je stav nyní?

Petra: Od té doby je všechno v pořádku, na prvním vyšetření odhalili všechno absolutně přesně. Jeník musí každou noc spát s ventilátorem. Když někde cestujeme a on si ventilátor nevezme, tak po čtyřech letech používání, už nemá potíže – jedna nebo dvě noci jsou v pohodě.
Honza: Kdybych ale vysadil úplně, asi by se to vrátilo zpátky.
Petra: Jednou ročně chodí do laboratoře na kontrolu, tam kontrolují především přístroj – přehrají si záznamy a zjistí, jestli s tím opravdu spí. Také dostane novou masku a šup domů.

Spaní s ventilátorem, to si moc nedokážu představit...?

Petra: Jde spát, přístroj má u poste (je hlučný daleko méně, než když chrápal, jen to pravidelně bzučí) – schováváme ho do skříně (smích). Z ventilátoru vede hadice s trojúhelníkovou maskou, kterou má přes nos. Vypadá jako letec ze stíhačky.
Honza: Po čtyřech letech se mi s tím už spí dobře, už jsem si zvykl. Začátek byl ale těžký, protože jsem se musel naučit, jak se otáčet, aby se mi maska nehýbala a nefoukala mi do oka.
Petra: Dva roky spal v pozoru, dnes je už mistr světa v otáčení s maskou a hadicí.

Je nějaký výhled, kdy ventilátor už používat nebudete?

Honza: Budu ho mít do konce života.
Petra: Ale to zlepšení kvality života po všech stránkách za to stojí! Už není unavený, neusíná během dne, je aktivnější, veselejší a líp funguje při sexu (smích).

Setkala jste se s touto nemocí? Bojíte se smrti ve spánku? Navštívila jste někdy spánkovou laboratoř? A co váš partner – chrápe?

Reklama