Život je příliš krátký na to, abychom pili špatné víno
U autobusu nás čekali kamarádi vybavení foťáky a PET-lahvemi, které si hodlali dovézt zpět naplněné až po okraj vytouženým vínem.
Autobus zastavil u vinného sklípku v Mikulově. Vyhrnulo se z něj kolem čtyřiceti mladých alkoholiků, kteří se nemohli dočkat, jak se večer zřídí. Ve vinném sklípku nás čekaly stoly plné klobásek a chlebů se slaninou, které pro nás připravila majitelka, malá postarší paní oblečená jako prodavačka Jednoty. Ta si nás v duchu přepočítala a vybrala šest lidí, jež měli to privilegium ochutnat víno a svým kamarádům pak doporučit nejzdařilejší značku.
Hrnula jsem se první, protože si myslím, že se ve vínu docela dobře vyznám.
Paní nám rozdala skleničky a donesla si koštýř a schůdky, bez kterých by jinak na sud ani nedosáhla. V zápětí jsme mohli docenit její umění nasát víno do koštýře, protože si ta nebohá paní potáhla tak, že si při tom i lokla a víno jí do sudu za hlasitého kašlání teklo nosem zpět. Ovšem to tu nadšenou vinařku neodradilo a hbitě vyměnila koštýř za šlaušek. Zavelela „Miller“ a jala se ocucáváním druhého konce šlauchu potáhnout víno. Nutno dodat, že jí to taky nešlo moc bravurně, a tak měl každý polité nohy od vína a ve skleničce víc slin hostitelky než zlatavého moku.
Já ochutnala první a hned mi bylo jasné, že to, co se nám podává, by šlo bez uzardění prodávat jako víno krabicové. Paní se nechtěla zdržovat výkladem, a tak jen přehodila šlauch a zahlásila „Veltlín“ a natahovala ruce pro skleničky, které nám před vteřinou naplnila. Takže jsme jen zavřeli očí, kopli do sebe Müllera a s doufáním v lepší kvalitu natáhli ruce vstříc Veltlínu.
Ovšem to jsme se velmi spletli. Po mírném poválení v ústech se mi splašily chuťové buňky a snažily se dostat z pusy takovou rychlostí, že mi málem vyrazily zuby. Hned jsem si vzpomněla na Mládkovu písničku Šuškavé víno, kde svoje pojmenování vysvětluje slovy „... to je, když malý si doušek dáš a zkřivená pak ústa máš, že do ucha si sám žašuškáš.“
O dalším koštování se ani nebudu víc rozepisovat. Paní to ale měla velmi dobře vymyšlené, protože všem samozvaným znalcům, kteří se přihlásili, nabídla během dvou minut asi 10 druhů vína, a tak jsme zpátky mezi kamarády odcházeli nalití a zbytek večera nám bylo jedno, co pijeme.
Ale dobrou zábavu naštěstí nedělá dobré pití, ale hlavně dobrá společnost. A ta byla vynikající. Zbytek večera jsme se báječně bavili. Pár jedinců sice po první půlhodince strávilo nějakou dobu na lavičce před sklípkem, kde čekali, až je nějaký kamarád zachrání od umrznutí a dotáhne je dovnitř, protože oni toho sami nebyli schopni. Což dokazoval i pohled na jejich pozvracené nohy. S přibývajícím časem a přibývajícím vínem rostla zábava a docházelo také k nejrůznějšímu párování. Místnost byla plná objímajících se lidí, kteří za zvuku harmoniky zpívali písně, ke kterým většinou ani neznali slova. Skončili jsme kolem druhé hodiny ranní a nasoukali se do autobusu, jenž nás potom dokonale opilé dovezl domů. Rozcházeli jsme se těžkým krokem a s nohama pletoucíma se jako jehlice Ovčí babičky.
Tak to jste měli pražskou značku, ne? A co jste to byli za znalce, že jste se nechali takhle zblbnout? Nejspíš to byla paní vinařová, pán domu se s vámi asi nechtěl ani vidět – a dlužno podotknout, že se mu nedivím.
Je mi z toho celkem smutno, ani jedna strana se nechovala tak, aby si zasloužila něco lepšího. Vy jste měli špatné víno, oni poblitý sklep.
P. S.: Jaký je nick?
Nový komentář
Komentáře
jezdíme s partou už léta do Mikulova do sklípka k Laďovi a to je vždycky jízda
Já mám ze sklípku dobrou zkušenost
to musel ten autobus pěkně dopadnout
Nejlepší rauty, ochutnávky a konzumace jsem tažila na Čejkovickém zámku
Pěkně obejít všechny tamní vinaře, s výkladem polehounku ochutnat, vybrat, nechat donést na zámek a pak konzumovat. K tomu teplá i studená kuchyně, včetně sladkého.
A já nevinařka vždy zůstala střízlivá a tu ožralou chásku rozvážela domu
Ovšem v Čejkovicích jsem okusila bílé víno, zvané Aurelius a bylo kupodivu pro mne v malém množství poživatelné
Dobře vám tak.
paní to asi fakt měla good vymyšlené:-)))
Díky i 30 bodíků potěší
marcelag...zapomněla jsem se podepsat.....
ale fuj!
slonbidlo: pokolikáté s tebou souhlasím beraš mě má slova
Takovou dobrotu bych si asi nechala ujít
na to víno ani nemám chuť
teda to víno bych nepila jak to slyším..
tak to znalci rozhodně nejste
možná ještě ve vašich končinách