Chytré dítě je zdánlivě přáním každého rodiče i učitele. Ale jenom zdánlivě. Takové chytré dítě totiž může představovat velký problém. Doma se pořád na něco ptá, pořád chce něco vědět a žádná odpověď mu není dost dobrá, navíc svůj intelekt častěji využívá k vymýšlení lumpáren než k nějaké "užitečné" činnosti, ve škole se nudí, a tak leckdy zlobí, bývá drzé na učitele... Zkrátka s chytrým dítětem není vždy lehký život. A právě pro takové chytré děti, ale nejen pro ně, je určena kniha nakladatelství GRADA "Příběhy a úkoly pro chytré děti" od Markéty Breníkové.
Jednotlivé příběhy jsou doplněny úkoly - otázkami, křížovkami, doplňovačkami a podobně, které rozvíjejí u dítěte pochopení textu a schopnost s textem pracovat. Některé úkoly mohou děti řešit přímo v knížce, k jiným se hodí pořídit jim sešit, aby nemusely své odpovědi omezovat menším prostorem.
Kniha počítá jak s analyticko-syntetickou metodou výuky čtení - tedy s klasickým slabikováním, kterým se děti ještě učí číst na většině českých škol, tak s modernější genetickou metodou výuky čtení. Při tomto postupu si nejprve dítě přeříká slovo po jednotlivých písmenkách (tedy nikoli po slabikách) a teprve potom ho celé vysloví. Nemusí se tedy soustředit na plynulost čtení a lépe porozumí významu slova. U slabikování se totiž často stává, že děti pro samou snahu číst plynule vůbec nevnímají, co vlastně čtou. Výzkumy ostatně ukázaly, že děti, které se učí číst samy, ještě před školní docházkou, používají přirozeně genetickou metodu. Tento přístup vede k dřívějšímu zvládnutí čtení a především k mnohem lepšímu porozumění čtenému textu. V knize tak u jednotlivých textů naleznete označení, pro jaké období školního roku je text určen u dětí, které se učí číst analyticko-syntetickou metodou a pro jaké u dětí, které se učí číst metodou genetickou.
Knížka příběhů a úkolů pro chytré děti je tak optimální volbou pro všechny maminky, které se chtějí s dětmi doma učit číst, ať už v předškolním věku nebo jako procvičování v rámci školní docházky, ale i pro učitele prvních tříd. Takže jestli máte doma chytré dítě, neváhejte a pořiďte mu tuto knížku. Bude se u ní bavit, něco se naučí a možná bude méně zlobit.
O několik titulů budeme v rámci přílohy Hola, hola, škola volá soutěžit.
Pamatujete si, jak jste se učila číst? Vzpomenete si na svou první knížku? Byla jste "chytré" dítě, které se při výuce čtení ve škole nudilo, nebo naopak dítko s dyslexií, které válčilo s každým písmenkem? A co Vaše děti?
Nový komentář
Komentáře
Pokud se dítě naučí číst samo od sebe, proč ne..Ale učit ho číst dopředu mi nepřijde jako moc dobrý nápad...
já jsem více méně s ničím neválčila ( až na dějepis a zeměpis a chemii :-D), ale jako dítě jsem nechtěla číst hlasitě
Ťapina: Jo, nejvíc mě bavila Prvouka a Výtvarka. :-)
Já si nevybavuju, že bych se v první třídě nějak nudila. Vždyť se tam přece jenom nečte, byla tam spousta nových věcí.
S písmenkama jsem prý neválčila,ale číst jsemzačala až ve škole
*Kotě*: Taky jsem se naučila číst nějak mezi třetím a čtvrtým rokem - podle knížky Říkanky a vyprávěnky. Doteď ji mám doma. V první třídě v pololetí jsem měla být přesunuta do druhé, avšak máti nedovolila. Že prý bych vyšla moc mladá. :-/
To bych chtěla vidět, jak zabráníte dítěti naučit se číst, dřív než jde do školy, když o to stojí.
Já se naučila číst ve 3,5 letech. Podle mých vzpomínek to bylo genetickou metodou, protože jsem se prostě tak dlouho ptala, co které písmenko znamená, a skládala jsem si je k sobě, až jsem se to naučila. Mimochodem to bylo z knížky "Ferdův slabikář", vřele doporučuju. :-)
A v první třídě jsem se nudila nesnesitelně, to je fakt.
naučila jsem se číst společně se svojí o 2 roky starší sestrou, ale nevzpomínám si, že bych se v 1. třídě nudila, asi jsme měli dobrou uřitelku
zajímavá kniha
Nyotaimori: čistě náhodou jsem zaslechla jakousi instruktáž pro rodiče prvňáčků - tam se pravilo, že se předpokládá jistá samostatnost, tj. aby se dítě umělo samo najíst, obléct, dojít na WC o přestávce... a já trubka si myslela, že tohle má umět už dítě tříleté při vstupu do mateřské školy...
vaclamar: Hmm, no, tak to by se mělo vysvětlit naší Jajdě - našla doma o prázdninách slabikář a už je někde za půlkou, komixy si taky louská sama. Písmenka zvládla metodou systematického ptaní mezi třetím a čtvrtým rokem, stejně tak čísla (mezi druhým a třetím). Nějak se mi holt nedaří před ní tyhle věci tajit, takže v první třídě to bude hódně zajímavý
né všechny děti to vydrží se nic nenaučit před první třídou
Chytré dítě se naučí číst samo. Přesně tím způsobem, co popisuje Ťapina.
A jak se toho dosáhne, aby se dítě před vstupem do školy nenaučilo číst? To jim na otázky "co je tohle za písmenko" odpovídáte stylem "Na to se teď neptej, na to máš času dost"? Protože normální zvědavé dítě se podle mě na to ptá.
Vím určitě, že jsem uměla číst dřív, než jsem začala chodit do školy, aly kdybyste mě zabili, fakt nevím, jestli jsem se to naučila metodou genetickou nebo synteticko-analytickou...
děti se naučí ve škole,nestresovat je zbytečně..
Souhlasím s názorem neučit děti před příchodem do školy.
První knížka je přece slabikář:),ale moje skutečně první přečtená knížka byla od Marie Majerové Bruno.Moc se mi líbila a vzpomínám na kluka Bruna jak se dokázal sžít s cizími lidmi.Tenkrát nebyly jazykové školy,ale chodilo se na handl.Ten byl nejlepší školou.
Věrulinka: Bezva rada :o) Měla jsi v poslední době v ruce nějaký časopis pro předškoláky? Mám pocit, že snad ve všech učí děti číst, počítat, případně angličtinu :o/ ano, můžu ty stránky přeskakovat, ale to by si moje děcka líbit nenechala :oD
Doma neučit,pak se ve škole nudí,myslím prvňáčky.