Odbornice nám také vysvětlila, jakých chyb se lidé nejčastěji dopouští a co je důležité pro správné naměření vašich hodnot. Často bývají hodnoty krevního tlaku naměřené chybně omylem nebo nevědomou chybou.
Foto: Shutterstock
Vysoký krevní tlak se často označuje jako „tichý zabiják“. Proč je tak nebezpečný?
Označení „tichý zabiják“ si vysloužil především proto, že po dlouhá léta nebolí a většinou se neprojevuje absolutně žádnými varovnými příznaky. Člověk se může cítit naprosto v pořádku, plný síly, a přitom jeho krevní oběh zažívá neustálou a obrovskou zátěž. Nebezpečí spočívá v tom, že krev proudící našim tělem tlačí na stěny cév mnohem větší silou, než je pro tělo přirozené a bezpečné. Tento nepřetržitý tlak cévy postupně poškozuje, zevnitř se na nich tvoří trhlinky, cévy ztrácejí svou přirozenou pružnost, kornatějí a zužují se. Srdce navíc musí vynakládat mnohem větší námahu, aby krev přes takto zúžené a tuhé řečiště vůbec přepumpovalo. To vede k jeho postupnému vyčerpání a zbytnění srdeční svaloviny. Pokud tento stav trvá dlouho a pacient se neléčí, dramaticky se zvyšuje riziko život ohrožujících komplikací. Mezi ty nejvážnější patří infarkt myokardu, cévní mozková příhoda neboli mrtvice či trvalé poškození ledvin.
Dá se podle příznaků poznat, že má člověk vysoký krevní tlak, nebo bývá často bez varování?
Jak už je uvedeno výše, vysoký krevní tlak se většinou neprojevuje žádnými varovnými příznaky. Přesto se však u některých jedinců mohou určité varovné signály objevit, většinou ale až ve chvíli, kdy jsou hodnoty tlaku už opravdu velmi vysoké, nebo dochází k jeho náhlému výkyvu. Mezi tyto nespecifické projevy patří nejčastěji tupé bolesti hlavy, a to zejména v oblasti zátylku nebo ráno po probuzení, dále závratě, nepříjemné hučení či pískání v uších, nevysvětlitelná únava, pocit bušení srdce, dušnost už při menší námaze nebo také častější krvácení z nosu. Zásadním problémem všech těchto příznaků je ovšem fakt, že si je lidé velmi často spojují s běžným každodenním stresem, přepracováním, změnou počasí nebo nedostatkem spánku, a tak jim zkrátka nevěnují dostatečnou pozornost.
Jaké signály by lidé rozhodně neměli podceňovat?
I když jsme si říkali, že vysoký krevní tlak většinou nebolí, existují určité varovné signály, které mohou ukazovat na extrémní vzestup tlaku neboli hypertenzní krizi, případně na již probíhající akutní poškození důležitých orgánů. Tyto příznaky se nesmí v žádném případě podceňovat. Zpozornět byste měli především tehdy, pokud se zničehonic objeví nezvykle silná a prudká bolest hlavy, která nereaguje na běžné léky proti bolesti. Absolutně zásadním varováním je také jakákoliv bolest, pálení, tlak nebo svíravý pocit na hrudi, což může být přímou předzvěstí srdečního infarktu. Stejně tak by vás měla varovat náhlá dušnost, kdy máte znenadání pocit, že se nemůžete zhluboka nadechnout, a to i když zrovna sedíte v naprostém klidu. Extrémně nebezpečné jsou pak jakékoliv neurologické příznaky, jako je náhlé rozmazané či jinak zhoršené vidění, velmi silná závrať spojená s náhlou ztrátou rovnováhy, zmatenost, potíže s mluvením nebo necitlivost a slabost v končetinách či v jedné polovině obličeje. Tyto projevy totiž mohou jasně signalizovat začínající cévní mozkovou příhodu. Podceňovat by se nemělo ani masivní krvácení z nosu, které nelze běžným způsobem zastavit.
Kdo by si měl krevní tlak pravidelně měřit a jak často? A jaká je praxe?
Pravidelné měření krevního tlaku by se mělo stát běžnou součástí péče o zdraví v podstatě u každého dospělého člověka, ale pro některé skupiny lidí je to naprostá nezbytnost. Zdraví jedinci, kteří nemají žádné rizikové faktory, by si měli nechat tlak zkontrolovat alespoň jednou za dva roky u svého praktického lékaře v rámci preventivní prohlídky, přičemž po čtyřicátém roce věku je velmi rozumné pořídit si domácí tlakoměr a provést orientační kontrolu třeba jednou za čtvrt roku. Pokud má však někdo v rodinné anamnéze vysoký tlak, infarkt či mrtvici, nebo pokud sám bojuje s nadváhou, cukrovkou, vysokým cholesterolem či kouřením, měl by být mnohem ostražitější a tlak kontrolovat cíleně, ideálně jednou měsíčně. Pro pacienty, kteří již užívají léky na hypertenzi, je domácí sledování naprosto klíčové, protože pomáhá lékaři ověřit, zda je léčba správně nastavená. Těmto léčeným pacientům se standardně doporučuje měřit se dvakrát denně, tedy ráno před užitím léků a večer před večeří, a to ideálně v bloku jednoho týdne před plánovanou lékařskou kontrolou, nebo dlouhodobě pro vlastní klid přibližně jednou až dvakrát týdně. Skutečná praxe, se kterou se v lékárně setkávám, se však od těchto ideálních doporučení často liší. Zaměřím se na 2 extrémy. První skupinou jsou lidé, kteří měření zcela ignorují, preventivní prohlídky zanedbávají a tlak si nechají změřit až ve chvíli, kdy se u nich objeví nějaké zdravotní potíže. Druhým extrémem jsou naopak pacienti, kteří propadnou úzkosti, měří se i pětkrát za den a každá drobná odchylka v nich vyvolává zbytečný stres, který hodnoty tlaku paradoxně ještě více zvyšuje. Problémem v běžné praxi je také nesprávná technika měření, protože lidé si často měří tlak ihned po příchodu domů z nákupu, po vypití kávy, s plným močovým měchýřem, nebo během samotného měření mluví a nedodržují doporučený pětiminutový klid v sedě. Velmi často se také setkávám s používáním nevhodných nebo starých zápěsťových tlakoměrů, které jsou u starších osob kvůli přirozeným změnám na cévách méně spolehlivé, což pak vede ke zkresleným výsledkům a zbytečné panice nebo naopak k falešnému pocitu bezpečí.
Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Foto: Lékárna.cz
Může být jednorázově naměřený vyšší tlak důvodem k obavám, nebo je důležité dlouhodobé sledování?
Jedna jediná naměřená vyšší hodnota rozhodně není důvodem k panice a sama o sobě diagnózu vysokého krevního tlaku neznamená. Krevní tlak průběhu dne neustále přirozeně kolísá a okamžitě reaguje na jakékoliv vnitřní i vnější podněty. Stačí, abyste před měřením trochu spěchali, prožili drobný stres, mluvili, vypili kávu, nebo dokonce pociťovali podvědomou nervozitu ze samotného měření. Tomuto jevu se říká syndrom bílého pláště a dokáže tlak jednorázově vyhnat do překvapivých výšin, aniž by to znamenalo, že vaše tělo je v reálném nebezpečí. Žádný lékař neurčí diagnózu hypertenze na základě jednoho náhodného měření v ordinaci nebo doma. Skutečnou výpovědní hodnotu má až řada měření prováděných v klidu, ve stejnou denní dobu a po dobu několika dní či týdnů. Ideální je zapisovat si hodnoty ráno a večer, protože teprve tento dlouhodobý trend ukáže, zda se jednalo o chvilkový výkyv způsobený momentálním rozrušením, nebo zda se vysoké hodnoty stabilně opakují a vyžadují úpravu životního stylu či nasazení léků. Existuje však jedna důležitá výjimka, kdy je i jednorázové měření důvodem k ostražitosti. Pokud by se na displeji tlakoměru objevily extrémně vysoké hodnoty, obecně se udává horní tlak nad 180 nebo spodní nad 120, a vy byste se zároveň necítili dobře, situaci nepodceňujte. Jestliže je takto dramatický výkyv doprovázen vážnými příznaky, jako je krutá bolest hlavy, nesnesitelný tlak na hrudi, potíže s dechem nebo poruchy hybnosti a vidění, pak na nic nečekejte a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud jste ale zcela bez příznaků a tlak je zvýšený jen mírně, stačí zachovat klid, v sedě si na pět minut odpočinout, zhluboka dýchat a měření s odstupem času v naprostém klidu zopakovat.
Dělají lidé při domácím měření nejčastěji nějaké chyby?
Ano, chyb při domácím měření krevního tlaku dělají lidé v praxi celou řadu a u nás v lékárně se s nimi setkáváme často. Špatná technika měření je přitom tím nejčastějším důvodem, proč přístroj ukáže zkreslené hodnoty. To pak vede buď k úplně zbytečné panice z vysokých čísel, nebo naopak k falešnému pocitu bezpečí. Jednou z nejčastějších chyb je nedostatek klidu před samotným měřením. Lidé mají často ve zvyku zmáčknout tlačítko na tlakoměru ihned poté, co přiběhnou z nákupu, douklízejí nebo se rozčílí u televizních zpráv. Správně byste přitom měli před měřením minimálně pět minut v klidu sedět, opřít se a nic nedělat. Pozor i na měření s plným močovým měchýřem. Tělo v takové situaci zažívá mírný stres, který dokáže tlak prokazatelně zvýšit. Stejně tak byste alespoň půl hodiny před měřením neměli pít kávu, energetické nápoje, kouřit nebo jíst. Často se také setkávám s tím, že si lidé před měřením drsně vyhrnou rukáv mikiny či svetru až k rameni. Tento vyhrnutý val látky pak paži zaškrtí, což výsledek může zkreslit. Mnohem lepší je měřit buď na holé kůži, nebo přes jednu vrstvu tenkého trička či košile. Dále se může jednat o špatnou polohu těla a chování během samotného měření. Během té minuty, kdy manžeta pracuje, se nesmí mluvit, telefonovat, gestikulovat a dokonce ani křížit nohy. Nohy by měly být celou plochou chodidel opřené o zem a záda pohodlně opřená o opěradlo židle. Ruka, na které tlak měříte, by měla ležet uvolněně na stole tak, aby byla manžeta v úrovni vašeho srdce. Pokud máte ruku spuštěnou volně dolů podél těla nebo ji naopak držíte napjatou ve vzduchu, přístroj může měřit chybně.
Mohou si lidé nechat změřit krevní tlak také v lékárně?
Ano, mnoho lékáren nabízí i možnost nechat si změřit tlak na místě.
Mohou lékárníci pomoci i s výběrem správného tlakoměru?
Samozřejmě. S výběrem správného tlakoměru vám v lékárně velmi rádi a ochotně pomůžeme.
Proč může být výhodou koupit tlakoměr právě v lékárně?
V dnešní době je trh zaplaven stovkami různých modelů od nejrůznějších výrobců, od levných přístrojů v supermarketech až po složité digitální stanice, a pro běžného člověka může být velmi těžké se v této nabídce zorientovat. V lékárně se zaměřujeme výhradně na klinicky ověřené a certifikované zdravotnické prostředky, u kterých máte stoprocentní jistotu, že měří s vysokou přesností a splňují přísné mezinárodní lékařské standardy. Velkou pozornost věnujeme také správné velikosti manžety, což je věc, kterou lidé při nákupu na internetu často podceňují. Pokud máte plnější paži nebo naopak velmi štíhlou, standardní manžeta by vám měřila nepřesně, proto vám paži v lékárně můžeme rovnou přeměřit a vybrat přístroj s manžetou univerzální nebo prodlouženou. Podle vašich preferencí pak zohledníme i další praktické funkce, jako je velký a snadno čitelný displej pro slabší zrak, detekce srdeční arytmie, paměť pro ukládání výsledků pro více členů rodiny, nebo dokonce možnost propojení tlakoměru s chytrým telefonem, což ocení lidé, kteří chtějí své výsledky elektronicky sdílet se svým lékařem. Obrovskou přidanou hodnotou nákupu tlakoměru v lékárně je navíc to, že vám přístroj přímo na místě můžeme rozbalit a ukázat vám, jak s ním správně zacházet. Můžeme si společně vyzkoušet správné nasazení manžety na paži, abyste doma přesně věděli, kam až ji nasadit a jak pevně ji utáhnout, a vysvětlíme vám, co znamenají jednotlivé symboly na displeji.
Na co by si lidé měli dát při výběru tlakoměru největší pozor? Na trhu je mnoho různých výrobků, dokonce i chytré hodinky měří tlak. Co si o tom myslíte, případně jaká je vaše zkušenost?
Při výběru klasického domácího přístroje by si lidé měli dát největší pozor na to, zda má přístroj takzvanou klinickou validaci. To znamená, že byl nezávisle testován mezinárodními lékařskými autoritami a měří stejně přesně jako rtuťový tlakoměr v ordinaci lékaře. Velmi často lidé chybují v tom, že koupí levný přístroj v běžném supermarketu, který sice láká nízkou cenou, ale jeho výsledky jsou spíše orientační a po čase mohou vykazovat velké odchylky. Dalším obrovským kamenem úrazu je nevhodná velikost manžety. Pokud si člověk s širší paží pořídí standardní velikost, přístroj bude hodnoty tlaku uměle nadhodnocovat, což vede k naprosto zbytečné panice. V lékárně proto vždy zdůrazňuji, že manžeta musí odpovídat obvodu paže a ideální volbou je manžeta univerzální, která sedne většině členů rodiny. Pozor si dejte také na příliš složité ovládání, protože pro starší generaci jsou nejvhodnější přístroje s jedním velkým tlačítkem, kde zbytečné doplňkové funkce nekomplikují život. Pokud jde o chytré hodinky a fitness náramky, které dnes lákají na funkci měření krevního tlaku, je potřeba k nim přistupovat s velkou opatrností a zdravým nadhledem. Z technologického hlediska jsou tyto přístroje fascinující, ale z pohledu medicínské praxe se na ně rozhodně nelze stoprocentně spoléhat. Většina chytrých hodinek totiž neměří tlak mechanicky stlačením cévy jako klasická manžeta, ale využívá optické senzory, které analyzují pulsní vlnu a průtok krve zápěstím. Aby tyto hodinky fungovaly, je třeba je pravidelně, většinou každý měsíc, kalibrovat pomocí klasického pažního tlakoměru. Hodinky pak v podstatě pouze odhadují změny tlaku oproti této zadané hodnotě, a pokud kalibraci neprovedete správně, naměřená čísla mohou být velmi zkreslená a vzdálená od reality. Chytré hodinky jsou skvělým pomocníkem pro mladé, zdravé a aktivní lidi, kteří chtějí mít přehled o svém těle během sportu nebo chtějí sledovat dlouhodobé trendy v průběhu dne. Dokážou člověka včas varovat, že se s jeho tělem děje něco neobvyklého, což je obrovské plus. Pro pacienta, který se již s vysokým krevním tlakem léčí, užívá léky nebo u něj existuje reálné riziko srdečního onemocnění, jsou hodinky pro úpravu dávkování léků naprosto nevhodné a nebezpečné. Pro jakékoliv zdravotní rozhodování a konzultace s lékařem musí být základem vždy certifikovaný pažní tlakoměr s nafukovací manžetou, protože pouze ten poskytne exaktní a spolehlivá data, na kterých závisí vaše zdraví.
Doporučila byste lidem spíše pažní nebo zápěstní tlakoměr a proč?
Vždy doporučuji pažní tlakoměr. Hlavní důvod spočívá v samotné anatomii našeho těla. Na paži totiž tlak měříme na velké pažní tepně, která je blíže k srdci, a naměřené hodnoty jsou díky tomu stabilnější, přesnější a lépe odrážejí skutečný stav v krevním oběhu. Pažní tlakoměry jsou navíc podstatně méně náchylné k chybám způsobeným špatnou polohou ruky během měření, protože manžeta upevněná na paži se přirozeně nachází zhruba v úrovni srdce, což je pro správný výsledek naprosto klíčové. Argumentem pro volbu pažního přístroje je i věk a stav cév pacienta. S přibývajícími lety naše cévy přirozeně ztrácejí svou pružnost, kornatějí a zužují se. Tyto změny se projevují mnohem dříve a výrazněji na drobných cévách na periferii těla, tedy právě na zápěstí, než na velké tepně na paži. U starších lidí, diabetiků nebo pacientů s pokročilou aterosklerózou tak zápěstní tlakoměr velmi často měří nepřesně a ukazuje zkreslené hodnoty, které mohou pacienta zbytečně vystrašit nebo naopak ukolébat ve falešném pocitu bezpečí. Zápěstní tlakoměr má v domácí lékárničce své opodstatnění spíše jako doplňkový přístroj pro specifické situace. Je skvělý pro mladší, zdravé a aktivní lidi, kteří často cestují a potřebují kompaktní, lehký přístroj do zavazadla. Může být také volbou pro pacienty s extrémní obezitou, kterým by běžná pažní manžeta nestačila a měření na paži by pro ně bylo technicky neproveditelné či velmi bolestivé. I u zápěstního tlakoměru se dá dosáhnout relativně spolehlivého výsledku, ale vyžaduje to stoprocentní disciplínu. Ruka s přístrojem musí být během celého měření uvolněně opřená o hrudník přesně v úrovni srdce, protože sebemenší pokles ruky dolů hodnotu tlaku uměle zvýší.
Vyplatí se investovat do dražšího přístroje, pokud si chce člověk tlak měřit pravidelně doma?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, ale obecně lze říci, že investice do kvalitnějšího přístroje se při pravidelném měření vyplatí. Když se posunete z kategorie těch nejlevnějších přístrojů z běžných marketů do střední a vyšší třídy certifikovaných lékárenských tlakoměrů, nepřiplácíte si za design, ale za technologie, které vám měření zásadně usnadní a zpřesní. Prvním velkým rozdílem je komfort a inteligentní napouštění manžety. Levné přístroje manžetu často bolestivě přefouknou, což paži stlačí tak silně, že to pacienta vystresuje a tlak to může uměle zvýšit. Modernější přístroje měří tlak již během samotného nafukování a zastaví se přesně tam, kde je to pro zjištění hodnot nutné, takže měření nebolí. Dalším obrovským plusem o něco dražších přístrojů jsou pokročilé detekční funkce, které mohou včas odhalit vážný problém. Zatímco základní modely vám ukážou jen čísla tlaku a pulsu, ty pokročilejší v sobě mají zabudované algoritmy, které dokážou spolehlivě rozpoznat srdeční arytmie nebo dokonce fibrilaci síní. Přístroje vyšší třídy navíc disponují integrovanými senzory, které vás na displeji samy upozorní, pokud se během měření nechtěně pohnete nebo pokud jste si manžetu nasadili příliš volně, čímž se v domácích podmínkách eliminují nejčastější chyby.
Zdroj: Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz
Naše články:
- Bolest hlavy: Vůbec netušíme, že naše „migréna“ může souviset s běžnými věcmi, které děláme každý den, říká odbornice
- Farmaceutka Horáková: Vitaminy nejsou bonbony. Doplňky mají smysl hlavně tehdy, když víme, co nám chybí
- Jak dlouho skutečně trvá obnova jater v souvislosti s alkoholem, odpovídá zkušený odborník
