Určitá míra úzkosti i vyčerpání je normální a prožívá je každý. Pro lidi s generalizovanou úzkostnou poruchou je ale důležité včas rozpoznat signály, že tohle už není jen ten „všední“ stres, a naordinovat si odpočinek nebo si aspoň vyjednat jisté úlevy.
5b34e5d2b2effobrazek.png

Jak poznat, že už jste na hraně?

  • Psychické vysílení na sobě určitě poznáte sama. Za varovné signály považujte například tyto potíže:
  • Všechno vás obtěžuje a vyčerpává, včetně nejběžnějších úkonů. Představa, že budete muset po práci vyluxovat, vás tíží, jako by vás čekal generální úklid a sanitace navrch.
  • Skoro každá změna nebo něco nečekaného vás rozhodí, často i pozitivní věci. Nejlíp se cítíte, když se neděje nic.
  • Jste na všechno citlivější. Hraje v rádiu písnička, kterou nemusíte? Normálně byste si řekla jen ach jo, ale teď s vámi cloumá vztek nebo upadáte do zoufalství, unikáte z dosahu rádia…
  • Jste už delší dobu stažená, hůř se vám dýchá, bolí vás břicho, hlava, nemáte chuť k jídlu.
  • Nesoustředíte se, zapomínáte, zadrháváte se v řeči, nemůžete si vzpomenout na slovo. To není demence…

Vzít si volno, něco zrušit, dělat méně? To nejde

Je běžné, že lidi nepovažují psychickou vyčerpanost za dobrý důvod si odpočinout. Cítili by se provinile a dost možná by nenalezli podporu ani v okolí. Změňte to! Minimálně v sobě si nastavte, že vyčerpanost nebo gradace úzkostných stavů nejsou žádná maličkost. Berte je jako chřipku.

Nasaďte úsporný režim

Pokud na sobě pociťujete první známky psychické únavy, nasaďte úsporný režim. Na týden, ale klidně i na měsíc. Znamená to zrušit všechno, co není akutní, a být na sebe maximálně hodná. Ulevujte si a dopřávejte si. Nádobí počká, návštěva u tchyně taky, vařit nemusíte, dáte si rohlík s máslem. Zrevidujte i seznam pracovních úkolů. Jistě se najdou takové, které nemusíte dělat hned.

Volno nebo neschopenka

Jestliže máte pocit, že už opravdu nemůžete, zvažte dovolenou nebo odchod na neschopenku. Se zlomenou nohou byste maraton taky neběžela, že ne. Abyste dokázala čelit úzkostné poruše, potřebujete mít energii, a hlavně je potřeba zabránit přehoupnutí v akutní záchvaty úzkosti (panické ataky), agorafobii, depresi atd. Všechny jmenované omezují život a dokáží vás vyřadit z provozu na dlouhou dobu. Jinými slovy – pokud nevypnete teď, tělo vás později vypne samo.

Jít na neschopenku je mým osobním tipem, který se mi už dvakrát bohatě vyplatil, a to i když jsem na ni šla za 5 minut dvanáct. Na psychickou vyčerpanost a úzkostné stavy vám ji napíše každý praktický lékař. Moje zkušenost je, že za týden se zberchám a za dva až tři týdny znovuzrodím. Je ale třeba dodržovat následující:

  • Nechte si napsat i vycházky, protože zavřít se doma by vás spíš dorazilo. Abyste se nebála, že vás potká někdo z práce, jak si to někam drandíte na kole, předem na to nadřízeného upozorněte: „Jsem psychicky i fyzicky vyčerpaná a počítej s tím, že mě někdo z vás může potkat na procházce.“ I já to šéfovi řekla a považoval to za samozřejmé.
  • Naordinujte si samé relaxační činnosti. Cokoli chcete dělat a těší vás to, to dělejte. Jen se radši vyhněte alkoholu.
  • Omezte „musy“ a „měla-bychy“. Musím zamést a měla bych zhubnout… Teď se „léčíte“ a předem poproste o pochopení a součinnost i ostatní. Jen počítejte s tím, že kdo to nezažil, ten bude potřebovat více vysvětlování. Proto mu v klidu řekněte, co se děje a proč potřebujete to či ono. Já doma řekla, že nechci vůbec nic řešit a nebudu ani uklízet.
  • Eliminujte stresory. Klidně vypněte telefon, nekoukejte na zprávy, nezačínejte se s manželem dohadovat o nové kuchyni. Cokoli se dá odložit, odložte. Já jsem i černým myšlenkám říkala „teď ne, až potom“ – když to šlo.
  • Po návratu z neschopenky se rozjíždějte pozvolna! Naštěstí to pro vás bude docela přirozené, protože během volna zpomalíte a leccos si ujasníte – i to, že nejste robot.  
  • To, že si vezmete neschopenku, neznamená, že po ní jste v pohodě a jedeme dál. Naopak: berte to jako začátek. Nabrala jste síly a teď je můžete využít pro lepší organizaci svého života, psychoterapii i další práci na sobě.

Tip na závěr

Máte pocit, že vypnout není možné, nebo nevíte, jak to všechno udělat? Zeptejte se sama sebe, jestli by to šlo, kdyby vám za to někdo dal milion. Velmi pravděpodobně najdete hned několik cest.

O úzkosti jsme také již psali zde?

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama