Kdy se máme začít zajímat o výběr nové školy? Nejlépe už v osmé třídě a pěkně hned teď na podzim…

Na začátku se začneme zabývat zaměřením a specializací. Dítě má určitě nějaké nadání nebo talent - o tom asi nebude sporu.

Jaká jsou tady úskalí? Za prvé to, že hodně rodičů přenáší svoje neúspěchy a touhy na dítě, a pak dochází k tak těžko pochopitelným jevům, jako že chlapec s výrazným technickým talentem a manuální zručností studuje ekonomickou školu (“ ...tatínek je přece TAK DOBRÝ ředitel...“) nebo holčička pohybově naprosto nenadaná musí několik hodin týdně pobíhat po tělocvičně (“ ...já chtěla vždycky být baletkou, a když jsem nemohla, ať se má aspoň Andulka dobře...“) a další. Za druhé je tam i to, že zájmová činnost může být na hony daleko od reality - je totiž podstatný rozdíl mezi krmením malého morčátka v přírodovědném kroužku a mezi tím, když vám ve dvacetistupňovém mrazu stoupne tažný kůň na nohu… a ne každé dítě je na takový náraz připravené. Pomoci se zaměřením dítěte může třídní učitelka nebo popřípadě pedagogicko-psychologická poradna, kde vám také zhruba určí, jaký typ školy je pro dítě nejvhodnější.

Další důležitou otázkou, kterou většina z nás přehlíží, je: může naše dítě na internát? Pokud ano, máme vyhráno - můžeme vybírat po celém státě tu jedině správnou školu se správným zaměřením a sbírat o ní informace. Nenechejte se ale při svém rozhodování mýlit tím, že vaše dítě rádo jezdí na tábory! Je dobré uvědomit si, že pravděpodobně jezdí se stále stejnými vedoucími a stejnými dětmi - tedy do svého. Stejný problém je i v případě sportovních akcí - většinou je pořádá nějaký oddíl nebo organizace, která se o dítě stará delší dobu. Jaká jsou tedy kritéria?Schopnost dítěte řešit samostatně problémy, hospodařit s penězi, schopnost vybojovat si svoje místo v cizím kolektivu, a v neposlední řadě i pevné rodinné zázemí. To je ovšem ze strany dítěte - z naší strany může být problém s odloučením ještě větší a skoro každý z nás zná někoho, komu rodiče na dvoudenní výlet nabalili několik kilo jídla, obrovský kufr šatstva a peněz, že by za to jiný vyžil půl roku. Takové dítě je označeno za mazánka hned při nástupu na školu a na problém má zaděláno.

Tak, teď už máme teorii za sebou a můžeme zkusit vybrat školu. Na pomoc můžeme vzít internetovou adresu http:// delta.uiv.cz, kde se nachází sice strohý, ale zato kompletní registr všech škol. Tady si najdeme příslušné školy i adresy jejich internetových stránek, pokud je mají. Jsou zde k nahlédnutí i inspekční zprávy. Přehledy škol existují i na jiných serverech, bývají však neúplné.

Pokud jsme vytipovali několik škol, zahájíme další průzkum: telefonicky (nebo z webu) zjistíme, zda se škola bude prezentovat na Veletrhu středních škol a kdy má dny otevřených dveří. Přiznám se, že raději zkoumám školy telefonicky, protože si můžu udělat představu o ochotě jednat s lidmi a o tom, jaká je informovanost a vstřícnost lidí, kterým svoje dítě svěřím.

Teď už jsme se probojovali na půdu školy. Nebojte se pečlivě projít celou budovu a zeptat se na všechno, co vás zajímá. Měli by tam být pedagogové ze všech důležitých předmětů - ptejte se jich, jak nejvíc můžete. Nebojte se zeptat i vedení školy na organizaci, možnost informovat se mimo třídní schůzky a podobně. Vezměte si materiály, které škola nabízí - později vám pomohou vzpomenout si, o čem jste slyšeli. Zjistěte si, jak je škola velká, jakou má historii, počty žáků, a hlavně se shánějte po poměru přijatých k přihlášeným. Pozor ale na to, že hlavně u gymnázií se tento poměr může z roku na rok výrazně změnit!

Proč tohle všechno v osmé třídě? Inu proto, že když za rok projdete tytéž školy znovu, můžete se docela divit - na „velice seriózní a prestižní škole“ najdete pořád tutéž neopravenou tekoucí a páchnoucí nádržku na WC a špinavou jídelnu, zatímco nijak zvlášť oslňující malá škola prošla kompletní přestavbou, čistotou se jen blýská, a vydělala si na počítačovou učebnu.

A teď ještě přijímací řízení. Hodně škol se v poslední době přizpůsobuje úkolům a testům, publikovaným na serveru http://www.scio.cz, kde si můžete sady úloh a přípravné učebnice i objednat. Pokud zrovna vytipovaná škola používá příklady z jiného zdroje, pak by je měla mít dostupné v podobě nějakých brožurek nebo ukázek na webu, a to pokud možno s řešením.

A jsme v deváté třídě. Určitě zkuste dítě přihlásit na Národní srovnávací zkoušky - konají se několik sobot v únoru a březnu. I když výsledek na těchto testech nevypovídá nic o případném úspěchu u přijímaček, dítě má možnost vyzkoušet si prostředí „nanečisto“.

A příprava? Pokud se dítě učí průběžně, mělo by mu to stačit, některé školy však organizují „přípravné kurzy“, což se týká jak škol základních, tak i škol středních. Pokud je to v našich silách, tak tyto kurzy využijeme. Pokud ne, použijeme získané příručky a příklady a dítě necháme občas něco udělat - rozhodně ale platí, že co jsme neudělali v předcházejících osmi letech, to za jeden rok nedoženeme! Vědomosti a popřípadě IQ může opět zhodnotit pedagogicko-psychologická poradna, ale musíme si požádat včas, protože v některých městech je čekací doba až několik měsíců.

Tak, to by mělo na první orientaci stačit. Informace o středních školách se už objevují v tisku i na Internetu a je nejvyšší čas začít je sbírat.