Škůdci
Je jaro, a to mimo jiné svědčí i některým škůdcům. Pojďme se podívat na některé z nich a na metody, jak se jich (snad) zbavit.
Molice
Drobný bílý hmyz na spodní straně listů sající šťávu a zanechávající lepkavý sladký povlak, tak to jsou molice, které se nejčastěji vyskytují ve sklenících. Molice po otření odlétají. V pokojových podmínkách se jim daří, pokud máte doma suchý vzduch.
Pomoc: Otírání mýdlovou vodou, insekticid (Pyretrum, Permetrin, Metylfosfáty…)
Mšice
Tento drobný hmyz, zelený či černý, který saje na listech a za sebou zanechává opět sladkou medovici, zná snad každý. Zelené mšice jsou experti na vylučování medovice, a když si je navíc začnou pěstovat mravenci, je o zábavu postaráno. Najdeme je na listech a měkkých výhoncích a poupatech. Mšice nejenže ničí rostlinu sladkým povlakem, na kterém se pak snadno šíří např. čerň listová, ale navíc přenášejí některé virové choroby jako kadeřavost nebo jiné virózy. Jsou to vlastně takové rostlinné blechy.
Biologickou zbraní jsou berušky, ale z vlastní zkušeností mohu říct, že zabírají spíše na černé mšice než na zelené.
Mezi další babské rady patří například k muškátům dát misku s rostlou řeřichou, mšice se na ni prý přesunou, protože je šťavnatější.
Svilušky
Svilušky jsou drobný, světle oranžový roztoč. Způsobí skvrnitost listů, zbělení a žloutnoucí mapy. Při velmi silném napadení jsou patrná pavučinková vlákna.
Pomoc: Zvýšit vlhkost vzduchu, použití insekticidu.
Puklice
Ty si patrně s ničím nespletete. Vypadají jako ploché, žlutohnědé štítky na listech, stoncích a hlavně podél hlavních žilek. Tam sají a také vypouštějí sladké šťávy.
Pomoc: Insekticidy nepomáhají, neboť puklice chrání silný štítek. Odstraňovat je musíme ručně, a pak rostlinu omýt mýdlovou vodou. Insekticid působí pouze na larvy bez štítku.
Toulice a červci
Je to šedobílý nebo růžový hmyz asi 4 mm velký, pokrytý bílou vatou. Saje a pouští sladké lepkavé šťávy. Nejčastěji saje na listech a v paždích listů.
Pomoc: Insekticid
Třásněnky
Třásněnky jsou nadmíru úporné. Je to 1-2 mm malý škůdce, který saje na spodní straně listů. Nejenže ničí rostliny vysáváním, ale také škodí přenosem mnoha virových chorob. Navíc třásněnka západní může mít až 15 generací za rok. Vyhovuje jim suchý vzduch, a tak se často explozivně množí v zimě při topení ústředním topením. Typickým poškozením třásněnkou jsou stříbřité skvrny na listech.
Biologická ochrana
Dobrým řešením pro škůdce, kteří jsou odolní chemickým přípravkům, či pokud je pro vás chemie prostě nepřijatelná, je tzv. biologická ochrana rostlin. K dostání jsou různé druhy parazitických vosiček, červíků, dravých roztočů či jiných přirozených predátorů, kteří nepoškodí rostlinu, ale dokonale vyhladí kolonie škůdců.
Za pokus to určitě stojí!
Nový komentář