Když má ekzém jeden z rodičů, popřípadě oba, jaká je pravděpodobnost, že ho podědí i jejich děti? A naopak - může se ekzém vyskytnout i u dětí, jejichž rodiče ani prarodiče ekzémem netrpěli?
Na obě otázky nelze odpovědět jednoznačně – především je nutné si ujasnit, že budeme mluvit o ekzému atopickém. Ani takto nelze jednoduše říci v procentech, jak velké je riziko manifestace onemocnění, pokud měl potíže někdo z rodičů. Obecně lze říci, že u atopických onemocnění (astma, senná rýma a atopický ekzém) hraje dědičnost významnou roli. Je-li jeden rodič atopik, má dítě vyšší riziko manifestace ekzému než je tomu v případě dětí neatopických rodičů. Pokud jsou atopici oba rodiče, bývá postižení dětí ještě častější.
Lze atopickému ekzému nějak předejít?
Částečně lze předejít zhoršování kožního nálezu. U dětí s citlivou pokožkou nebo ekzémovými projevy, které se občas zhoršují, je nejdůležitější správně pečovat o kožní bariéru – šetrné mytí s použitím mycích olejů, promazávání nedráždivými krémy, tlumení svědění pokožky. Na trhu je k dispozici celá škála bariérových krémů, které působí preventivně, a mají zejména úkol zlepšovat cíleně kvalitu kožní bariéry. Některé z nich obsahují i látky, které mírní svědění, a součástí některých jsou i substance s protizánětlivým efektem. Tyto prostředky je nutné používat ve správný čas, tedy v době, kdy je kožní bariéra oslabená, ale zatím nejeví známky akutního zhoršení ekzému. Díky svým vlastnostem jsou také vhodným doplňkem terapie, kterou ordinuje lékař.
S prvními projevy atopického ekzému se u dětí setkáváme nejčastěji od druhého měsíce věku. Zřídka se může objevit i dříve. Někdy jsou ale spíše změny ve vlasech a na obličeji a mají charakter intenzivnějšího postižení seboroickou dermatitidou.
Může vznik ekzému zapříčinit nějaké jídlo? Nebo i něco jiného?
Nelze říci, že konkrétní vyvolávající faktory – jako třeba potravinové alergeny – jsou vlastní příčinou ekzému. Spíše jsou jeho spouštěčem. Pokud má dítě alergii na bílkovinu kravského mléka, může docházet k provokaci projevů po konzumaci mléka a mléčných výrobků. Často vede ke zhoršení kožního nálezu nevhodné ošetření kůže nebo třeba neprodyšný oděv, pocení a přehřátí.
Jakou roli v rozvoji a zhoršení ekzému hraje u miminka kojení?
Mateřské mléko je z fyziologického hlediska pro dítě nejvhodnější výživou, pomáhá imunitnímu systému miminka vyrovnávat se s působením vnějších faktorů i alergenů. Když ale z nějakého důvodu matka kojit nemůže, je v současné době k dispozici řada výrobků, které mohou jeho úlohu zastoupit.
A nemůže mít mateřské mléko, s ohledem na stravu maminky, negativní vliv na ekzém?
Kojící maminky obvykle mívají ve zvyku za každou změnou zdravotního stavu miminka hledat souvislost se složením vlastního jídelníčku. Osobně si myslím, že se tento faktor často přeceňuje. Nedoporučovala bych konzumovat například aromatické potraviny ve velkém množství (citrusy, aromatické sýry, kořeněná jídla). Běžný jídelníček doplněný sem tam třeba trochou džusu nebo kouskem čokolády nejspíše nebude vadit. Pokud se ekzém u plně kojeného dítěte navzdory správně vedené léčbě nedaří zklidnit, je vhodné zamyslet se i nad skladbou stravy matky.
Jak se hledá příčina ekzému, pokud ho způsobuje například nějaká potravina?
Pátrání po příčině alergických reakcí provádí zpravidla alergolog, někdy ve spolupráci s dermatologem. Určité typy testů se provádějí v laboratoři z odebrané krve, někdy je nutné provést speciální kožní testy. Nejdůležitější je ale vycházet z anamnézy, kterou vypozoruje rodina. Opakované zhoršení ekzému po určité potravině je vhodné ověřit přísnou eliminační dietou a po té expozičním testem. O jeho provedení je však vhodné poradit se s pediatrem nebo alergologem.
Stává se, že je odhalen spouštěč ekzému, a když se mu pak pacient vyhne, je vyléčen?
Ano, občas někteří pacienti vykazují významné zlepšení nálezu při změně prostředí, ve kterém se pohybují, nebo třeba i při vynechání některé potraviny. Bohužel tomu tak není vždy.
Lze ekzém léčit a vyléčit medikamenty? Čím se nejčastěji léčí u dětí a u dospělých?
Pomocí moderních léků je u většiny pacientů možné stav pokožky zlepšit natolik, že choroba významněji neomezuje svého nositele v běžných aktivitách. Mezi základní skupiny léčebných prostředků patří emoliencia (přípravky určené k promazávání) a léky s protizánětlivým účinkem (zejména salicyl, ichtamol, kortikoidy a topické imunomodulátory). Výběr kombinace léčebných prostředků se u dětí i dospělých řídí individuálním klinickým nálezem.
Jakým způsobem lékaři zmírňují svědění ekzému? Existují nějaké alternativy k medikamentům, například pokud jde o malá miminka?
K tlumení svědění se klasicky používají fyzikální metody terapie – například obklady kombinované s aplikací lehkých promašťovacích přípravků. A v současné době velmi často také antihistaminika.
Lékaři často předepisují kortikoidy, které nemají mezi veřejností úplně nejlepší pověst. Jak dlouho je mohou pacienti (děti i dospělí) užívat? Může jim nějak uškodit dlouhodobé užívání?
Kortikoidy jsou velmi důležitou skupinou protizánětlivých přípravků. Tato skupina léčiv zahrnuje různé molekuly. Kortikoidy mohou být používány samostatně nebo v kombinaci s antibiotiky nebo s některými dalšími účinnými látkami. Léčba trvá zpravidla několik dní. Jsou ale diagnózy, které vyžadují aplikaci dlouhodobější nebo opakovanou. Kortikoid je nutné používat podle konkrétních pokynů ošetřujícího lékaře, dbát na všechna doporučení, která se týkají další péče o postiženou kůži. A pak není třeba obávat se vedlejších účinků této terapie.
Pokožce tedy pomáhá promašťování. Záleží na tom, jaký krém či olej pacient zvolí?
Tolerance promašťovacích přípravků u pacientů ekzematiků není stejná a mění se i v průběhu roku v závislosti na ročním období a na počasí. Výše už jsem zmiňovala používání bariérových krémů. Důležité je, aby prostředky k promazávání působily úlevu od napětí přesušené pokožky a mírnily svědění a štípání. Pokud je aplikace emoliencií spojená s jakýmkoliv nežádoucím pocitem – pálení, svědění – je nutné produkt vystřídat za jiný. Velmi často však můžeme konkrétní krém nebo pleťové mléko do pravidelné péče zařadit po čase znovu.
Jaká denní frekvence promašťování je ideální?
Aplikace emoliencií se doporučuje rozhodně ihned po sprše. Často je nutné ošetřovat 2x za den, ideálně ráno a večer. Partie, kde je kůže velmi suchá a namáhaná – ruce, okolí úst, je možné ošetřovat častěji. Například každé 2 hodiny.
Jak jde dohromady ekzém a plavání v bazénu? Vadí jen chlorovaná voda, nebo i voda ošetřená solí?
U atopiků se zpravidla koupání v bazénu nedoporučuje. Ale i v tomto případě je nutné vyzkoušet, jak bude pokožka pacienta reagovat. Každopádně musí po koupání jak v chlorované tak i v mořské vodě následovat sprcha, omytí pokožky nejlépe mycím olejem a promazání.
Přetrvá ekzém vždy až do dospělosti? Nebo je šance, že v průběhu dětství či dospívání zmizí? V jakém věku se vytrácí nejčastěji a ví se, proč?
Projevy atopického ekzému často vymizí ještě v předškolním věku. Jen menší část nemocných má problémy – třeba jen v některých lokalizacích – i v dospělosti. Zejména pokud je pokožka vystavená zvýšenému dráždění. Typické je oživování ekzému na rukou u žen v domácnosti na mateřské dovolené. Atopik zůstává atopikem po celý život, i když nemá potíže. Pokožka je choulostivější a tomu je třeba přizpůsobit zejména výběr celoživotní profese.
Jaká nejdůležitější pravidla by měl pacient s ekzémem dodržovat?
Na tuto otázku asi odpoví každý lékař, který se stará o pacienty atopiky, trochu jinak. Podle mých zkušeností příznivému vývoji choroby pomáhá, pokud se s ní pacient naučí žít. Přiměřeně omezí aktivity, které pokožku dráždí, a naopak dostatečně pečlivě se ošetřuje v klidové fázi a samozřejmě zejména v období zhoršení. Složitější bývá spolupráce s pacienty a jejich rodinami, pokud přistupují k lokálním a celkově podávaným lékům předem s nějakým předsudkem a obavami. Ne vždycky je na straně lékaře dost času a trpělivosti na přesvědčování o výhodách konkrétního léčebného postupu. A tak mnohdy léčba selhává proto, že její aplikace neprobíhala úplně podle doporučení.
Reklama
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
super článek :)
Můj syn měl atopický ekzém coby batole, v záhybech na rukou, na nohou, často i na zádech. Úmorná snaha vyléčit - koupání ve vařených rozmixovaných ovesných vločkách, různé mastičky, ichtamol do koupele, čerstvé vyškvařené sádlo a já nevím co. Třebaže v dospělosti toto onemocnění ustoupilo, občas se objeví na rukou. Je to již více jak 30 let, dnešní medicína se posunula, tudíž přípravků na léčbu je daleko více.
Užitečný článek
Dobrý rozhovor
Jsem dospělý atopik a hodně se toho od mých dětských let změnilo. Já kdysi s ekzémem ležela dlouho a často v nemocnici. Dnes je tomu jinak a i když projevy stále sem tam mívám, tak je to v daleko lepší míře, než bývalo. Asi za to může věk, ale rozhodně i pokrok v medicíně. Srovnání je pro mě hodně zajímavé.