Moucha Evelína vypadala jako stovky jiných much: jeden sosák, dvě křídla, tři páry nohou a všude ji doprovázel typický bzukot. Jenže Evelína nechtěla být stejná jako její hmyzí kolegyně. „Stále shánět potravu a mít se na pozoru před pavoučími sítěmi, ptáky i zelenými ještěrkami? To tedy ne, děkuji pěkně“, otřásla se Evelína. Měla totiž jiné plány. Toužila po tom, aby se jí všichni báli, aby už jen stín její přítomnosti budil respekt a všichni se sklonili před její oslnivou osobností.

„Zapomeň na to, milá zlatá,“ promlouvala k ní její kamarádka vážka, když si sušila urousané nožky na květu pampelišky: „Kdo kdy viděl někoho, aby měl strach z malé mouchy? Nepříjemné, ano, to dovedete být, ale aby z vás šla hrůza? To ne. Vždyť se i říká slabý jako moucha…“ Evelína nesouhlasně zabzikala: „Co není, může být. Uvidíš, děsit se mě budou i lidé!“ „Když myslíš,“ vyhýbavě odvětila vážka, která se s ní nechtěla pouštět do pře.
Mušák Egon byl však důslednější, a kdykoliv se s Evelínou setkal, snažil se ji přesvědčit, aby od svých cílů odstoupila. „Evelínko,“ bzučel naléhavě, „mouchy mají přece na světě jiné poslání. Strach může jít z tygra, orla nebo rozzuřeného býka. Ale ne z mouchy či mušáka!“ „Aťsi! Z mouchy Evelíny všichni hrůzu mít budou!“ „A jak to chceš zařídit?“ zajímal se Egon. „Uvidíš,“ řekla trochu tajemně Evelína a odplula vzduchem s nenucenou grácií hmyzí královny. Muší mládenec si povzdechl, tohle dobře dopadnout nemohlo.

Evelína vzala svoji věc skutečně vážně. Začala trénovat údery a kopy z různých bojových umění, obstarala si černý plášť, černou masku a tmavý klobouk. Nyní vypadala přesně tak, jako fantómové z filmů, které se zatajeným dechem sledovala usazená na opěradle pohovky nebo na květovaných závěsech v lidských obývacích pokojích.
Aby byla ještě hrozivější, posadila svůj bzukot do nižších poloh. Znělo to nezvykle, skoro až komicky, ale Evelíně připadalo, že její hlas nabyl na důraznosti a je ostrý jak prásknutí bičem. Byla se sebou spokojená. Kdyby snad náhodou někdo nepadl na kolena hned při jejím spatření, musí tak dozajista učinit, až promluví. O tom byla skálopevně přesvědčena.
Ostatní mouchy si významně klepaly na čelo prvním párem končetin a byly zajedno v tom, že to Evelína v hlavě nemá v pořádku. Dokonce s nimi už nelítala ani na báječné kravince a koňské koblížky, což bylo pro většinu normálních much naprosto nepochopitelné.
Evelína si posměváčků ze svého okolí nic nedělala a vytrvale pracovala na uskutečnění svého snu. Když se jí po čase podařilo vystrašit několik malých mušek a berušek, které nikdy někoho tak postrojeného neviděly, stouplo jí řádně sebevědomí a cítila, že věci jdou správným směrem. „A co bych se tady zahazovala s beruškami. Půjdu a ovládnu lidi!“ rozhodla se jednou odpoledne, když se před ní opět v panice rozletělo hejno červených a žlutých beruščat. Moucha Evelína neměla daleko od slov k činům, a tak opravdu zamířila přímo k nejbližšímu lidskému obydlí.

Při letu za ní vlál černý plášť s rudým lemem a její bzučení znělo hrozivě jako ještě nikdy předtím. Zastavila se teprve u kuchyňského okna. Uvnitř zahlédla asi devítiletého chlapce. Nebylo o čem přemýšlet. Vletěla dovnitř. Přiblížila se k chlapci, co nejblíže to šlo, a hlubokým hlasem začala prozpěvovat o své neohroženosti, síle a udatnosti. Na okamžik to vypadalo, že se jí hoch skutečně lekl. Ustoupil o krok, to ano, ale mocí opojená Evelína nepostřehla, že jen proto, aby ze stolu zvedl plácačku – a když lesklá červená plocha mířila proti ní, bylo už pozdě na cokoliv…
Do kuchyně v tu chvíli vešla klukova mladší sestra a bijec much dostal okamžitě nápad. Nabral placatou mouchu na noviny a vyřítil se s ní za děvčetem. Dívka vyděšeně vypískla, hmyzu se totiž velice štítila. Otočila se na patě a běžela rychle zpátky, bratr za ní. Jekot obou dětí naplnil celý dům.
Mušák Egon seděl sklesle na kamnech na okraji hrnce a smutně si sám pro sebe poznamenal: „Vida, vida, tak se jí přece jen splnilo, že se jí někdo bál a v hrůze před ní prchal. Jenže asi jinak, než si to naše Evelínka představovala…“

Bajka od Lindy Horníkové, vítězky kategorie: prevenčně výchovné pohádky za měsíc srpen 2007. Soutěžte s námi o řadu pěkných cen! Více zde

Reklama