Bertík myslím shrnul veškeré dojmy z návštěvy porodnice do několika málo slov.
Je taky chlap jako já.
A teď vážně.
Navštívili jsme Míšu v jejím pokoji v sestavě Klára, Krize a Albert.
Míša leží, stojí, kojí a spí s ještě jednou maminkou, která má malou holčičku.
Malý Ruprecht alias Matyášek je malinký, hladový a stále by byl přisát u prsu.
Klára se rozněžnila, Míša konstatovala, že to bylo ještě horší než původně očekávala a že neví, jestli to může popsat do článku, aby náhodou nějakou jinou prvorodičku úplně od pořizování miminka neodradila.
Tvářila se statečně a ani jednou se nerozplakala.
Vyprávěla (podrobně to jistě popíše sama) jak všechny její iluze o průběhu porodu šly v ten „dvouapůlhodinový okamžik“ pryč.
Jak neměla náladu si při porodu číst, ani poslouchat hudbu, ani ….
Půjčila malého Matyáše nejen Kláře, která ho oslintala a málem i oplakala, ale i mně.
Jak je mým tradičním zvykem, miminko jsem pohoupal, párkrát vyhodil do vzduchu a těsně nad podlahou lehce chytal do jedné ruky za zavinovačku.
Bertík malému Veselému, který moc veselý nebyl, (po našem škádlení trošku řval, ale naštěstí nebyl v porodnici jediný řvoun, takže si toho nikdo moc nevšímal) rval pod čumáček své autíčko.
Moc jsem ho nepoznával, normálně by totiž spíše kladívkem zkoušel pevnost hlavičky soupeřícího tvora… Ale je možné, že otcovské instinkty se u mužů probouzejí již takto brzo.
Nebudu tenhle text příliš natahovat, důležitější jsou v něm fotky maminky a miminka.
Takže si je hezky prohlédněte.
Míša s Ruprechtem naši návštěvu přežili, při návštěvě nebyl nikdo zraněn, ani rybičky v kašně. Kdo zná porodnici v Podolí, ví o čem mluvím…
Míša vzkazuje, že mi nemáte vše věřit a že až se vrátí z porodnice, deníček prvorodičky bude pokračovat.
(další foto viz fotoalbum Žena-in))
Krize
Nový komentář
Komentáře
velka gratulace k tak nadhernemu chlapeckovi a a preji Vam obou moccc zdravi
Hodně štěstí oboum...
i ja vzpominam na porod hezky, bylo to neco uuzasneho..hlavne kdyz Aja volala a na me sly bolesti a mela naky pindy a to bych ji
Je nádhernej, mooooc gratuluju. Sama mám doma tříměsíční holčičku a jsem nejšťastnejší člověk pod sluncem.
Míšo móóc gratuluji!!! Matyášek je nádherný... Jen tak dál... Těším se na další příběhy.
je fakt krásnej takové malé
přeji mamince i s malým vše nej, a takový dotaz : proč Krize nepíše víc článků ? :)
Krásné miminko hlavně zdraví oběma a pevné nervy mamince.Každý porod je jiný,ale za ten krásný a nezapomenutelný konec to stojí vydržet!První pohled na mimčo je to nejkrásnější co kdo může zažít.
Matyáškovi i mamince na zdraví
a hodně štěstí
kdo je Bertík?
krize
Dobrá práce mamčo!!!Gratuluji k nádhernému a zdravému klučinovi.
Gratuluju
Krize: mladyho nezapres, kdybys jak moc chtel
A nemělo by se to spíš jmenovat: Jak malý Matyášek poprvé přežil Krizi?
V nadpisu článku je chyba - mělo tam být, že přežil Krizi s velkým K!
Hezké.
Gratuluji.
ja kdyz byla v porodnici, mohly jsme navstevam tak akorat zamavat ze sedmeho patra
, hruza
.
marthy: kazdy porod je jiny! Az kdyz jsem tenkrat Honzu odrodila a zapisovali si nase udaje, jedna lekarka se me ptala : nepracuje u nas Vase maminka? Rekla jsem : tchyne....
PROC JSTE NAM TO NEREKLA DRIV, mohla jste to mit mnohem lehci!
Uzasny, co? Protekce... ??? Moje ex tchyne byla vrchni na detskem... Nenapadlo me, ze kdyz to vytroubim, budu mit vsechno lehci.
Dnes uz je snad vsechno jinak. A deti za to stoji, fakt!
Gratuluji a těším se na další příběhy, teprve mě to "poprvé" čeká.
mirča: jenže on vlastně člověk ani neví, co je to v pohodě, a co nej, když každý má porod jiný a když čtu ty články, tak to třeba u někoho až tak hrozné není.
borůvka: nech toho, to je příšerný, ale na druhou stranu ta doba je pozitivní protože ležet tam 12 hodin nevím nevím. No právě to mi pořád říká moje máma, že můžu být ráda, že tam budu sama, že to poznám, a manžel mi tam nebude nic platný.
Už od hodně kluků jsem slyšela, jak jsou zoufalí, že té ženě nemohou pomoci, ale podle mě je aspoň fajn, držet se ho za ruku, když už je nesympatický doktor. A nezkoušel jste někdo to Centrum aktivního porodu, jak tam může mít člověk vanu nebo ten nafukovací míč?
Pěkně a vtipně napsané. Když vidím fotečky miminek tak si vždycky vzpomenu na ty svoje drobečky co mi už povyrostli
.
Jinak mamince a miminku přeji hodně zdraví a lásky.
Suntel: Já tam taťku neměla a nejsem si jistá, jestli bych chtěla. On ne že by se bál krve a tak, ale říkal, že by nevydržel se dívat na mě jak trpím. Jo a pokud jde o ty sestry a doktory, tak radím si porod neplánovat na dobu před obědem. Protože doktro přišel a aby stihl oběd, tak mě nastřihl a odrodil, zašil tak, že by to moje 8letá dcera udělala líp a odkvačil. A mě nechali na porodním sále ještě tři hodiny (zakopávali tam o mě v uličce), protože nemohli sehnat toho "bratra", co mě měl odvézt na pokoj. Byl taky někde na obědě. Já myslela, že umřu žízní a hladem. Ale jinak to ušlo, nemůžu si stěžovat, porod proběhl během 3,5 - 4 hodiny (od doby co jsem přijela do porodnice). A nikdo dopředu neví, jaký bude mít porod. Mě všichni říkali, že to budu mít blbý,(protože jsem byla jak žížala)že mám úzkou pánev apod., ale já byla hubená všude, kromě té pánve.