Poslední průzkumy bankovního sektoru hovoří o českém národě jako u uvážlivých a opatrných hospodářích. Více než 70 % Čechů se domnívá, že v době finanční krize je nutné si vytvořit finanční rezervu na „horší časy“.

Na otázku, kolik by to mělo být, se však odpovědi různí.

Dotazovaní klienti mají za to, že optimální je trojnásobek měsíčního platu. Finanční poradci s nimi však nesouhlasí a za ideální výši úspor považují až 6-9násobek platu. To je dost, viďte? Jestli je však nemáte, nezoufejte, nejste v tom sami.

Celá čtvrtina Čechů nemá peněžní rezervu žádnou! Není to však tím, že by o ni nestáli, ale že žijí od výplaty k výplatě a na spoření moc prostoru nezbývá. Průzkum ale přinesl ještě další zajímavosti. Na 67 % populace se v souvislosti se současnou krizí zachovalo pragmaticky a své úspory ponechalo na účtu. Desetina klientů bank své peníze z účtů vybrala kvůli strachu z jejich znehodnocení, polovina je však po čase znovu uložila.

Nejvíce bankám důvěřují lidé produktivního věku, zaměstnanci a podnikatelé. „O důvěře v bankovní sektor svědčí i skutečnost, že 66 % lidí má všechny produkty u jediné bankovní instituce. Jen 22 % Čechů má své úspory rozložené do více bank,“ říká Leila Goulliová, ředitelka marketingu Poštovní spořitelny.

Na čem šetříme?

Pokud bychom se měli začít výrazněji omezovat ve vydáních, většina lidí (pokud to nejsou alkoholici) vyškrtne jako první položku alkohol, cigarety a nákupu automobilu nebo motocyklu. Dost se nás také rozloučí s dovolenou, cestováním a návštěvami restaurací a kaváren. Naopak až jako poslední by Češi omezili nákup léků a léčiv. V této spotřebě máme evropské prvenství.

Kolikanásobek platu považujete za ideální úspory vy? A máte tolik opravdu našetřeno? Čeho byste se nejsnáze vzdali, abyste víc naspořili?

Reklama