Pajda vyhrála svatební šaty, ale nevešla se do nich. Poslala  nám několik slíbených fotografií, ale ona na nich chybí. V textu mailu stálo:

„Pěkně prosím nedávat moc velké, holka z toho moc nadšená nebyla, že by se měla někde vystavovat. Stydí se, ale nikdo z mých známých ty šaty neoblékne."

Tak nevím, Pajdo, kde jste nakonec sebrala tu holčinu? Někde na ulici? „Pojď se mnou, holčičko, něco ti ukážu." :-)) Nebo: „Nechceš si u mě na zahradě vyzkoušet svatební šaty? Sekly by ti!"

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Byla jsem požádána o slovo redakční stylistky.
Jak se z toho elegantně vykroutit?
Předně bych řekla: „Vyhranému koni na zuby nekoukej," nikdy nevíš, kdy se ti bude hodit.

Máte základ pro báječnou živnost „Půjčovnu kostýmů", kde takové šaty najdou bohaté uplatnění.
Můžou být jednak:
Svatební - pokud natrefíte na vhodnou adeptku (nemusí to být zrovna nevěsta, ale třeba družička, tam bude alespoň záruka, že nevěstu netrumfne). 
Společenské - na věneček nebo prodlouženou do tanečních se dlouhé bílé vždycky hodí.
Divadelní - vynikající pro roli princezny v ochotnickém spolku.
Maškarní - stačí přidat červený nos.

A teď necháme na čtenářkách, kolik by které kategorii daly hlasů.
Viz anketa.

Milá Pajdo, je vidět, že jste si vtipně poradila, i když vaše modelka mi připomíná časy, kdy jsme vybíraly maminkám šatník a hrály si na princezny. Také jsem vypadaly tak trochu jako holé neštěstí, ale naštěstí jsem si z toho nic nedělaly.
Blahopřeji k výhře a věřím, že pro vás nebude danajským darem, a najdete pro ni nějaké rozumné uplatnění.
Čtenářky vám jistě rády a ochotně pomohou.

Dana Svobodová
Reklama