Využila jsem (asi jako spousta z Vás) možnosti odjet na dovolenou už ve středu 5. 7. a s jedním volným pátkem utvořit prostor pro 5 dní volna. Už jsem to potřebovala jako sůl!
Přikládám tip na výlet, pokud by někdo chtěl teď v létě mířit stejným směrem.

1. den CESTA DO ROŽNOVA přes BRNO
Vyrazili jsme z Prahy někdy dopoledne směr Brno. Tam jsme snědli polévku, nakoukli do nové galerie Vaňkovka (ve státní svátek zavřeno :-), takže jen skleněnými dveřmi zvenku) a pokračovali do Olomouce. Prohlídka originálního socialistického orloje mi zvedla náladu. Skutečně neopakovatelný zážitek… Z Olomouce už rovnou do Rožnova. Neútulný a nepraktický pokojík U Fusků jsme uvítali nakonec s nadšením, protože ten večer jsme byli rádi, že se máme kde osprchovat a z čeho se najíst. Večerní procházka okolo skanzenu se zastávkou v parku v hospůdce nám udělala moc dobře :-) a první dobré dojmy znásobila.

2. den TRASA ROŽNOV – RADHOŠŤ – PUSTEVNY – KNĚHYNĚ – DOLNÍ BEČVA
Pochopitelně  první náš výlet směřoval na Radhošť. Byla jsem tu naposled se základkou na škole v přírodě a jen si pamatuji, kde zvracela spolužačka. Nedali jsme na ostatní, kteří jeli autem až na Pustevny a odtud se línou chůzí prošourali asi 2 km po hřebeni na Radhošť, a vydali se pěkně z Rožnova pěšky. Výhledy po cestě stály za to.

Přes Radegast, Pustevny (kde si milý málem koupil tahací harmoniku v super akci na pouťovém tržišti) jsme se dostali na Kněhyni (jednu z nejvyšších hor Beskyd) a k večeru se doplazili do Dolní Bečvy, odkud nás už do pokojíčku odvezl autobus.

Umytí a odpočatí jsme se vypravili do města na večeři. K desáté měla v Rožnově otevřeno už jen málokterá hospoda, ale ta, ve které jsme na konec na terase skončili, stála za to. Mňam! (Jméno si už bohužel nepamatuji, ale byla to taková velká terasa s otáčecím boxem plným nakrájených dortů…) FOTOALBUM ZDE

3. den  SKANZEN ROŽNOV – HRADISKO
Zase hrozné horko a máme bolavé nožičky z prvního výletu, zvítězila odpočinková trasa – skanzen v Rožnově. Koupili jsme si okružní vstupenku, takže jsme se dřevěných domků mohli nabažit do sytosti. Kdybych si mohla vybrat, nastěhovala bych se k větrnému mlýnu.

Skončili jsme ale ještě před Mlýnskou dolinou, protože jsme dostali chuť na místní dobroty nabízené ve stylové restauraci manželů Jeřábkových přímo ve skanzenu.  Obsluha byla nesmírně milá a ochotná, ponechané spropitné mi vracela se slovy „to nechte“, (to jsem přece měla říct já!) a když vedle usínal malý chlapeček na dřevěné lavici, přinesla mu kožešinu, aby ležel na měkkém. Jako moučník jsme zvolili každý poloviční porci pohanské kaše na sladko a dostali jsme jí každý vrchovatý talíř.
„To je poloviční porce?“ ptal se můj milý. „Ano, poloviční!“ usmála se slečna a zmizela u jiného stolu. Za chvíli se přitočila a povídá: „Musím vám to říct, je to skoro celá porce!“
Uff! Už jsem se dlouho takhle nepřejedla. Museli jsme vynechat dolinu a šli jsme procházkou na Hradisko za městem, čímž jsem si asi zachránila život…:-) FOTOALBUM ZDE

4. den OSTRAVICE – SMRK – LYSÁ HORA (zůstala nepokořena) – ŠTRAMBERK – NOVÝ JIČÍN
Počasí se začalo malinko kazit, takže jsme do hor vyrazili trapně s deštníkem. Auto zůstalo v Ostravici a odtud jsme se pěšky vyškrábali po žluté na Smrk. Výhledy jak v Norsku. Nádhera! Tam už se kolem nás točila bouřka a my pořád hleděli směrem k Lysé Hoře, kterou jsme měli ještě ten den v plánu, abychom si udělali čárku za tři nejvyšší vrcholy. Nakonec jsme ale byli rádi, že jsme se po sestupu (spíš už „seběhu“)  schovali v hospodě u nádraží. Déšť nepřecházel a po teplém vepřovém koleni se nám už na Lysou ani moc nechtělo. Takže po nalodění do vozu jsme se rozhodli pro nenáročný výlet po okolí. Ve Štramberku jsme vylezli na Trúbu a nacpali si břicha místníma plněnýma ušima a luxusním frappé v kavárně (hned za Trúbou). Městečko (chráněná městská rezervace) opravdu stojí za návštěvu! FOTOALBUM ZDE (fotografie prázdných ulic a názvů obchodů jsou z Nového Jičína)

Milý chtěl ještě do Nového Jičína, ale tam „chcípl pes“. Na druhou stranu jsem jinde tolik fotografií z prázdných ulic neudělala, jak mě některá místa dojala. Skoro až k slzám :-). Takže přikládám ve fotogalerii Nového Jičína.

Penzion U Fusků už jsme zaplacený neměli, takže jsme se opět už za silné bouřky jali hledat nějaký kemp v blízkosti Brna, kde jsme chtěli poslední den věnovat čas Moravskému krasu. Našli jsme k naší smůle ten nejškaredější, nejhnusnější a nejnepohodlnější, který asi v širokém okolí je. Ale bylo pozdě, tma a déšť, takže jsme se sklopenýma ušima vzali za vděk i místnůstkou pod střechou rozpálené chatky (nebyl tam ani koš na odpadky, ani záchod, ani umyvadlo, ani skoro nic.) Sociální zařízení jako za minulého režimu. Zdarma tu nedostanete nic. Ani teplou vodu na vyčištění zubů. (Viz. Obrázek umyvadla - takhle vypadaly všechny). Kemp se jmenuje OBORA a je první u sjezdu u Brna do Ostrovačic. Takže bacha...

5. den  PŘEDKLÁŠTEŘÍ – SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ – MACOCHA VYHLÍDKA – SLOUP – KŘTINY – PRAHA
Už ráno bylo snad 30 stupňů. Sluníčko pálilo a nikde mráček – ideální pro den, který jsme chtěli strávit v jeskyni, kde je asi 7 stupňů. Po cestě jsme se stavili v Předklášteří, kde stojí Nebeská brána s velmi známým portálem. Je to zajímavé místo s několika naučnými stezkami - takže lze dojet autem tam a celý den brouzdat po okolí.

Než jsme dojeli do jeskyní, začala se nad námi zase honit bouřka, takže do jeskyní jsme se šli spíš schovat. Stihli jsme akorát skupinu pro dlouhý okruh. Po 100 minutách mezi krápníky jsem byla úplně zmrzlá a ještě ráda jsem vylezla na sluníčko, které po bouřce zase vysvitlo. Zahřála nás rodinná hospoda, konkrétně svíčková se šesti (já se čtyřmi). Po dobrém obědě příjemná vycházka - po červené, serpentinami až k Macoše. Tam vyhlídka, teplá oplatka, zmrzlina nebo dárkový předmět na památku a po žluté (moc krásná trasa s vyhlídkami) zpátky do Sloupu. Pro rodiny s malými dětmi je možné využít lanovku a případně dojet na horní vyhlídku autem. Vstup do Punkevních jeskyní je nutné si rezervovat.

Už mě docela bolely nohy, takže jsme nasedli do vozu a nechali se vézt do Prahy. Po cestě byla ještě malá zastávka u obřího kostela od Santiniho s nádhernými malbami na stropě. A pak už jen dálnice na Prahu a benzínka s kávou a bagetou…
FOTOALBUM ZDE

Reklama