A nad čím, že jsem bojovala a vyhrála? Nad svými kily a taky nad svou leností a pohodlností.

 

Můj boj začal v okamžiku, kdy jsem zjistila, že mám VYSOKOU hladinu cholesterolu (opravdu vysokou 7,9) a 96 kilo při 165 cm ve 23 letech. A tak jsem se rozhodla, že začnu bojovat, protože jsem chtěla ještě něco v životě dokázat, v práci, vdát se, porodit děti a došlo mi, že touto cestou neustálého přibírání a podkopávání zdraví to dotáhnu tak akorát do hrobu.

 

A tak jsem začala přemýšlet nad životem, nad způsobem života, který vedu, nad tím, co jím, jak jím, kolik jím…., zkrátka způsobem života.

 

Musela jsem spolknout mnoho štiplavých poznámek, co že to jím, kolik že toho jím, hlavně při obědech v práci a proč nejím to či ono, vždyť zdravá strava je nesmysl! Ale čelila jsem tomu.

 

Nejtěžší pro mě bylo začít cvičit, ale přes počáteční nechuť mě to baví. Našla jsem si způsob pohybu, který mi vyhovuje, a cvičení je pro mě záliba.

 

A ejhle, bojuji statečně. Půl roku poté už mám (pro mě úžasných) 77,5 kilo. Mnohé by se z toho „věšely“, ale pro mě je to ohromná výhra. Ale nevzdávám to a věřím, že dosáhnu svých optimálních 60 kilo.

 

Takže děvčata do toho, ono to jde hubnout, chce to jen vůli a skutečně to chtít.

 

Lucie Š.

 

Milá Lucko Š., gratuluji a hlavně vydrž. Naše odbornice přes hubnutí ti jistě rády pomohou a vynechají svůj obvyklý pesimismus typu: hubneš moc rychle, to stejně nabereš apod. I když uvidíme:-) Třeba se ani tentokrát neudrží ...

TÉMATA:
ZDRAVÍ