Plíseň je v podstatě druhem houby, která si mimo jiné libuje v potravinách. Mění nejen jejich vzhled a konzistenci, ale také chuť. A to dosti negativně. Výjimkou jsou ušlechtilé druhy plísní, které se využívají při výrobě plísňových sýrů. Ty neprodukují škodlivé plísňové jedy.

Plísně mohou napadat všechny druhy potravin, ale nejnáchylnější jsou k tomu ty, které obsahují hodně vody.  Je to například chléb, ovoce (jahody, pomeranče, hroznové víno, jablka, maliny), zelenina (mrkev, rajčata) a sýry. Živnou půdou je pro ně vlhkost a dostatek kyslíku, který umožňuje jejich růst. Nicméně zplesnivět může i sušené ovoce. Některé druhy plísní totiž vyhledávají sucho.

Tvrdé versus měkké

Když sníte potravinu napadenou plísní, můžete si přivodit nepříjemné zdravotní problémy. Jde hlavně o trávicí obtíže, zvracení, průjmy. Při častější konzumaci zhoršují funkci imunitního systému a souvisejí i s rozvojem některých druhů rakoviny. U alergiků mohou vyvolat alergickou reakci.

Šetrné hospodyňky si zvykly části potravin s viditelnou plísní odkrojit a zbytek nechat k jídlu. Názor na podobné počínání je ovšem rozporuplný. Plíseň totiž není jen na vrchu, ale prorůstá potravinami, ačkoli to na první pohled nemusí být vidět. Stanovisko Prof. Ing. Kateřiny Demmerové, CSc., z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha je jednoznačné. „Konzumovat lze plísňové sýry a salámy, potraviny, které jsou plesnivé, ale nebyly vyráběny za pomocí plísní, je třeba vyhodit,“ okomentovala Demmerová.

Nejlepší je plesnivé jídlo zabalit a okamžitě vyhodit do popelnice, aby se plísně nešířily v koši. Spíž nebo ledničku je potřeba v místě, kde daná potravina ležela, vyčistit.

Americké ministerstvo zemědělství zastává k plísním trochu méně radikální stanovisko. Platí totiž, že čím je potravina tvrdší, tím obtížnější je, aby plíseň postoupila z povrchu dovnitř. Podle představitelů amerického ministerstva se tak dají některé potraviny zachránit odkrajováním. Uvádí mezi nimi salámy, tvrdé sýry (odříznout 2 centimetry kolem plísně), tvrdší zeleninu a ovoce, jako je zelí, mrkev či jablko (odříznout minimálně 2 centimetry kolem plísně). U všech ostatních potravin ovšem neváhejte a šetřete raději zdraví než peněženku.

Jak skladovat?

V rámci neplýtvání je samozřejmě důležité snažit se plísním vyhnout. Nekupujte tedy příliš mnoho potravin. Pravidelně čistěte ledničku a naučte se jídlo správně skladovat.

  • Pro košťálovou zeleninu (kedluben, zelí, kapusta) a kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer) je vhodná spodní přihrádka lednice.
  • Rajčatům, lilkům či paprikám vyhovuje teplota mezi 8 a 15 °C.
  • Lednice prodlouží trvanlivost salátových okurek a cuket.
  • Česneku se daří zavěšenému na větraném, suchém a chladném místě a cibuli při pokojové teplotě na tmavém místě.
  • Dýni dejte buď do sklepa, nebo do lednice. Lednici uvítá i zázvor. Sucho, tmu a teplotu do 6 °C vyžadují brambory.
  • Exotické ovoce (mango, ananas) uvítá pokojovou teplotu. Banánům vyhovuje teplota okolo 15 °C. Jablka dejte do bedýnky ve sklepě nebo do spodní přihrádky lednice, stejně tak hrušky. Meruňky, broskve a nektarinky, které nestíháte sníst, uložte rovněž do lednice.
  • Maso dávejte do první poličky v lednici, nad box na ovoce a zeleninu. Je tam nejchladněji. Pro sušené salámy je nelepší pokojová teplota ve spíži.
  • Máslo lze dát i do horních částí ledničky nebo do dvířek.
  • Rýže, těstoviny, luštěniny apod. by měly být v uzavřených nádobách v pokojové teplotě.

Čtěte také:

Reklama