Léto je tady a zanedlouho vyrazíme s košíkem na houby. Na houby??? A nazývá se to, co sbíráme a později konzumujeme, správně houba?

Houby jsou tvořeny protáhlými, navzájem propletenými vlákny s jedno nebo vícejadernými buňkami. Jemná vlákna tvoří hustší spleť zvanou podhoubí. To má většinou vláknitý či vatovitý vzhled. Ta skupina hub, které obvykle sbíráme a o kterých tu bude řeč, čerpá výživu z organického substrátu. Žijí pod povrchem země v půdě, na jehličí, listí, na dřevě atd. To, čemu my říkáme houba a co sbíráme, jsou plodnice. Ty jsou důležité pro rozmnožování hub, neboť jsou v nich výtrusy.
Další zvláštností hub je to, že neobsahují chlorofyl (zeleň listovou). Ke svému životu tudíž nepotřebují světlo, a proto je můžeme nalézt i ve velmi tmavých lesích či houštinách.

Hub je mnoho druhů a stále se objevují nové. Ani školený odborník nedokáže bez zaváhání zcela jednoznačně určit každou houbu. Je to především tím, že houby stejného druhu mají odlišnou podobu v souvislosti se stářím, místem výskytu a klimatem. Určování druhu dané houby bychom proto měli provádět důkladně a nespoléhat se jen na porovnání s obrázkem. Je třeba brát hlavní zřetel na místo výskytu. Většina druhů hub se od sebe liší právě svým stanovištěm. Dále bychom měli pečlivě pročíst popisný text a pokud je to možné, porovnat obrázek s několika exempláři stejného druhu v rozdílných stádiích růstu.

Důležitým faktem také je v jaké půdě houba roste. Zda-li je to listí, jehličí, mrtvé nebo živé dřevo apod. a zda-li se jedná o půdu kyselou či zásaditou.
Je jasné, že běžný houbař nenosí u sebe lakmusové papírky, a tak si při určování kyselosti půdy pomůžeme takto :
Indikátorem typu půdy mohou být rostliny. Tak např. lýkovec, jaterník a podběl nám napoví, že je tu půda vápenitá, kdežto šťavel, borůvky označují půdu kyselou.

A jak je to s "čarovnými kruhy"?
Stává se, že nalezneme houby vyrostlé do kruhu. Jak to? Má to skutečně nejakou souvislost s mystikou či magií? Odpověď je prostá. Podhoubí se zpravidle rozrůstá rovnoměrně do všech stran. Uvnitř kruhu se časem spotřebuje výživný substrát a podhoubí odumírá. A tak nezbývá než se "poposunout" na vnější okraj kruhu, kde potom vyrážejí plodnice. A tak vniká často pravidelný kruh.

A jedna prosba na závěr: Nesbírejte plodnice vzácnějších hub, které jsou ještě maličké. Dejte jim možnost "dozrát", aby se mohly vysemenit!!! Příští rok zde třeba najdete ne jednu, ale tři.

Na pomoc při psaní článku jsem sáhla po knize: Houby - Helmut a Renate Grunertovi. 

     
Reklama