Obranyschopnost organismu proti infekcím je zajišťována na několika úrovních. První bariéru tvoří obecné obranné mechanismy: povrch kůže a sliznic a jejich samočisticí mechanismy (tvorba potu, hlenu, pohyb řasinek apod.), kyselina solná v žaludku, přirozená mikroflóra střevní apod. Porucha v těchto složkách může vést ke klinickému obrazu snížení rezistence k infekcím, aniž by se jednalo o poruchu imunity. Imunologické mechanismy obranyschopnosti zahrnují 2 složky imunity: nespecifická a specifická, které navzájem komunikují prostřednictvím mediátorů. Do nespecifické imunity patří: komplementový systém, různé sérové bílkoviny, fagocyty (leukocyty a monocyty-makrofágy) a buňky zvané přirození zabíječi – NK.
Recidivující infekce horních cest dýchacích (HCD) jsou v pediatrii častým problémem. Do určité míry jsou častější infekce HCD v určitých obdobích vývoje dítěte jevem fyziologickým, pokud nepřesahuje četnost 4 až 6 infektů za rok. V naprosté většině jde o banální infekty s rýmou, kašlem a subfebriliemi, které jsou způsobeny viry. Často jsou nesprávně označovány jako chřipka. Ta probíhá v epidemiích v zimních měsících a má mnohem závažnější průběh. Vyskytují-li se tyto infekce více než 6krát za rok, je třeba dítě řádně vyšetřit a vyloučit závažnější formy snížené imunity
Nevyšetřit imunologicky dítě s recidivujícími infekty může znamenat nestanovit včas diagnózu poruchy imunity. Ta se pak bez adekvátní léčby může projevit komplikacemi vedoucími až k nevratnému poškození různých tkání, nejčastěji plic. Je všeobecně známo, že imunitu příznivě ovlivňují vitaminy a minerály přijímané ve správném poměru. Stimulaci imunitního systému podporují i látky přírodního původu, jakými jsou beta glukany, přítomné v některých houbách a kvasnicích. Nejčistší a nejúčinnější formu představuje WGP beta glukan, který pozitivně ovlivňuje makrofágy v boji proti infekčním agens, ale i nádorovým buňkám.
Celková podvýživa a retardace růstu z nedostatečné výživy se v našich podmínkách u dětí vyskytuje zřídka. Může se objevit v prvních 2 letech u dětí živených makrobiotickou nebo veganskou stravou a u mladistvých s poruchami příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie). Nicméně i u dětí školního věku byl zjištěn snížený příjem některých složek potravin (vitaminu C, E, vápníku), který souvisí s nízkou konzumací vitaminů - ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků - v naší populaci. Nedostatečný přívod antioxidačních vitaminů (vit. C, E) v dětství je rizikovým faktorem! Kromě častějších virových infektů HCD, může podle některých zpráv v dospělosti zvýšit výskyt civilizačních chorob, zejména ischemické choroby srdeční a některých zhoubných nádorů. Vitamin C patří mezi základní antioxidanty, podílí se na tvorbě kolagenu a jiných metabolických pochodech v organismu. Jeho fyziologická potřeba se mění s věkem, od 40-50 mg/den v kojeneckém období, po 80-100 mg/den v adolescenci. Lidský organismus si nedokáže, na rozdíl od většiny živých organismů, vitamin C sám syntetizovat. Potřeba se zvyšuje při infekčních onemocněních, v rekonvalescenci, při hojení ran, chudokrevnosti, neprospívání, rychlém růstu, fyzické a psychické námaze, v pubertě a jiných stavech.
V období dospívání stoupá spotřeba energie spolu s růstovým urychlením a s budováním svalové a kostní hmoty. K tomu je třeba dostatečná dávka bílkovin, zinku a železa (pro tvorbu svalové hmoty), vitaminu D, vápníku, fosfátů a hořčíku (pro tvorbu kostní hmoty) a železa, kyseliny listové, vitaminu B
MUDr. Zuzana Buriánková
Soukromá ambulance Hostivice u Prahy
Tipem na posílení obranyschopnosti dětí jsou veselí a oblíbení Marťánci
K doplnění běžné dětské stravy o látky, nezbytné pro zdravý růst a vývoj, dobře poslouží přípravek Marťánci. Obsahují vitaminy, minerály a komplex nazvaný Imunaktiv určený právě pro děti.
Nový komentář
Komentáře
Jamina: v jaké formě se prodává?
svetluszka: jéé ty máš krásný obrázek