Nepříjde vám někdy potravinový průmysl tzv. vyspělých zemí legrační? Suroviny při výrobě potravin často procházejí takovými procesy, že jsou  nezřídka prakticky zbaveny cenných látek (někdy i barvy, chuti a zápachu).  Nejtypičtějším příkladem je bílá mouka, kdy je ze zrna odstraněna vnější vrstva, která je bohatá na vlákninu, vitamíny a minerály. K její výrobě se používá vnitřní část zrna - endosperm, který obsahuje prakticky jen škrob a bílkoviny. V porovnání s původním obilným zrnem má proto vymletá mouka jenom polovinu, pětinu či desetinu těchto užitečných látek. Jinými slovy, mouka z celého zrna má zmíněných látek dvakrát, pětkrát, desetkrát více.  Následně armáda vědců hledá optimální způsoby, jak takto upravené suroviny, či potraviny zase nutričně obohatit.

 

A jak do toho zapadají  funkční potraviny? Co je to vlastně zač?

Tyto potraviny jste již určitě viděli, ba co víc, dokonce jste je pravděpodobně někdy už i jedli. Jsou to totiž obyčejné potraviny, které chutnají i voní jako  běžné. Rozdíl je však v tom, že  jsou  vyrobené tak, aby mimo tradičních a běžných složek výživy obsahovaly i složky s významnými zdravotními účinky na fyzický, ale i duševní stav člověka. Tyto účinky musí být podloženy nezávislými vědeckými studiemi. Při konzumaci takto upravené potraviny, byste  měli získat větší množství biologicky cenných látek, než ze stejného množství potraviny klasické. Účelem funkčních potravin je pomáhat v prevenci některých onemocnění, ale pozor - nelze je považovat za léky! Dokonce ani nesmějí mít lékovou formu. Zdraví podporují a udržují, působí preventivně, ale neléčí. Do této kategorie se ale nepočítají potraviny obohacené - fortifikované, funkční potravina by měla poskytnout tyto látky ve větším, neboli nutričně významném množství. Asi neuhádnete, že největším výrobcem a konzumentem funkčních potravin je Japonsko, kde jsou již vyráběny stovky druhů výrobků. V zemi  vycházejícího slunce  lze běžně koupit například takové lahůdky, jako jogurty a jogurtové nápoje zmírňující sezónních alergie.

 

Konečně nějaké příklady

Typickými příklady jsou cereálie a pečivo obsahující kyselinu listovou, jejíž konzumace může snížit riziko narození dítěte s rozštěpem páteře, dále podporuje činnost imunitního systému, snižuje riziko srdečních chorob a rakoviny tračníku. Nedostatek může způsobit chudokrevnost.

Dalšími populárními a asi u nás nejznámějšími výrobky jsou kysané mléčné nápoje a jogurty s velkým obsahem probiotických kultur (Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum). Probiotika pak mají jednoznačně prokázaný vliv na posílení imunity (např. zvyšují odolnost vůči průniku infekčních průjmových onemocnění), omezují působení patogenů ve střevech (i karcinogenních), zmírňují  symptomy intolerance laktózy (tzn. že lidé kteří nemohou pít kravské mléko, tolerují konzumaci jogurtů, kefírů apod.). Za zmínku stojí fakt, že snižují hladinu celkového a škodlivého LDL cholesterolu a podporují vstřebávání vápníku.  Probiotika však čelí jednomu problému, kterým je, jak přežít průchod žaludkem a tenkým střevem a po té se dlouhodobě usídlit v tlustém střevu. Konzumace proto musí být pravidelná, dlouhodobá a v dostatečných dávkách.

Dále musíme zmínit speciální tuky s obsahem látek snižujících hladinu cholesterolu v krvi a snižujících riziko srdečně-cevních onemocnění. Do těchto tuků, margarinů a různých pomazánek se přidávají rostlinné steroly a stanoly, rovněž označované jako fytosteroly a fytostanoly. Ty pak snižují hladinu cholesterolu v krvi, neboť částečně blokují absorpci cholesterolu zažívacím traktem. Souvislost mezi zvýšenou hladinou cholesterolu, zvláště LDL cholesterolu a zvýšeným rizikem onemocnění srdce je velmi dobře známá. Obdobně je možné takto využívat např. i rybí tuk a pupálkový olej, který má daleko širší spektrum využití např. při premenstruačních problémech.

Za zmínku rozhodně stojí i výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny. Ale není vláknina jako vláknina, důležitý je její typ. V současné době jsou  populární zejména beta-glukany, které  snižují hladinu cholesterolu v krvi a hladinu krevního cukru, což ocení hlavně diabetici. Jejich zdroji jsou zejména výrobky z ovsa. Dalším výborným zdrojem rozpustné vlákniny jsou výrobky s obsahem lněného semínka, které je též zdrojem OMEGA 3 mastných kyselin. Pokud byste chtěli toto úžasné semínko, které by se dalo nazvat funkční potravinou samo za sebe, konzumovat sami, je nutné ho pomlít, nebo pečlivě rozkousat.  Do skupiny vláknin se dnes také počítají tzv. oligosacharidy, na obalech někdy značené jako inulin nebo oligofruktóza.  Oligofruktóza usnadňuje růst užitečných bifidobakterií ve střevech a napomáhá vstřebávání vápníku. Její přídavek umožňuje snížit množství cukru a tuku v konečném výrobku (např. u jogurtového mléka).

Dále se potraviny samozřejmě obohacují vitamíny, minerály a mnoha dalšími látkami.  Výčet "skupin" funkčních potravin není rozhodně konečný, budoucnost naznačuje že opak je a bude pravdou.

 

Připravte si funkční menu - oves, lněné semínko, pohanka, amarant

Výše uvedené plodiny, jsou také často řazeny k funkčním potravinám,  ale jejich zařazení do této skupiny je sporné. Obsah cenných látek je však velmi vysoký, dá se říci srovnatelný. Jejich velkou výhodou pro nás zákazníky je jejich cena a  využitelnost v domácí přípravě pokrmů.

Oves -  vločky jako kaše, zavářky, müsli, pečené sušenky. Samotný oves jako zavářka, barevná směs s rýží. Vločky jako přídavek do palačinek, sladkých i slaných těst a dokonce i knedlíků. Ovesným instantním mlékem lze v kuchyni částečně nahradit mléko.

Lněné semínko - pomleté do salátů, do pečiva, do polévek.

Pohanka - kaše, nákypy, zavářka. Z lámané pohanky výborné knedlíčky do polévek, nádivky do mas, placičky. Pohanková mouka v kombinaci s pšeničnou k výrobě pečiva a palačinek. Pohanka je vhodná i pro bezlepkovou dietu. Pohankové instantní "mléko" se používá v kuchyni opět tam, kde mléko kravské.      

Amarant  - též hojně využívaná mouka pro pečení a vaření při celiakii. 

TÉMATA:
ZDRAVÍ