Sklesle hledím na monitor a mechanicky vťukávám data do příslušných kolonek. V podbřišku cítím nesnesitelné napětí; jak dlouho jsem vlastně už neměla v posteli žádného muže? Měsíc, či snad ještě déle? Úděl osamělé ženy… tedy momentálně osamělé. Můj pohled se mimoděk zatoulá k prosklené kukani. No jo, Vladimír! Hezký, charismatický, o pár let mladší než já, tělo vypracované z posilovny. Tak na toho tedy bohužel nemám! Můj šéf… hm, a navíc prý šťastně ženatý šéf!

Neklidně poposednu, pak hodím přes rameno tašku a zamířím na toaletu. Vím, že kolegyně jsou na svých místech, i přesto zkontroluji, zda všechny kabinky jsou prázdné. Vstoupím do jedné a pečlivě za sebou zavřu dveře. Vyhrnu sukni, svléknu kalhotky, vyčurám se. Snažím se otřít veškerou vlhkost, mé počínání je však marné. Musím si to zase udělat, nebo opravdu nevím…
Pustím ventilaci, přiklopím záchodovou mísu víkem, posadím se napříč a shodím lodičky, nohama v punčochách se zapřu o jednu stěnu, zády o druhou. Vyprostím ňadra z podprsenky, polaskám bradavky, dlaněmi si několikrát přejedu po vnitřní straně rozpálených stehen; lesknoucí se obkladačky odrážejí moje zvlhlé otevřené pohlaví. Sáhnu popaměti do tašky a z neutrálně vyhlížejícího pouzdra vyndám vibrátor.
Zavírám pevně oči, přestávám vnímat těsnou kabinku i poněkud nepohodlnou pozici a do mého zamlženého vědomí vstupuje MUŽ…

S úžasem si uvědomuji, že je to Vladimír, cítím dokonce i slabý závan jeho kolínské. Je to JEHO ruka, která si pohrává s mojí ztuhlou bradavkou, jeho nasliněný ukazováček vytrvale objíždí můj pulsující klitoris, jeho penis proniká hluboko do mojí pochvy, jeho rytmické pohyby mě přivádějí až ke slastnému epilogu…

Když usedám zpět na své pracovní místo, zachytím Vladimírův upřený pohled. Proboha, snad na mně není něco poznat, bleskne mi hlavou. Klid, to je přece nesmysl!

Těsně před koncem pracovní doby mi pípne mobil. Ohromeně čtu: Chci se s Tebou milovat, zůstaň tu, prosím! Vladimír.
CHCI…?! No tohle! To je ale samolibý parchant! Já samozřejmě odcházím!!! Za dveřmi však svého impulsivního rozhodnutí okamžitě zalituji. Chci… No a co je na tom? Já snad nechci? Nejsme přece malí, oba dobře víme, o co tu jde. Oba víme, že tady není místo pro romantický vztah.
S povzdechem zabočím na toaletu připravit se na očekávané milování a najednou mě přepadnou pochybnosti… než se vrátím, Vladimír tu možná už nebude… možná to byl omyl… možná ta zpráva ani nepatřila mně…

Zbytečné obavy, zastihnu ho – je pohodlně usazen v klientském koutku, bílou košili má rozhalenou málem až do pasu… Není pochyb, bylo mu hned jasné, že zůstanu! S lehkým úsměvem povstane, obejme mě a já vzápětí mám ústa plná jeho neklidného jazyka, na holé kůži dobyvačné ruce a sama se též probojovávám jeho svršky na nahé svalnaté tělo. V pololeže na pohovce, jednou nohou tápajíc po opoře konferenčního stolku, umožním svému pohlaví přijmout nedočkavý penis a snažím se co nejefektivněji vycházet vstříc důrazným, zrychlujícím se pohybům. Vladimír v synchronním rytmu mi špičkou jazyka přejíždí po horním patře, což mě přivádí až skoro na pokraj šílenství; po mém těle se šíří vlna tepla, neklamná známka nastupujícího orgasmu. Než však stačím dosáhnout vyvrcholení, Vladimír zavzdychá a jeho pohyb náhle ustává…
 
Ne, to ne! Přiměji ho ulehnout na záda a vkleče mezi jeho pokrčenými koleny mu ňadry začnu třít slabiny, varlata a povadlý penis, nehty přejíždím jeho stehna a boky, jazykem břicho a zarostlou hruď až k mužsky drobným bradavkám. Zapůsobí to okamžitě jako zázračný elixír. Posadím se na něj obkročmo a jemně si hladím klitoris žaludem jeho opět dokonale ztopořeného penisu, jenž mi potom hladce vklouzne do vlhké pochvy. Kroužím pomalu pánví, ňadra nabízím něžným rukám a rtům toho nádherného muže, zajatého mým tělem. Jakmile pocítím první náznak, že přichází vyvrcholení, oběma rukama se vzepřu o jeho ramena, napřímím trup a tvrdě dosedám, stále rychleji a rychleji...

Orgasmus mi svým trváním a intenzitou málem vyrazí mozek z hlavy.

Když pár minut po šesté přichází uklízečka, Vladimír se zdá být zcela soustředěný na monitor svého počítače a já, s koleny ještě roztřesenými, se naoko nevzrušeně chystám k odchodu.

Reklama