Foto: Shutterstock

Jen si vzpomeňte, co jste na takovou otázku odpovídala před lety svým rodičům vy. Usmála jste se při té vzpomínce a pokývala hlavou, že jablko evidentně nepadlo daleko od stromu? Problém ovšem není v genech, nýbrž v otázce samé. Pokud vypustíme z úst onu nenáviděnou větu: „Jak bylo ve škole?“, nemůžeme čekat příliš květnatou odpověď. A další problém bývá v načasování. Započneme výslech v tom okamžiku, kdy vyzvedáváme ratolest ze školy, případně sotva otevře dveře vašeho bytu.

Kdy zahájit konverzaci

Tak jako my potřebujeme vypnout po práci, i děti mají za celý den školy plné zuby. Ano, i jedničkáři. Dejte jim čas, aby přepnuly do domácího módu, přišly na jiné myšlenky. Za pár hodin od posledního zvonění, při nějaké vaší společné aktivitě už jim nebude připadat jakákoli zmínka o škole otravná. To platí i pro předškolní děti. Ačkoli se mateřská škola může zdát jako jedna velká herna, opak je pravdou. Paní učitelky zahrnují děti spoustou aktivit, takže nezřídka odchází unavené (děti i učitelky).

Naprosto ideální chvílí, kdy zahájit konverzaci o škole, je ta, kdy dítě samo na toto téma zabrousí. Třeba nadhodí, co mělo k obědu, nebo že dostalo jedničku z výtvarky.

Umění zeptat se

Na jednoduchou otázku ještě jednodušší odpověď. Zkuste být kreativní, pak můžete to samé očekávat i od dětí. Tady je pár tipů, jak konverzaci vést, aby vaše dotazy nevyšly naprázdno.

  1. Rozhovor by neměl připomínat výslech.
  2. Zeptejte se na něco konkrétního, z čeho nebude váš potomek předem otrávený. Třeba co ho ten den pobavilo, kdo rozzlobil paní učitelku, nebo jak mu chutnal oběd. Jakmile se rozpovídá, spíše dojdete i k informacím, o které vám jde.
  3. Položte otázku, na kterou je těžké najít jednoslovnou odpověď.
  4. Kdykoli vám dítě něco nadšeně vypráví, poslouchejte ho. Jakmile zájem jen fingujete, dítě to pozná. A příště si svěřování rozmyslí.
  5. Přestože možná hovoří rozvláčně a zdlouhavě, nepopohánějte ho. Dejte mu prostor a čas.
  6. Pokud se vám svěří s něčím ne úplně chvályhodným, nekárejte ho. Jinak to bylo poprvé a naposled, kdy jste si vysloužila takovou důvěru. Vyslechněte ho, zkuste se na danou věc podívat jeho úhlem pohledu a pak poradit, jak a proč by se měl podle vašeho názoru zachovat jinak.
  7. Nezlehčujte jeho problémy. I když se vám budou zdát jako naprostá banalita, na kterou si za týden už ani nevzpomene. Jeho trápí úplně stejně, jako vás to, že jako jediná letos nedostane prémie.
  8. Svěřte se také. Dítěti se bude hned jinak mluvit, když i vy se svěříte se svými radostmi i strastmi. Samozřejmě úměrně jeho věku.

Úspěšné otázky maminek

Máme pro vás pár tipů přímo od maminek, které od svých dětí slýchají na otázky ohledně školy košatější odpovědi.

  • „Kdo si myslíš, že je nejlepší učitel? A proč?“
  • „Taky ti přijdou přestávky tak krátké? Co všechno stihneš?“
  • „Kdo je teď tvá nejlepší kamarádka?“
  • „Jaký předmět bys nejraději vymazal z vyučování?“
  • „Kde si myslíš, že je nejlepší sedět ve třídě?“
  • „Za co tě naposledy paní učitelka pochválila?“
  • „Kdo je ve třídě nejoblíbenější?“
  • „Co tě dnes zaujalo, co nového ses dozvěděla?“
  • „Zlobil dnes někdo ve školce?“
  • „Co tě nejvíc štve na tvém neoblíbeném předmětu?“

Inspirujte se a otázky převeďte do vlastního módu. Však jste to právě vy, kdo zná své dítě nejlépe, takže už budete vědět, co zabere.

Čtěte také:

Reklama