Ptá se čtenářka s nickem Boženečka. Tak to je pěkně morbidní představa, co říkáte, milé ženy-in? Kdy se jí kožešiny zprotivily, a proč už by je nikdy nenosila, to se dočtete v jejím příspěvku.

Krásné mrazivé ráno. Dnešní teploty hluboko pod nulou přímo vybízejí zachumlat se do teplého kožíšku. Ale já si raději obleču svou teplou péřovou bundu a dva svetry. Kožichy se mi nikdy nelíbily a nikdy jsem po žádném netoužila, jelikož jsem v něm se svojí kyprou postavou vždycky vypadala jak silně obézní medvěd.

Když jsem byla malá, což už je hóóóódně dávno, chovali jsme doma spoustu ovcí a maminka nám běžně z jejich vlny šila vesty a kabátky. Byly šíleně kousavé, nepohodlné a navíc jsme v nich všichni vypadali jako školka sněhuláků.

Maminka nám k tomu spíchla i čepice a mohli jsme jít honit parádu. Pravda, takové oblečení bylo nepohodlné, ale náááádherně hřálo! Ale tenkrát to byl můj první a zároveň poslední kožich.

Nevím, nějak jsem ke kožichům nepřilnula, vždycky jsem si připadala, že vypadám stejně, jako to nebohé stáhlé zvíře, kterému jsem ukradla kůži. Nevím, jak by se nám to líbilo, kdyby kupříkladu zvířata nosila naši kůži a srst. Pravda, v té člověčí by asi určitě umrzla, ale třeba pro parádu....

Docela srandovní představa. Jediné, co mám ráda, je teplý kožíšek v kozačkách a nebo v rukavicích, ale ten umělý. I když musím přiznat, že ve skříni mi jeden kožich visí. Je po mé babičce, notně opelichaný a slušně prožraný moly, ale vytahuju ho jedenkrát za rok-a sice, když jdu dělat vnoučatům čerta!!!

Vaše Boženečka.

Milá Boženečko, to je určitě dobrý důvod, proč si takový kožich nechávat. Ale pokud vám mohu radit, jestli je prožraný od molů, raději ho izolujte od ostatního oblečení

Co na kožichy a jejich nošení říkáte vy, milé ženy-in? Jsem zvědavá, jestli se některá z vás přizná k tomu, že kožich má a dokonce ho nosí. Zatím to vypadá, že jsou všechny naše čtenářky odpůrkyněmi pravých kožešin, ale to se mi nechce věřit.

Napište nám, jak je to s vámi? Kožichy ano, nebo ne?

redakce@zen-in.cz

Reklama