pes

Brácha měl první ženu. Pak měl druhou ženu a pak si pořídil namísto dětí, které už měl z prvního manželství, psa. Malého Cedíka - štěňátko vlčáka s papírama.

V tu dobu nám domů přivedl táta stafordku Anču - správně bych měla uvést Anne, jak bylo v rodokmenu napsáno, ale pro všechny to od začátku byla jednoduše Anča. Pséci rostli, jeden nedaleko Prahy, druhý na jihu Čech. V létě ale došla řeč na společné setkání na jihu. Protože Anča byla na konci hárání, vzal ji raději táta s sebou, aby se v době nepřítomnosti neprotáhl nějaký místní smeták plotem, jak je jejich dobrým zvykem.

Jenže s Cedíkem to nebylo o mnoho lepší. Rozptylovala ho tak dlouho, než se mu v nestřeženém okamžiku podařilo to, oč celou dobu bojoval. A tak se narodil kříženeček Jóžin.

Cedík byl zkrátka šikula. Když se brácha rozváděl a stěhoval se od ženy z baráku do bytu, musel Cedík zůstat ženě v baráku se zahradou. Byli z toho smutní, jak brácha, tak Cedík, teď nevím, kdo víc...

Všechno se ale změnilo minulý týden. Volal brácha: „Mám Cedíka doma!" V tu chvíli mě nenapadla žádná rozumná varianta, proč se tak stalo. Důvodem byla kuna - tedy spíše škoda na voze bratrovy bývalé ženy. Že vám to nějak nezapadá do sebe? To nic...

...Cedík vyhnal kunu ze zahrady, chvíli jen tak kličkovali a pak chudák kuna už nevěděla kam, a tak se skryla do motoru auta, které stálo na dvoře.

Cedík se rozhodl, že štěkotem ničeho nedocílí, a tak se pustil do auta naostro. S demolicí skončil až ve chvíli, kdy se vrátila domů panička. Jenže to už byly na vyhození všechny zubům dostupné plasty, přední krycí mřížka a další materiál v hodnotě 80 tisíc korun. V infarktovém stavu volala Dana bratrovi, že jakmile si pro toho šmejda ihned nepřijede, už ho vícekrát neuvidí!

Asi by nevěřila, jakou mu tím vším udělala radost!

Reklama