Alkohol. Láhev vína. Dvě, tři, pět, sedm piv. Kola s vodkou. A ještě jedna. A ještě...
Alkohol žel patří neodmyslitelně k našemu způsobu života. A naším blízkým společníkem se stává stále častěji. Situace si to žádá...
Proč vlastně pijeme? „Trávit“ se alkoholem je přece proti lidské přirozenosti! A znáte jiné živé tvory, kteří by alkohol vyhledávali dobrovolně? Jistě, samozřejmě, že se někteří živočichové z nedostatku potravy pouštějí do konzumace kvasících plodů. A ani u nich na sebe následky nenechají dlouho čekat.
Ale pro příklad nemusíme chodit tak daleko. Opíjí se i lesní zvěř, nebo jen obyčejný pašík v chlívku, když mu naservírujete v pomyjích koktejl ze zkvašených jablek a slupek z brambor...
Alkohol
Slovo alkohol pochází z arabského al-kahal, což se dá přeložit jako jemná substance. Alkohol vzniká působením kvasinek při kvašení cukrů. Tento proces je v přirozeném prostředí možný nejvýše do 14 %, protože pak jsou kvasinky ničeny svým vlastním produktem. A dalším procesem už vzniká ocet.
Motto: „Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství...“
„Alkoholy jsou skupinou látek s charakteristickou strukturou. V organizmu lidí i zvířat se vyskytují zcela přirozeně – fyziologicky – jsou součástí metabolických pochodů,“ říká psychiatrička a terapeutka MUDr. Eliška Hellerová.
„Pod pojmem alkohol však většina z nás rozumí ethanol – tedy alkohol obsažený v nám známých nápojích,“ vysvětluje častý laický omyl.
„Alkoholické nápoje jsou čím dál víc vyhledávány pro schopnost povzbudit – což nastává už po vypití menšího množství," dodává odbornice na alkoholovou závislost.
„Při pokračující konzumaci se však rychle objeví nežádoucí účinky, kterými organizmus reaguje na počínající otravu,“ popisuje negativní projevy lékařka Hellerová.
„Mezi tyto projevy patří útlum činnosti centrální nervové soustavy (mozku), pokles dýchání, snížení tělesné teploty způsobené utlumením termoregulačního centra, popřípadě až celková anestezie (utlumení, znecitlivění).“
Alkoholismus
Patří mezi nejzávažnější a – bohužel – i nejrozšířenější formy závislosti.
Obecně lze o něm hovořit tehdy, dosáhne-li závislost na alkoholu takového stupně, že škodí buď samotnému pijanovi, společnosti, nebo oběma.
Tuto nemoc lze jako všechny ostatní duševní i tělesné poruchy léčit. Průběh závislosti na alkoholu je různý. Odlišuje se mimo jiné podle toho, jaký alkohol je zneužíván.
„Who is who“?
1) Abstinent – buď ze zásady, či z nějakého konkrétního důvodu (nedělá mu dobře, nechutná mu,
zná odstrašující příklad atd.) odmítá konzumaci alkoholu, ve společnosti se často setkává s
nepochopením
2) Konzument – jedná se o většinu populace – lidé pijící pouze příležitostně (společenská „nutnost“,
pro chuť a uvolnění)
3) Piják – přímo vyhledává alkohol – cítí se lépe než v přirozeném stavu, vyhovuje mu uvolnění a
euforie, snazší společenský kontakt
4) Alkoholik – pije cokoliv, hlavně že vymizí nepříjemné abstinenční příznaky, alkohol konzumuje
denně, je na něm závislý
Motto: „Já mám bol, a ten bol mě bolí! Alkohol – všechny rány zhojí...“
Stadia opilosti v závislosti na zkonzumovaném alkoholu
a) 1–1,5 ‰ – člověk se cítí spokojený, je sdílný, veselý, projevuje se živou mimikou, výřečností,
rozpustilostí, směje se, je přátelský a sebejistý – cítí se lépe, jeho starosti jsou „lehčí“
b) 1,5–3 ‰ – za tohoto stavu je piják nekritický, netaktní,
křičí, zpívá, nedbá na okolí, je impulsivní, nenaslouchá
ostatním, charakteristickým znakem je erythema
(zčervenání) obličeje, krku a výstřihu, stoupá tep
(tachykardie), pohyby jsou neuspořádané (ataxie), opilý
člověk poráží sklenice, vrávorá, trpí diplopií (rozdvojené
vidění)
c) 3‰ a více – dostavuje se únava, ospalost, často zvracení,
obličej naopak bledne, opilý člověk může zemřít i při zcela
banálních situacích, které by za střízliva hravě zvládl (lze se utopit v mělké kaluži), při takto vysokých
dávkách se dostavuje narkotický efekt – bezvědomí, necitlivost, inkontinence (pomočení, pokálení),
tep slabý, objevuje se bradypnoe (zpomalené dýchání), mydriáza (rozšíření zornic) nereagující na
přímé světlo, v nejhorším případě dochází zcela k zástavě dechu
Motto: „Ať chlastám, co chlastám – hlavně, že se motám...“
Pijácká kariéra má čtyři vývojové fáze. Pro každou jsou typické různé příznaky.
Stadia alkoholismu
1) Počáteční – piják poznává účinky alkoholu. Má potřebu zvyšovat jeho dávky, aby se dostavily
pocity dobré nálady. Alkohol mu prozatím „dává, ale nebere“.
2) Varovné – častá podnapilost a opilost. Nikdo (ani piják, ani okolí) neodhadují nebezpečnost
častého pití. Opilost se dostavuje znovu a znovu. Člověk pije častěji, přechází od méně
koncentrovaných alkoholických nápojů (pivo) k lihovinám.
„Okénka“ zatím nebývají častá. Pokud by piják pil o samotě, byl by nápadný. To si uvědomuje.
Hledá společníky, které v budoucnu označí jako „špatnou společnost“, která ho k pití přivedla.
3) Rozhodné – roste tolerance, pro tuto fázi jsou zde typická „okénka“ (tím se liší od předchozího
stadia). Alkohol se dostává z periferie pozornosti do centra. Přestává ovládat alkohol, alkohol již
ovládá jeho.
Pokud delší dobu abstinuje, nabývá dojem, že má pití „pod kontrolou“. Může to trvat týdny nebo měsíce.
Pijan si v této fázi neuvědomuje, že se vlivem častých a opakovaných dávek alkoholu ocitl jeho nervový systém v situaci podobné té, kdy škrtnutím zápalky vybuchne celé skladiště trhavin.
Pokud v tomto momentě začne pít, přestane vnímat hranice a už nepřestane.
4) Konečné – nastává etapa výrazně snížené tolerance na alkohol – závislý se opije častěji (nikoli
z menšího množství alkoholu!). Opíjí se i při nevhodných příležitostech (v práci, před důležitým
jednáním, schůzkou, událostí).
Pije i několik dní – toto období označujeme jako „tahy“. Alkohol konzumuje už od rána. Dostavuje
se stadium „debaklu“: bez alkoholu to nejde, a s ním také ne! Bludný kruh se uzavírá. Tady
může pomoci už jen psychiatr v protialkoholní léčebně nebo ambulantní středisko pro alkoholismus
a toxikomanii (AT středisko).
40 nejčastějších znaků alkoholismu 1) Okénka (výpadky paměti na dobu v opilosti) s postupnou narůstající frekvencí 2) Tajné pití 3) Trvalé myšlenky na alkohol 6) Vyhýbání se narážkám na alkohol 7) Změněná kontrola pití (neschopnost přerušit nebo zdržet se pití) 8) Vysvětlování důvodů k pití (tzv. racionalizace) 9) Nárůst sociálních obtíží 10) Velikášské chování jako kompenzace ztráty sebeúcty 11) Nápadné agresivní chování 12) Trvalý pocit zkroušenosti 13) Období abstinence vynucené tlakem okolí 14) Změny způsobu pití (aby alkoholik předešel nepříjemnostem) 15) Ztráta dosavadních přátel nebo rozchod s nimi 16) Změna (změny) zaměstnání 17) Vše se točí kolem alkoholu (podřizování zájmů) 18) Ztráta zájmu o vnější svět 19) Nápadná sebelítost 20) Úvahy (či dokonce realizace) o úniku z dosavadního prostředí 21) Změny v rodinném prostředí – odcizení 22) Bezdůvodné námitky alkoholika proti členům rodiny 23) Vytváření tajných zásob alkoholu doma (na pracovišti) 24) Zanedbávání přiměřené výživy 25) Hospitalizace pro poruchy na tělesném zdraví 26) Pokles sexuálního pudu 27) Alkoholická žárlivost 28) Pravidelné ranní doušky 29) Výskyt prodloužené intoxikace – „tahy“ 30) Etická deteriorace (dočasné, krátkodobé snížení rozumových schopností) 31) Postižení mentálních schopností 32) Alkoholické psychózy 33) Styky s morálně postiženými osobami 34) U nižších společenských vrstev pití technického alkoholu (lihové čisticí prostředky) 35) Snížení tolerance – lepší snášenlivost, pozdější opití 36) Nedefinovatelné úzkosti 37) Třasy 38) Pití nutkavého rázu 39) Zhroucení racionalizačních systémů – „debakl“ 40) Lhaní, dokonce i kriminální činy, krádeže
4) Překotné pití (nekontrolované)
5) Pocity viny
Motto: „Chlast – slast!“
Fenomén „alkoholismus“ je na okraji zájmu veřejnosti a zastiňuje ho viditelnější drogová problematika. Je nutné konstatovat, že alkohol i přesto, že je legální, pořád zůstává drogou srovnatelnou s heroinem nebo opiáty. Nabaluje na sebe celou řadu negativních jevů jako je kriminalita, rozvodovost, sekundární chronická až smrtelná onemocnění.
Jak často pijete alkohol? Jste abstinent, konzument, piják, nebo alkoholik? Pijete jen ve společnosti, anebo i v skrytu – sama doma? Myslíte si, že máte pití pod kontrolou?
Nový komentář
Komentáře
v létě si dám pivko ke grilu a jinak občas večer s manželem 2 deci dobrého vínka, troufám si říci, že pití mám pod kontrolou
Manx 48: Kdepáák
Asi v 15 jsem se poprvé napila šampaňského a čuchla k pivu (ale neochutnala
), v 17 vodku a tím to končilo.
Dante Alighieri: tyhle řeči jsou fakt na pěst
To jsou dotazy... piju, když mám na to chuť. Asi budu něco mezi pijákem a konzumentem, podle okamžité nálady a okolností.
Tím, že piju i sama doma, se netajím, nic špatného na tom nevidím, sousedy si k tomu zvát nebudu, a hodlám u toho zůstat, dokud mi to tak bude vyhovovat. Ostatně to činím decentně, žádná okénka ani následná kocovina. Pít se taky musí umět.
Tak já taky moc nepiju, ale pár oken jsem v životě měla a vzpomínám na ně s oroseným čelem (to jak se stydím).
Mimochodem když se dostanu někam do společnosti, nesnáším dotazy typu A PROČ NEPIJEŠ? TY OPRAVDU VŮBEC NEPIJEŠ? PROČ??!! TAK TO BUDEŠ MUSET ZAČÍT... A že těch dotazů není málo.
Asi od 17 let jsem totální a absolutní nealkoholik. Nepřipíjím si ani na Silvestra. Důvod je prostý, zkrátka mi to nechutná. Nevím, proč bych měla pít něco kyselého, hořkého nebo něco, co mi vypálí díru v krku.
ToraToraTora: tam by mi to asi stres a strach z ostudy nedovolil - doma holt byla pohoda - tehdy ještě...
Meander: no jo, když já nejsem odborník. A netrénuju
Vivian: Blbě jsi to smíchala. Slivovice se snese s vínem, pivo chce tequilu
Vivian: To je zanedbaný trénink
Když jsem chtěla mít chytré děti, tak jsem devět let nevzala alkohol do úst. Pak jsem si dala jedno deci vína, a málem jsem to nepřežila. Po dvaceti letech už mám natrénováno, jen tak něco mě nesloží. Ale fakt je, že okno jsem měla jednou v životě. Co okno, výkladní skříň. Teď jsem konzument. Ráda si dám šláftrunk, ale mít ho nemusím.
Landriel: Tak doma to je ještě dobrý, představ si, kdybys usnula po dvou deci v restauraci
Vivian: uaa, to se nedivím
Tlusťoch si zase vždycky stěžoval, že když si večer otevřeme víno, první sklenku pijeme společně a pak najednou pije sám. Na mě vždycky přišlo spaní, tak jsem to šla zalomit.
ToraToraTora: tak já taky piju vlastně pouze víno, panáka jsem měla naposled snad, když jsem odešla od rozvodového soudu. Ale za abstinenta bych se neoznačila.
Ze mě by alkoholik díkybohu asi bejt nemohl... V sobotu jsem pojala záměr, že se večer s Jirkou ožereme (po x letech), večer jsem vypila dvě desítky a dva velký panáky slivovice a bylo mně taaak špatně
, že teď zase delší dobu nechci alkohol ani cejtit
Když si na tu slivovici jen vzpomenu, naježej se mně chlupy.
Výjimečně piju pivo nebo víno, jinak nic, takže spíš abstinent, ale nevadí mi to a ve společnosti s tím problémy nemám. Když někdo nutí panáky a nedá si říct, že ne znamená ne, je to u mě hulvát a nemám si s ním co říct
*Kotě*: Která ležela velmi dlouho ve vlhkém sklepě
Kjuk: To je mi lito
. Myslim, ze alkohol je velice nebezpecna droga..
Jsem asi něco mezi abstinentem konzumentem piju velmi zřídka,vždy s mírou a vybírám si neb mi dost věcí nechutná
Anai: Pu erh piju často, chutná mi, i když na poprvé jsem se musela přenést přes ten odér, který mi už nevadí (říkám tomu puch-erh
)
Já ho piji spíš kvůli jeho příznivým účinkům na játra a ledviny, někde propagují, že je dobrý na hubnutí, ale spíš si myslím, že s dobře fungujícími vnitřnostmi se prostě lépe tuk odbourává, takže bych neřekla, že přímo likviduje tukové zásoby...