Něco mě vzbudilo ze snu. Chvíli jsem zmateně přemýšlela, kdo za to vyrušení může, až jsem si uvědomila, že venku hraje hudba. A hodně nahlas. Podívala jsem se na budík a zjistila, že je kolem jedné hodiny po půlnoci.
Patřím mezi noční ptáky a jsem schopná vydržet dlouho do večera, ale ve chvíli, kdy jsem ospalá a někdo mě ruší, začínám být více než nepříjemná.
Hudba stále hrála a já začala pátrat po tom, odkud se zvuk line. Naštvaně jsem vstala z postele, abych se podívala z okna. Našla jsem místo činu! Na nedalekém parkovišti stálo auto, dveře dokořán a nejspíš mělo velice výkonné reproduktory.
Bezmocně jsem si lehla zpátky do postele. Neměla jsem sílu na cokoli, a tak mi nezbývalo než doufat, že se řidič co nejrychleji rozhodne odjet o parkoviště dál. Pět minut. Nic. Nešťastně jsem si dala hlavu pod polštář a snažila se usnout. Nakonec to dopadlo tak, že jsem vzpomínala na to, kolikrát jsme já nebo někdo z mých blízkých rušili noční klid.
Vůči chrápání jsem netolerantní
Třeba můj taťka. Ten velmi často v dětství rušil můj spánek. Nedělal žádné výtržnosti, jen se mu dobře spalo. Jeho vydatný spánek se však projevoval chrápáním takového rozsahu, že ve chvíli, kdy usnul v obýváku v prvním patře našeho domečku, (U) já jsem ho slyšela až do pokoje ve druhém patře. Zavřené dveře nepomohly. Přítel naštěstí nechrápe. Ve chvíli, kdy se u něj projeví náznaky, nekompromisně jej budím, aby se přesunul do jiné spací polohy. Většinou to pomáhá.
Bohužel mně osobně nepomáhá vědomí, že je už dávno po desáté hodině večerní, když se začneme s přítelem hádat. Kvůli mně je to většinou doslova Itálie. A když všechno skončí, jen doufám, že zdi jsou silné a sousedé tolerantní.
Zpívám, ale výtržnosti nedělám
Nejčastější rušení nočního klidu je asi ve chvíli opilosti. Nejspíš to každý zažil z obou stran. Pamatuji si, jak jsem byla schopná zpívat s kamarády písničky na liduprázdném náměstí uprostřed noci. Smát se v setmělé ulici. Naštěstí na mě zatím nikdo nepokřikoval z oken a nikdy jsem netropila velké výtržnosti.
Nerada potkávám opilce. Ve chvíli, kdy na setmělé ulici někoho takového zaregistruji, přecházím na druhou stranu a přemýšlím o tom, jak rychle umí utíkat člověk pod vlivem alkoholu. Když to s pitím přežene někdo z mých známých, většinou se mu snažím pomoci. Jsem trpělivá, doprovázím na záchody, otevírám okna a říkám si, že když jsem byla malá, chodila jsem spát po večerníčku a všechno bylo v pohodě. Jenže jsem dospělá, a tak občas ruším noční klid a občas jej ruší někdo mně…
Napište mi, jak jste na tom vy?
Dnešní téma
Rušení nočního klidu
Chcete v klidu spát, jenže…
Sousedi se začnou hádat nebo hlasitě milovat?
Partner či manžel začne nepřetržitě chrápat?
Pod vašimi okny se sejde parta, která se chce bavit?
Bydlíte blízko hospody a stále vám někdo křičí do oken?
Sousedi mají psa, který neustále štěká?
Proč nejčastěji rušíte noční klid vy?
Hádáte se s manželem či s dětmi?
Pracujete dlouho do noci?
Vzpomeňte si, co jste provedla pod vlivem alkoholu?
Nebo někdo z vašich známých?
Zavolal na vás někdy někdo policii?
Nebo snad vy na někoho?
Dodržuje se ve vašem okolí noční klid?
Napište, postěžujte si na adrese:
Nový komentář
Komentáře
Mimochodem, co je to na tom obrázku? Vypadá to jako pohled na děložní čípek
závislá na čokoládě: Já
Děkuji za rady, zatím zkouším ponožky, ale moc to nefunguje.A kdo by dokázal vyhodit z postele rozespalé dítě nejlépe ještě držící 1-3 plyšáky? já
.
závislá na čokoládě: Už jsi ho zkusila z té postele skopnout dolů svýma ledovýma nožičkama?
Tak to mě budí jen můj poklad, ale tak, že v noci bez varování vleze za mnou pod peřinu a začne si ohřívat svoje ledové nožičky na mém teplém bříšku. Je to super šok a probuzení na dlouho.
damanka: Ten problém jsem měla po čaji, usnula jsem, ale za chvíli musela na Wc
Mlíko jinak teplé vůbec nepiju, ale v noci to fakt funguje
Jinak mám u sebe ověřeno, že jak mám nějaký stresy, v noci se budím a nemůžu usnout
. Docela funguje hrnek něčeho teplého, nejčastěji mlíko
Žábina: Právě proto naši
v chodbě nechat nemůžu, hlásila by všechny, kdo jsou kolem dveří (jsme v 1.patře, tož ji pár bude) Takže má pelíšek v ložnici, tam vzorně ulehá, ale ani nevím jak a kdy, ale ráno je v mých nohou
potvora mazaná
Někdy ruší tím, že má divoké sny a jakoby blafá, pak, že psi nemaj sny, maj a divoký
Bóbika: špunty jsem nezkoušela, ale myslím, že bych dopadla jako Ty
my o sousedech v paneláku nevíme a neslyšíme nic...mám jen jednu historku:v noci mě probudil hluk a šla jsem v pyžamu o 2 patra níž a opilec kopal do dveří a nevím kdo zevnitř ho nechtěl pustit a nadával dost sprostě.Z celkem velké vzdálenosti jsem na ně zavolal, ať okamžitě přestanou, že je noc...jinak volaám policii. Nereagovali a volal policajty....čekal jsem na ně fakt jen pár minut a otevřela jsem jim vchodové dveře a pak mě sami poslali spát, ať nemám problémy se sousedy. Borce si odvezli sebou..... Manžel mi pak trochu vynadal, že jsem mohla dostat do zubů atp.
Žábina: Bez komentáře
pajda: naše
taky hlásí odchod souseda v 5.05 do práce
už jsem ho přemlouvala, jestli nechce dělat alespoň od 6.30
Meander: tak si ho vezmi rovnou celej - ten prášek
Špunty do uší používám už asi 15 let a nepřipadá mi to s nimi nepohodlné.Bez nich neusnu ani v absolutním tichu,potřebuju je v uších cítit.
A co bych s nimi udělala? Zabila!
pajda: To už bych byla ve vězení, páč bych ježky, psy, manžela, opilce i souseda
Mně stačí startování auta před domem (6. patro), průjezd tramvaje půl kilometru daleko nebo hlasitější nadýchnutí mého drahého a mám postaráno o hodinu civění na lustr.
Meander: to mi něco připomíná: devět večer: psi uléhají a rvou se o deky a pelechy. Deset večer: psi se potkávají s ježkem. Jdu vyhodit ježka a seřvat psy. Dvanáct: zavírá hospoda. Psi ohlašují opilce. Jedna: manžel jde spát a vzbudí mě. Psi naštěstí spí. Tři ráno: psi se vzbudí, protože do chodby pronikne jiný ježek. Vyhazuji ježka a řvu na psy. Čtyři ráno: psi začínají ladit formu a procvičovat hlasivky. Pět ráno: soused jde do práce a psi ho ohlašují...půl šesté - vstávám a přemýšlím, jestli zabít psy, manžela, souseda nebo sebe...podotýkám, že psi mají vlastní boudu na opačné straně dvora, ale tu ingnorují.
Jedenáct večer - první pokus usnout. Půl jedné v noci - v zoufalství polykám půlku prášku na spaní. Tři ráno - třeštím oči do stropu. Půl páté - přeřizuji budíka a jdu si pro druhou půlku prášku na spaní...
Asdareel: to víš, já si potrpím na vlastní terárium s klimatizací a kvalitní krmení
Taky bylo moje spaní obětí kohoutího kokrhání. Naštěstí jim ten "parchant" už pošel. Promiňte, že se tak vyjadřuju, ale když vám v pět hodin ráno v sobotu a v neděli dvě hodiny v kuse kokrhá pod oknem kohout, je to k zbláznění. OPRAVDU! Ve všední den mi to nevadí, protože v pět vstávám, ale jinak... V létě jsem ani nemohla mít otevřené okno, nebo jsem si musela strčit do uší, již ty zmiňované, špunty. Ale není to zas tak pohodlné