Tak tuhle větu aspoň jednou v životě nejspíš slyšelo asi tak devadesát procent rodičů. Pokud se mýlím, sypu si hlavu popelem, ale já ji před lety říkala rodičům každý rok a můj sedmiletý syn s tím začal před rokem. Výsledky? Já měla křečka, syn má dvě křečice, ke spokojenosti nás obou.
A jak to řešíte vy? Domácího mazlíčka – ANO či NE? Tuto otázku si možná kladete právě teď. Nejen období povánoční totiž přináší nechtěné dárky v podobě štěňat, koťat či jiné létající, plazící se a skákající “havěti”. Stejné dilema totiž mívají rodiče už několika generací dětí, které si z pobytu na venkově u babičky přivezly nejen nově nalezenou lásku ke zvířátkům, ale povětšinou také něco malého, živého a stráááášlivě roztomilého.
Je dobré se tedy na takovou situaci předem připravit, zvlášť víte-li o “pečovatelských sklonech” vašeho potomka.
Nejprve je nutné zvážit, zda je přítomnost dalšího živého tvora, jiného než lidského druhu, ve vaší rodině možná a žádoucí. Asi nejdůležitější je těchto pět aspektů :
1/
zdraví – ujistěte se, že ve vaší rodině nikdo netrpí alergiemi na zvířecí srst- pokud by ochlupené zvíře nepřipadalo ve vaší rodině v úvahu, a rádi byste měli domácího mazlíčka, existuje řešení i pro vás – např. chov malého leguána, chameleona, želv, rybiček…Stačí navštívit zverimex nebo si podat inzerát; je mnoho chovatelů, kteří vám ochotně poradí a pomohou
2/ podmínky a správná volba
– důležité je, zda máte dostatek místa a prostoru k chovu toho kterého zvířete- tzn. že pokud bydlíte v malém panelákovém bytě, rozhodně byste si neměli pořizovat psa nějakého velkého plemene ani psa, který potřebuje výcvik a dostatek práce k tomu, aby spotřeboval svou nemalou energii. Se zlou byste se potázali nejen u vás doma, ale ani sousedé by jistě nebyli z vašeho výběru nadšení. Pamatujte – velký pes = velká energie a pokud mu nemůžete nabídnout například dlouhé a časté procházky, výcvik či jinou, pro psa zajímavou činnost, můžete počítat s postupným demolováním vašeho bytu a hlasitými, nespokojenými projevy vašeho psa. Do malého bytu se lépe hodí malý pes či kočka, k tomuto účelu chovaní či cvičení. Pokud chcete mazlíčka především pro vaše dítě, dobrou náhradou bývá křeček, krysa, Osmák degu a jiní
- bydlíte-li v domku se zahradou, je volba zvířete omezená vlastně jen vaším vkusem, schopnostmi a časovými možnostmi, které jsou pro chov zvířete limitující
3/ kdo bude “páníček” – tedy: kdo ponese za zvíře hlavní zodpovědnost, kdo se o něj bude starat, krmit, venčit...
4/ souhlas ostatních
– nezáleží na tom, jak moc zvíře chcete VY. Musíte mít jistotu, že také ostatní členové vaší rodiny zvíře uvítají, budou je mít rádi nebo alespoň je respektovat a postarají se o ně v době vaší nepřítomnosti či nemoci...5/ jaké zvíře to bude
– ke správnému závěru dojdete nejlépe tehdy, když vyřešíte čtyři body předchozí. Teď už jen zbývá uvážit, zda zvíře bude celé vaší rodiny, nebo “jen” vašeho potomka. V tom případě si s ním sedněte a podrobně proberte, co vlastně od zvířete očekává, aby potom vaše dítě nebylo zklamané a happy-end ze zvířátka v domě by se zaručeně nekonal. EXOTICKÁ ZVÍŘATASamostatnou péči o ně zvládnou až starší děti (2. stupeň ZŠ), ale i přesto budou vyžadovat vaši pomoc, popřípadě kontrolu a dohled. Důležité je zjistit vše potřebné o jejich chovu, který bývá zpravidla velmi náročný, protože zvířata jsou citlivá na světlo, teplo, potravu, je třeba jim zařídit dokonalé podmínky k jejich životu, jinak hrozí uhynutí… Tento chov bývá také finančně velmi náročný. Rozhodně ale nedoporučujeme dětem chov jedovatých či nebezpečných tvorů.
PTÁCI
Opeření přátelé bývají dobrými a vděčnými společníky a většina u nás dostupných ptáčků nebývá na chov nijak náročná. Nezapomeňte se ale předem poradit s odborníky, jakou klec a vybavení bude vámi vybraný opeřenec potřebovat. Děti zvládnout bez problémů chov chůviček, menších papoušků a zejména "andulek". Ty jsou ideální v případě, že chcete ptáčka naučit "mluvit", v tomto případě je odborníky doporučován mladý sameček, který by měl být v izolaci od ostatních ptačích kolegů. Mezi domácími opeřenci platí za největšího "mluvila" papoušek Žako, který je však k chovu trochu náročnější a pozor - je velmi hlučný :-)
http://andulky.d2.cz/
http://www.amazonia.cz/
http://www.zako.cz/
KOČKA
Kočky jsou prima zvířátka, ale je nutné mít na paměti, že jsou taky velice svéhlavé a samostatné, člověka až tak moc nepotřebují. Mívají zlatou povahu, ale i drápky, a málokterou si “ochočíte jako psa”. Kočky jsou prostě velké osobnosti a pokud se to vaše dítě naučí respektovat, může to být začátek velkého přátelství. Nedoporučujeme však velmi malým dětem.
KŘEČEK
Křečci jsou výborná “startovací” zvířata pro děti. Péči o ně zvládnou již šestileté děti, stačí jim jen vysvětlit vše potřebné. Tito malí hlodavci jsou opravdu nenároční, stačí jen zakoupit vhodnou klec s domečkem a “lezátky”, popřípadě jinými hračkami, protože křečci jsou velmi živí a hraví. Ochočí se celkem snadno, jen je třeba upozornit děti, aby je nemačkali, protože i tihle prťouskové mají pěkně kousavé zuby. Se stravou si není třeba lámat hlavu, stačí navštívit specializovaný obchod na zvířecí žrádlo a dostanete pro ně vše, včetně vitaminů a minerálů. Když jejich stravu doplníte občas o čerstvé ovoce a zeleninu, budou velmi spokojeni. Ale pozor – jsou to noční tvorové, doporučujeme je tedy mít v místnosti, kde se nespí. Potřebné je také dodržování hygieny, jinak vám doma trochu “zasmrádnou”. Toto zvířátko lze tedy vřele doporučit všem věkovým skupinám dětí, ale je třeba je upozornit, že žijí velmi krátce – maximálně dva roky.
http://www.sweb.cz/v.simkanin/krecci.htm
http://home.i.cz/lihu/delfin/Konicky/krecci.htm
http://www.krecci.nazory.cz/
RYBIČKY
Chov rybiček má mnoho společného s chovem exotických zvířátek, je zapotřebí pravidelná péče a dodržování spousty zásad – krmení, harmonizace soužití mezi jednotlivými druhy, hygiena… Proto opět doporučujeme starším dětem, kterým nevadí, že se s rybičkami prostě nejde pomazlit. A napřed vyhledejte nějakého zkušeného akvaristu, který poradí, a zásobte se dostatkem kvalitní literatury. Pokud se však do takového druhu chovatelství pustíte, budete odměněni nádherným pohledem do vodní říše.
PES
O psech by se toho dalo napsat nejvíc, ale já napíši jenom něco málo. Pečlivě vyberte pro vás či vaše dítě vhodné plemeno, nebojte se “voříšků”, ti bývají k dětem opravdu velmi přátelští. S výběrem vám jistě poradí chovatelé i veterinární lékaři. Na ty nezapomínejte v žádném případě, ať už si pořídíte zvíře jakékoli. U psů myslete na povinné očkování proti vzteklině jednou za rok a také očkování proti – dosud smrtícím – psím nemocím. Nezapomeňte také svého pejska přihlásit na vašem městském či obecním úřadě, ať předejdete případným nepříjemnostem.
Pokud si vyberete toho správného psa, mohu vám zaručit, že budete-li se o něj starat s láskou, získáte přítele na celý život. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože i mým životem už prošlo mnoho čtvernožců, na které nikdy nepřestanu s láskou vzpomínat.
Jen ještě maličkost, když už mluvíme o dětech – opravdu k nim nedoporučujeme hodně velké a hodně malé psy a bojová plemena. Do rodiny popřípadě ano, ale ne jako “dětského mazlíčka.”
Než vyrazíte pro svého pejska, připomeňte si Desatero pro psího páníčka:
1.
Jsem živá bytost, vyžadující pozornost, lásku a péči.2. Procházky jednou denně mi opravdu nestačí.
3. Občas – i když nerad – vám můžu něco rozkousat nebo udělat loužičku.
4. I mně je někdy zle a potřebuji pana doktora - veterináře.
5. Nejsem živá hračka, která se dá odložit, když vás přestanu bavit. Lidská zrada mě bolí víc, než si myslíte.
6. Občas (někdy i hodně) štěkám – vždyť jsem přeci pes!
7. Potřebuji denně plnou misku a dostatek čisté vody.
8. Mazlete se se mnou, hrajte si se mnou a mějte mě rádi! Prosím…
9. Vždy vás budu s radostí vítat, když se vrátíte domů, a budu vás chránit před “vetřelci”.
10. Budu vás milovat celou svou psí duší, bez jakýchkoli zištných důvodů až do konce svého psího života.
A ještě malá a zcela soukromá rada na závěr. Nebojte se vzít si zvíře z útulku! Pokud jste zodpovědní a soudní lidé, určitě si v některém z mnoha útulků v Česku vyberete svého domácího mazlíčka na celý život. Vybírejte pomalu a dobře, nechte si poradit, ale řiďte se také srdcem. Ona totiž taková láska na první pohled většinou funguje i tady.
Přeji vám hodně šťastnou ruku při výběru a spokojený život s novým členem rodiny a slibuji, že k tématu zvířecí útulky se na Žena-in.cz ještě vrátím.
Nový komentář
Komentáře
máme Pepínu
vlcice: Ale přece jenom krysařík se dokáže "zničit" i s balónkem na trávníku za domem, velký pes spíš bude chtít mnohakilometrové tůry.
Čím větší pes, tím víc energie. Tak tím bych se teda neřídila, protože takový krysařík, čivava nebo yorkširský teriér mají víc energie než třeba retriever a dokáží během pár minut zbořit celý byt. A co teprve šeltie nebo border kólie! To jsou pší workholici, kteří potřebují práci, práci a zase práci. Nejlépe agility. Takže velikost psa, co se týče enerie a potřebě věnovaného času, není rozhodující. Samozřejmě, že velký pes se do paneláku nehodí, to je jasná věc. Ale i při výběru malého psa by se měl člověk řídit všeobecnou povahou psa, jinak se pak nebude stačit divit.
Jinak pokud chcete dítěti pořídit malé zvířátko, tak doporučuju potkana. Já mám dvě holky a teď si pořizuju třetí. Jsou to inteligentní zvířátka, která se naučí přiběhnout na zavolání, naučí se různe skopičinky a jsou absolutně závislí na svém pánovi. Důležité je jen koupit potkánka hodně mladémho (1 měsíc), nejelépe v chovné stanici, kde už je naučený se chovat a pak ho mít co nejčastěji u sebe, aby si zvykl. Potom za vámi bude v bytě běhat jako pejsek. Musíte se ovšem připravit na to, že je to hlodavec a občas si do něčeho hlodne. Lze je to však odnaučit. Než je to ale odnaučíte, tak to pár věcí odnese. Ovšem to je jen malá daň za ty nádherné chvíle strávené se zvířátkem. Taky je třeba se připravit na to, že potkan žije jen 2-5 let. A může se u něj vyskytnout rakovina. Toto riziko se však značně zmenšuje, pořídíte-li si potkánka z chovné stanice, kde se potkaní s dispozicí k rakovině vylučují z chovu.
Každopádně, kdo chce potkana držet celý život v kleci a občas ho jen pochovat, tak ať si ho raději nepořízuje. Potkan potřebuje volnost a pokud ho nehodláte každý den nechat proběhnout po bytě, tak ho budete akorát týrat.
Olynth: máte svého mazlíčka fakt rádi.Ale na lyžích s vámi jezdí,aspoň hlavu vystrkuje z bundy,ne?
my mame doma podle prukazu labradorku, ale ve skutecnosti asi ledniho medveda . beha jenom velice vyjimecne, steka tak dvakrat do roka (chapeme to tak, ze usoudila, ze je to zbytecna namaha). narozdil od vsech labradoru nema vodu v lasce a do reky jde jenom kdyz tam jdeme s ni. labradori je na ni jenom neskutecna zravost a povaha, na niz se da drevo stipat. puvodne jsme sice chteli psa, ale toho naseho medveda i tak milujeme
Mno mám teďka vodní želvy a to čištěního
Olynth:
Gedžitka: Akorát bráchovi závidím psa, když jsme na běžkách. Nás fretka neutáhne, jeho pes jo
Olynth: právě sem to sem chtěla napsat, fretka je nejlepší zvířátko
Odemětobě: už jsem to psala - je to kombinace povah psa a kočky. Zvuků vydává dost: když má radost, tak jakoby kvoká, když chce útočit, tak syčí, při bolesti píská,před opravdovým bojem na život a na smrt(očkování ) umí štěkat jako liška. Jinak pro mně je důležité, že se venčí sám na kočkolit.
Olynth: to by odpovídalo psímu chování,z kočky má paličatost?A jaké vydává zvuky? Mám hloupé dotazy,ale jsem normálně zvědavá.
Odemětobě: náš Matýsek je mazel se vším všady, když někam jedeme, tal leží u tašek, abychom ho nenechali doma. Neznačkuje si, zkoušel to když dospíval a tak přišel o svojí parádu a je klid.A ani nesmrdí. U nás doma není cítit, kolikrát ani návštěva nezjistí, že nějaké zvíře máme.
Olynth: toto zvířátko mě fascinovalo,paní ho vodila kolem našeho domu na vodítku.Ale je to šelma,měla bych strach,že to nebude zrovna mazlící zvíře.A nesmrdí a neznačkuje si?
My máme fretku - teda freťáka. Je to kombinace povah psa a kočky. A strašná osobnost. Ale je to právoplatný člen rodiny
Reneta: asi jste ho moc krmili
ne vážně je několik druhů morčat, my měli normálně velké, žádný obr...
Pořídila jsem si kočku na mazlení,když už nikdo nechtěl do rodiny další dítě.Náš exemplář byl 100 x paličatější než obyč kočky,co jsme měli u rodičů na dvoře.Teď je 3 týdny po kastraci a je konečně "kočka chovací",chodí za mnou jako pes a je podstatně hravější.Ale k malým dětem bych kočku nepořizovala,stejně jako křečka nebo činčilu.
LFNikita: jasně, já s tebou souhlasím.. číča je svéráz a měl by si ji pořizovat jen ten, kdo ten svéráz zvládne a akceptuje...
Klárko, my máme doma dvě kočky, jak víš, koneckonců Matýska máme diky tobě a můžu říct, že oba, Lízinka i Matysínek jsou ochočení jak psíci..
myslím že pro malé děti je rozhodně vhodnější morče než křeček... morče má daleko přátelštější povahu a hlavně je přes den vzhůru, na rozdíl od křečka, který většinou přes den je zalezlý a spí a ožívá v noci
Téééda, psí desatero mě normálně dojalo k slzám . Představila jsem si totiž toho mýho , jak na mě s láskou kouká těma psíma očkama...
Moc pěknej článek, víc takových!