Nejsem moc často nemocná, a tak když jsem před několika týdny začala mít zvýšenou teplotu a bolesti v krku, zachovala jsem se ke svému zdravotnímu stavu trochu nezodpovědně. Odpoledne, když jsem přišla z práce, jsem si vzala prášek a léčila se především horkými čaji a odpočinkem.
Já vím, měla jsem jít k doktorovi okamžitě. Ale pořád dokola jsem si říkala, že dokud nebudu mít vysoké horečky, není důvod tam jít. „To přece zvládnu,“ odpovídala jsem neustále partnerovi, který nechápal moji vytrvalost. Rozčiloval mě svými slovy, že bych si měla uvědomit, že zdraví je přednější než práce.
Přehaný pocit zodpovědnosti
Už to vím sama. Samoléčila jsem se totiž nakonec celých čtrnáct dní. Samozřejmě že hrdě a bez doktora. Do práce jsem za tu dobu nešla jen jednou. Pocit zodpovědnosti byl pořád důležitější než všechno ostatní.
„Necítím se moc dobře, snad to v práci vydržím.“
Jakmile jsem tuto zprávu od člena rodiny obdržela, hnala jsem ho k doktorovi. „Já to vydržím. Ale je to hrůza. Bolí mě zuby, žlučník.“ Šílela jsem nad tím, jak je člověk schopný se zničit kvůli práci. A pak si uvědomila, že zcela stejně jsem se zachovala já. Co to má znamenat? Je to nějaký novodobý trend upřednostňování práce před zdravím?
„Abych zavolala do práce, že nepřijdu, to bych musela mít žaludeční potíže nebo bolesti, které bych nezahnala volně dostupným práškem, případně horečku či zimnici,“ řekla mi Jitka.
„Já se většinou léčím doma. U lékaře jsem nebyla ani nepamatuji, kromě preventivních prohlídek. Jinak do práce bych nešla, kdyby mi bylo hodně fyzicky zle, to znamená teploty kolem 39 stupňů a pokud bych zvracela,“ dodala Dana.
„Na mateřské dovolené s malým Filípkem je to spíše otázka toho, kdy řeknu manželovi o pomoc. Ale také je to většinou až ve chvíli, kdy se prostě nedá se zdravotními problémy starat se o dítě. K doktorovi většinou nejdu, protože bych tam strávila hodně času a s těmito problémy bych v čekárně nevydržela, tak se radím s tchyní - zdravotní sestrou, co si mám vzít za léky, případně mi je i přiveze,“ vysvětluje Petra.
„Jdu k doktorovi, až když je mi fakt zle, například když omdlím nebo když musím, tzn. na prohlídky u zubaře či gynekologa,“ zakončila Katka.
Jen v případě hrozící amputace
Nedalo mi to, abych se jich nezeptala, jak jsou na tom, podle nich, muži. Všechny se shodly, že tam je to ještě horší. „Můj přítel nechodí k doktorovi vůbec, snad by šel jen v případě, kdyby ho bolel zub a sám by si ho nemohl vytrhnout," poznamenala Katka.
Jitka se souhlasem dodává: „Schválně jsem se ho zeptala a odpověděl mi, že by šel k doktorce snad jen v případě, kdyby se cítil na pokraji života a smrti nebo by mu hrozila amputace.“ 1(karfiol)
A pak jsem si vzpomněla na svého přítele a chvíle, kdy ho bolely zuby. „Já nikam nepůjdu, to bude dobrý, auuu.“ Na pohotovost jsme došli až po dvouhodinovém přemlouvání.
Zdá se, že všichni jsou stejní a je složité s nimi cokoli provést. A víte proč? Prozradila mi to Dana: „Chlapi jsou od přírody poserové, takže doktor jen se smrtí na jazyku.“
Z toho vyplývá, že čekárny u ordinací praktických lékařů musejí být poloprázdné, ale nejsou. Tak kdo tam chodí? Vy? Někdo, koho znáte? Dejte vědět.
Nový komentář
Komentáře
Jednu dobu jsem
bývala víc , než dost nemocná! Pak jsem si v lékárně pořídila PreveMax, který
mě zaujal svým složením. Jsem teď zdravá jako řípa a pro jistotut v té zimě
už teď ho beru i nadále.
bohužel ,hodně zaměstnavatelů tzv.prémie za neabsenci upřednostňuje, vím i o jiných ,kde se to tak praktikuje. Vím, že každý říká, zdraví máš jen jedno, ale taky jsem rozvedená a mám dvě děti, které musím živit.Pak nikdo nepřijde, aby mi doplatil o co maroděním přijdu. Takže placení složenek a obědů pro děti má pro mě přednost.
No ja som na tom podobne a práve aj teraz.Už celý týždeň mám angínu a liečim to za pochodu.Coldrex,brufen,čaje s medom a sprej do krku...Viem,že to nie je dobre,pretože nakoniec vždy ľahnem tak na 2-3týždne a poviem si,že nabudúce pôjdem k lekárovi hneď,ale táto doba to proste nedovoľuje!
U nás v práci sú príplatky za dochádku a ak máme nad 4 hodiny tak tie peniaze nedostaneme a vzhľadom na to,že ja aj moji podriadení máme hypotéky,tak každá koruna dobrá...takže sme samoliečitelia a je otázka času komu sa to vráti aj z úrokami
jeruna: jestli je to praktický lékař, pak je placen tzv. kapitací a je jedno, jestli si napíše kontrolu nebo ne, pojišťovna mu stejně zaplatí jenom tu kapitaci (cca 30 Kč na měsíc)
takže si nemysli, kdo ví jak na Tobě nevydělává
debata, zda do práce nemocná nebo ne u nás odpadá.Máme premie za docháyku a přijít na 4měsíce o třetinu platu si nedovolí nikdo.Takže dokud chodím , jdu tam , pak mě to položí na 1/2roku.
hermanecka: Jo, v takovém případě, mít firmu, tak zaměstnávám jedině chlapy do 35 let
Bóbika: neprovokuj
Bóbika: Jenže potřebuješ ošetřovačku pro zaměstnavatele
jeruna: Taky bych se nezlobila, kdybych si mohla Glyvenol koupit v lékárně bez toho plácání se u doktora, který mi stejně jenom podá recept. Ale v čekárně mezi chrchlající hordou, ztratím hodinu nejméně.
Já se snažím kurýrovat před nemocemi vitamíny, kapkami z echinacey (domácí výroba), saunou. Letos (teda loni) jsem nemocná nebyla, jen se jako každý rok projevila moje alergie na traviny ...
Jeden můj kamarád taky přecházel chřipky a nachlazení. Skončil ve špitále na chemoterapii (leukémie) a má potvrzeno, že přecházení nemocí s největší pravděpodobností bylo spouštěč. Zrovna teď čeká na kostní dřeň.
Já většinou když je zle, vezmu si dva dny dovolené + víkend a je to. Všehovšudy jsem byla za 6 let na neschopence asi 3 x. Jednou s těžkou chřipkou, jednou se střevní chřipkou
a jednou na operaci. Většinou nepřecházím, ale k doktorce si dojdu po pracovní době pro léky a vyšetřit, co kdyby něco.
Neschopenku si nenechávám psát. Jo a v čekárně bývají pospolu tad dva až tři lidi.
Problém byl, že jsem byla zvyklá chodit ve svém volnu (oběd) a v práci se to nelíbilo, jako netransparentní. No chápete to??
Dokonce jsem dostala písemné pokárání a řešilo se to na nejvyšší úrovni!
Takže odteď musím chodit na propustku! Birokracie hadr!
V poslední době mám problémy s moudrákama. Chodila jsem každý den ny vyčištění a potom mi ho vysápli.
K lékaři?
….jednou za rok na preventivní prohlídku, neb je u nás v práci povinná
.
. A dvakrát do roka k zubaři, neb mám krásného zubaře
….jsem si uvědomila, že moje obvodní je ženská
….není pak divu, že tam jdu, jen když musím
.
A jednou za rok na gynekologickou prohlídku, neb mám krásného gynekologa
Nini: já to beru, ale když už někdo cítí, že má v hlavě lokomotivu, ruce a nohy slabé a ráno měl zvýšenou teplotu, neměl by nikam chodit. Natož na hromadná místa.
Nemysli si, já čekání u lékaře přímo nesnáším, je to u nás taky vždy na 2 hodiny, ale chrchlající spolucestující a spolupracovníci mě teda se*ou, díky nim jsem už letos jedny antibiotika zase stihla.
Je to začarovaný kruh ...
vlčice: hm, no právě. A to jsem ještě ráda, že tady ten Osram je. Až nedejbože skončí, tak nevím, co budu dělat.
Alenka0010 já jsem původně z Bruntálu a vím jaké je to v Osramu. Vůbec Ti nezávidím.
Jenže kde v Bruntále sehnat jinou práci?
Ještě, že já už tam nebydlím.
vlčice: já chodím k takovým doktorům, kteří ordinují i odpoledne. Samozřejmě, že se tomu občas nevyhnu zajít někam i v pracovní době, ale musím si to napracovat. Takové je to v Osramu v Bruntále, no.
vlcice: měla jsem podobný problém. Je to asi tak 6 let zpátky. Pořád jsem měla zvýšenou teplotu, jinak nic. Večer už jsem bývala unavená. Chtěla jsem to nějak řešit, tak jsem zašla za praktickou a svěřila se jí. Protože na mně nic nenašla, dala mi naslepo antibiotika. Týden jsem je polykala a po týdnu jsem se po nich parádně osypala
- ani, vypadala jsem jak ten smajlík, chvilkama i takhle
- takže jsem se pak na všecko vykašlala, nechala to tak a ono se to samo jaksi vyřešilo.
Můj táta byl takový hrdina, až na to hrdinství umřel
Díky takovým, kteří dokážou chřipku "přecházet", jsem se já i syn nakazila na zimním stadioně, kde právě probíhalo nějaké MS ... kde syn do 2 dnů doma skončil v bezvědomí a pak týden na kapačkách v nemocnici, já za další 2 dny byla doma 5 dnů těžký ležák.
Oba jsme se z toho úplně dostali až na dovolené u moře ... a to bylo až za další 3 měsíce.
Lesana: přesně tak jsem to myslela
Přitom na interně mi měřili teplotu a měla jsem 37,3. Jenže když jsou všechny výsledky negativní, tak se prostě nedá nic dělat.
Tabitka: A co mám dělat. Byla jsem na krev (krevní obraz, imunologie, štítná žláza a ještě nějaké další věci), na interně, plícním (tam mi zjistili to astma), vyšetřili mi moč, k zubaři a na gyndu chodím pravidelně. Nikde mi nic nenašli.