Ivana Follová je návrhářka s osobitým rukopisem, a okouzlující žena. Vyzařuje z ní pohoda, optimismus a bez přehánění láska k lidem, což dokazuje mnoha charitativními projekty, jichž se účastní, ale ze skromnosti o nich nemluví. Když se s ní potkáte, máte pocit, že ji znáte už léta.
Měla jste krásný butik v atraktivní lokalitě Ungelt. Proč už vás tam nenajdeme?
Ungelt patří k nejkouzelnějším místům v Praze. Strávila jsem tam péčí o galerii, o autory, výstavy a přehlídky 10 let. Bylo to inspirující, nabíjející, ale i vyčerpávající. Mám ráda a vyhledávám pro svou práci spojení s krásným místem, se silnou atmosférou, s charismatickou osobou… to všechno mě v Ungeltu potkávalo. Bohužel všechna pozitiva nakonec převážila výše nájmu a přidružených nákladů.
Pořádala jste s návrhářkami, které měly butik v blízkosti, zajímavé akce. Pokračujete v nich i nadále?
Ano, pořádáme dvakrát do roka společný koktejl ve všech buticích. Většinou se snažíme touto akcí podpořit některou charitativní činnost, např. ve spojení s Lejlou Abbas proti ženské obřízce, nebo proti domácímu násilí s herečkou Ilonou Svobodovou a tv Nova…
Vaše jméno je často spojeno s různými charitativními projekty. Naposledy se SIMPatickými plátny. Proč to děláte?
Charita... Taky si vždycky říkám, proč já to dělám… hahahaha. Jenže ta rozdaná radost stojí za to. A občas upozorníme na problém, který je třeba opomíjený.
A co vaše společná „kampaň“ proti hubeným modelkám? Podařilo se něco změnit? Ovlivnilo to nějak výběr vašich modelek?
Neustále se mluví o nebezpečí anorexie, neustále se kritizují vyzáblé modelky, ale na mole se to příliš neprojevuje. Já mám ráda trochu ženštější tvary a snažím se do přehlídky vetknout mezi ty štíhlé modelky i normální ženy, dámy zákaznice nebo herečky… Vždycky mají velký úspěch.
Nedávno proběhla vaše velká módní show v hotelu Ambasador. Jaké modely tam byly převážně k vidění?
Comebackblack – název sám už napovídá, že kolekce vybočila z mých velmi barevných kreací a koláží a oslavila návrat černé. Vytvořila jsem společenskou sérii, koktejlky, večernice… pohrála jsem si s výraznými prvky asymetrie, s kontrasty materiálu v tuhosti a splývavosti...
Byla jste spokojená s ohlasem? Projevilo se to na prodejnosti vašich modelů?
Ohlas byl velmi pěkný, v mediích i u zákaznic. Následovala ještě jedna obdobná přehlídka v Malostranské besedě, na kterou mi již část modelů chyběla. A ta byla ještě krásnější. Možná k tomu dopomohly nové modely v černobílé kombinaci, poseté organzovými hvězdokvěty. Hedvábné hvězdokytky jsem si vymyslela jako symbol pro letošní rok. Budou se prolínat i do další kolekce.
Je těžké obstát v konkurenci na tak malém písečku, jako je Česko?
To je těžké. Musím nabízet něco odlišného, výjimečného, poskytnout něco navíc. Báječný zážitek, skvělý servis... dobrou kávu a něžnou péči (vtip). Nestačí mít dobré nápady, skvělou výrobu.
Předpokládám, že se neživíte jen prodejem modelů z přehlídek. Oblékáte známé ženy. Navrhujete i pro ženy u „ulice“?
Oblékají se u mne ženy různých profesí, a nejen z Prahy. Z různých „ulic“... Já mám obrovskou devizu ve svých zákaznicích. Jsou to báječné dámy a pro mě je radost sdílet s nimi čas a vymýšlet pro ně modely. To myslím opravdu vážně. Za celou dobu jsem měla snad jen dvě nepříjemné zákaznice.
Co je pro vás prvotní při tvorbě modelu?
Nápad, materiál – nebo obráceně… Někdy je to úkol, zadání. Já si dělám jen velmi skoupé skici a někdy ani to ne, a rovnou aranžuju látku na figurínu. To miluju. Pak následuje ten těžší krok, přetavit látku plnou špendlíků v ušitelný a nositelný model. Na to mám k ruce skvělou modelářku Helenu Šímovou.
Řada českých návrhářek si myslí, že se české ženy mají málo odvahy vybočovat z davu, je to také váš názor?
To je velmi rozdílné a hodně záleží na profesi. Některé dámy jsou svázané například bankovním úzusem v oblečení. Ale i tak hledáme oživení v detailu, v pojetí klasiky. Jsou ženy, pro které je těžké vybočit, protože nevědí jak. Řekla bych, že velkou většinu stačí pošťouchnout, a to je práce a radost pro mě. Myslím, že my jsme všichni málo otevření, natož výstřední.
Moje poslední přehlídky ozdobila úžasnými lehce extravagantními účesy Petra Měchurová a její kadeřnický salon. Dámy byly okouzlené. Třeba už příště si řeknou, že by jim podobný účes taky slušel. Trochu odsuňme zábrany a vybočme.
Dočetla jsem se, že jste navrhovala kostýmy pro Verdiho operu Rigoletto, a dokonce i ručně malovanou oponu pro představení Kouzelné flétny ve Stavovském divadle. Pokračuje vaše spolupráce s divadlem?
Přímo pro divadelní představení momentálně ne, ale jednotlivé kostýmy na vystoupení dělám stále.
Už se zřejmě připravujete na jaro. Můžete alespoň naznačit, na co se můžeme těšit?
Pořád ještě mám v hlavě minulou kolekci COMEBACKBLACK a nechce se mi ji úplně opustit. Myslím, že jsem zatím nevyčerpala všechny motivy a nápady. Na jaro k ní udělám bílý pozitiv. A spoustu hvězdokytek…
Nový komentář
Komentáře
Dana Svobodová — #3 Není zač :-) jak se do lesa volá... ;-)
CityCat — #1 Děkuji, to jste mi udělala radost
Ivana Follová je jednou z mých oblíbených oděvních výtvarnic.Pracuje s výbornými materiály a její modely se mi velice líbí.
Dano, tento článek se Vám fakt povedl. Skvělá volba, Ivana Follová je moje krevní skupina, dokáže se výborně pohybovat na hraně extravagantní elegance. Půvabné, živé, nositelné. Vysoká laťka.