Výzkumů provedených na toto téma po celém světě je spousta a většina se v podstatě shoduje na tom, že průměrná, neboli normální délka penisu při erekci je 16,3 cm se standardní odchylkou 32 mm. V rozmezí mezi 6,01 a 7,00 (dopočítat) se přitom nachází 38,3 procent mužské populace. Vlastníci extrémních „rozměrů“ – ať už supermaxi a nebo supermini – se počítají na velmi zanedbatelná procenta: 2,4 % pánů se musí smířit s výbavou pod 12,6 cm a naopak poklopec nadmutý pýchou o rozměrech nad 19,6 cm vlastní 4,5 % mužů.
Pokud se týká obvodu penisu, tak výsledky výzkumů hovoří takto: průměrný obvod je 12,8 cm se standardní odchylkou 26 mm.

Většina mužů má v mysli hluboce zakořeněnou představu o tom, že jako milenci nemají s nepříliš velkým penisem prostě šanci. A je asi zbytečné citovat jim slova sexuologů, kteří tvrdí, že „i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo“ a že ženy si na mužích více než centimetrů cení lásky, citové zainteresovanosti, něhy a pochopení. Prostě pořád mezi lidmi platí, že kdo ho má velkýho, je prostě chlap! Je až k nevíře, co všechno jsou muži pro záchranu svého mužství učinit… Slyšeli jste například o metodách (a některé z nich jsou staré i mnoho století), které mají za cíl penis prodloužit?
Jednou z nejstarších je ruční natahování. Tento starý arabský zvyk byl prý předáván z otce na syna a mladí mužové prý se za něj popotahovali (doslova jako za struky při dojení) dlouhé dny, týdny a možná i roky, jen aby dosáhli většího ztopoření.
Pak je tu natahování závažím a mechanickými pomůckami. Možná je to k nevíře, ale prý se skutečně prodávají všemožná udělátka, pomocí kterých si může kdokoli podle libosti natahovat přirození. Například těžká závaží, která se upevní okolo penisu, nebo jakési rámy, které doslova udržují penis v napětí a podélně ho natahují. Nehledě na možnost zranění, připadá mi používání takových metod jako pěkná pitomost.
Poslední možnost spadá do oblasti „plastické“ chirurgie. Bohužel jsou známy případy mužů, jejichž penis se po zákroku nejenže nezvětšil, ale dokonce pozbyl své sexuální funkce. Tato metoda byla rozvinuta na základě zákroku používaného pro léčbu chlapců, kteří se narodili se zakrnělým penisem. Jde vlastně o povytažení části přirození, která je normálně v těle, a tím se vytvoří iluze jeho prodloužení. Jiná metoda spočívá v implantaci pacientových vlastních tukových buněk získaných liposukcí, které se vkládají do prostoru mezi kůží a topořivými tělísky penisu. Tato metoda je však poměrně málo účinná, neboť tyto buňky jsou velmi citlivé a zákrok jich přežije pouze asi deset procent.

Reklama