Žena, která ve své knize Deník šílené manželky popsala s humorem rozpad svého manželství. Právě tato životní krize, kterou dokázala překonat, ji přivedla na dráhu úspěšné spisovatelky.
Irena Obermannová je nejúspěšnější česká spisovatelka současnosti, médii označovaná jako „Viewegh v sukních“.
V roce 1996 debutovala jako spisovatelka knihou Frekvence ¨tygra, výrazný úspěch jí přinesl až Deník šílené manželky (1998), který byl vydán i v zahraničí a v roce 2000 se stal předlohou pro stejnojmenný televizní film. Irena Obermannová je také jednou ze spoluautorů námětu televizního seriálu Ulice a spolupracovala na seriálu Ordinace v růžové zahradě. S televizí Nova spolupracuje dodnes.
V roce 2006 se zapojila do charitativního projektu Medela (latinsky pomoc), který založily Lejla Abbasová a Helena Houdová s cílem pomáhat nejchudším dětem v různých koutech světa. Prvním počinem Medely byl kalendář pro rok 2007, jehož autorem byl Jan Saudek. Jednou z dvanácti ženských osobností, které stály před objektivem, byla právě Irena Obermannová.
V březnu letošního roku se vydala v rámci výpravy Medely do Peru, mezi vysokohorské Indiány, které Medela v jednom ze svých projektů podporuje.
Bibliografie Ireny Obermannové:
Frekvence tygra (1996), Deník šílené manželky (1998), Divnovlásky (2000), Ženské pohyby (2001), Příručka pro neposlušné ženy (2003), Matky to chtěj taky (2004), Nezavěšujte se (2005), Deník šílené milenky (2006).
Nový komentář
Komentáře
Knihy se mi líbily, ale beru to jako takové oddychové čtení. Napsané je to dobře, že autorka využívá svých zkušeností, nevidím jako problém, proč by měla psát o něčem co nezná? A trocha nadsázky je určitě potřeba, aby čtení bylo zajímavé.
Právě díky 13. komnatě jsem si koupil jak knihu Deník šílené manželky, tak i knihu Deník šílené milenky a ten je oproti první knížce mnohem čtivější.
Upřímně ale nechápu, čím si její knížky vydobyly takovou oblibu. Pokud se autorka alespoň z 50ti procent podobá své hrdince Xénii, tak naprosto chápu, proč ji manžel opustil - chudák!
Autorka si však zaslouží obdiv za celkový nadhled, se kterým zmíněné knihy napsala a i tak za zcela veřejné přiznání, že je dočista blázen.
...stejně se mi její knížka líbila. Asi jsem výjimečná
Já jsem četla fejeton, jak se holky scházejí na "typických holčičích sedánkách" a tentokrát hovořily o svých vaginách...
Asi nejsem ten správný typ na typické holčičí sedánky.
mě ta kniha přišla jako oddychovka na dovolenou. Dost zvláštní druh humoru, dějově dosti přitažené za vlasy, ale celkově čtivé. Poté jsem zaznamenala dva rozhovory s autorkou a s hrůzou zjistila, že to všechno myslí vážně.
Vivian: Mno..já kdyžtak užívám radši výraz polyhistor, je to podobné a ještě méně průhledné
takže si pod tím většína lidí nedokáže představit vůbec nic
a....: to myslím naprosto vážně. Já jsem četla už o tolika různých lidech, že jsou "renesanční osobnost", že jsem si opravdu nedokázala představit, co to je...
Vivian: ad 25
gerda: Troška bude spíše baroko
a....: s čím?
Vivian: Vážně nebo si děláš srandu???
Vivian: člověk s obrovským rozhledem a vzděláním, působící v mnoha oborech zároveň. Vladislav Vančura byl zároveň lékař i spisovatel, nikdo jiný mi tak honem nenapadá.
gerda: co to je ta renesanční osobnost?
Z cluster: no, vizuálně možná, vypadá dost košatě
gerda: pojem "renesanční osobnost" jsem jednou viděl napsaný v souvislosti s režisérem Zdeňkem Troškou..málem jsem z toho padl do mdlob
Vivian: no jasně - koho baví rozhovory na jedno jediné téma? Ach, kdeže jsou renesanční osobnosti...
Četla jsem s ní pár rozhovorů a myslím, že její texty by mě fakt neoslovily...
Meander: dneska nefrčí dlouhé příběhy se zápletkou, to by nikdo nečetl, stačí popis.
Mně přijde, že ta paní dělá slávu z toho, že si neumí ukočírovat život. Ale nevím, třeba se pletu.
stasha: třeba jí do toho něco přijde...