Z většiny diet se necítíme moc dobře. Buď nás nutí být o hladu, nebo naopak jíst často malé porce, jíst věci, které nám nechutnají nebo vynechat něco, co nám moc chutná. Nakonec jsme bez nálady a jediné, co z nich získáme je jo-jo efekt. Jasně, někdo je třeba na některé z diet spokojený, ale o vysoké procento populace nepůjde.

Foto: Shutterstock

Intuitivní stravování je v poslední době pojem, o kterém se hodně mluví. Navíc i odborníci na výživu ho často nazývají anti dietou, což zní naprosto skvěle. „Když se rozhodnete jíst podle IS, stanete se zároveň odborníkem na své tělo,“ říká Evelyn Tribole, která spolu se svou kamarádkou v roce 1995 pojem intuitivní stravování zavedla. Po pár letech však jejich kniha upadla v zapomnění, právě v důsledku stále přibývajících diet a výživových poradců. Ze stravování se stal trend plný marketingových tahů. Dnes už ale lidé začínají být z diet unavení, zjistili totiž, že si odborníci neustále protiřečí a co bylo super zdravé a zaručeně efektivní jeden rok, druhý skončilo v propadlišti zdravé výživy.

A právě v době deziluze, kdy je navíc velké množství lidí uzavřeno kvůli pandemii ve svých bytech, se opět na výsluní dostal pojem intuitivní stravování. Neměly bychom jíst, když máme hlad a to, na co máme chuť? Otázky, na které si zanedlouho odpovíme.

Jak to funguje?

Nejprve si musíme ujasnit jednu věc. IS rozhodně není dieta. Jde o způsob stravování, kdy se naučíme vnímat svůj organismus. Podle Evelyn jsme se narodili s vědomím, kdy a jak jíst. Jedná se o fyzické spojení s vjemy našeho těla. Stalo se vám někdy, že jste z ničeho nic měly neskutečnou chuť na sklenici mléka? Při dodržování IS byste si ji měly hned dát. Nezáleží na tom, jestli je v 8 hodin čas na snídani, v 10:30 na svačinu, v 12:00 na oběd. Jíte podle toho, jak potřebujete. „Už od mala jsem nesnášela snídaně, ráno se mi z nich dělalo vždy na zvracení a trvalo to třeba až do oběda. Ve škole jsem se nemohla ani pořádně soustředit. Když jsem konečně převzala vládu nad svým stravováním, přestala jsem je jíst. Jím až kolem 10, zhruba dvě hodiny po probuzení. Nedostávám prudký hlad, ale tělo mi řekne, že bych se měla najíst. Už dávno jsem se odnaučila nazývat jídlo svačinou, obědem, večeří. Jím, kdy chci, bez ohledu na to kolik je hodin,“ píše v diskuzi o intuitivním stravování Sandra.

Kromě toho, kdy budeme jíst, jde také o to, co budeme jíst. V rámci IS je potřeba naučit se rozhodovat o potravinách na základě signálů našeho těla. Pokud máte tedy opakovaně z nějakého konkrétního jídla například průjem, zácpu nebo se po něm cítíte unavení, příště ho nejezte. „Neustále jsem se cpala banány, a to i přes to, že jsem k nim cítila nechuť. Vlastně mi ani nechutnaly, ale někde jsem se dočetla, že jsou zdravé. Jenže jsem měla pořád průjmy. Když jsem dočetla knížku o intuitivním stravování, začala jsem nad svým trávením více přemýšlet. Došlo mi, že banány moje tělo asi nechce, takže jsem je přestala úplně jíst a jím je jen, když na něj dostanu chuť, což se ale popravdě od té doby stalo asi jen jednou,“ píše v diskuzi Aneta.

Nejčastější obava, kterou lidé ohledně IS mají je: Co když budu mít hlad pořád, budu stále jíst a budu tlustá? Pravděpodobně ne, ale samozřejmě to nikdo nezaručí. Když budete jíst jen, když máte hlad a ukončíte jezení ve chvíli, kdy máte dost, nebudete jíst čokoládu, protože po ní máte zácpu a tučné maso, protože je vám po něm těžko, budete se cítit dobře. Přispěje k tomu i fakt, že se nebudete soustředit na počet kalorií, ale na věci, které vám přinášejí radost.

Reklama