shutterstock-520631197.jpgFoto: Shutterstock

Myslíte si, že se bude hodně párů po skončení momentální situace rozcházet?
Je možné, že spousta párů to tak bude cítit, nebo si budou myslet, že by měli, ale jestli se nakonec rozejdou a narostou statistiky rozvodovosti, si nejsem jistý. Protože to, co nám tato situace „žití v karanténě“ ukazuje, je určitá zkratka, že když jsme se doma hádali, přece to jasně znamená, že ten náš vztah není kvalitní, ale nic není víc daleko od pravdy než tento postoj. To, že jsme se moc hádali, nebo naopak spolu nemluvili, byla prostě „jen“ určitá standardní stresová reakce na nestandardní situaci. Nemusí to o našem vztahu nic vypovídat.

Jaký je nynější recept na to, jak spolu vydržet?
Jednotný recept neexistuje. Je mi to líto, ale jednoduché rady, kterých je teď internet plný, prostě nefungují. A když, tak jen z části a jen na někoho. Pro někoho je to mluvení, pro někoho mlčení, pro někoho běh, pro někoho meditace… To doporučení je spíše v oblasti postoje k našemu vztahu v době karantény. Každý vztah je jiný. Každému z nás pro zvládání stresu funguje něco jiného.

64947105-10219831699681755-2627767889133830144-n.jpgAle přece jen musí existovat nějaká obecná rada…
Možná by jedno doporučení bylo – zkuste si uvědomit, co vám kdysi v nelehkých situacích fungovalo a použijte to. A když pořád nevíte, tak si vyberte, o čem si myslíte, že by vám fungovat mohlo, vyzkoušejte to, a pak uvidíte. Když to nezabere, zkuste něco jiného, až nakonec nějaký nástroj fungovat bude.

A co naopak fungovat nebude?
Nejtěžší postoj, který v sobě můžete udržovat je ten, že pro mě nebude nikdy nic fungovat a nemá to ani cenu zkoušet. Práce na zbavování se přemýšlení v těchto myšlenkách je na terapii

Zřejmě teď přišlo období, kdy spousta párů zjistí, že spolu neumí trávit čas, je toto zjištění opravdu na rozchod?
Ale kdepak. Je to jenom zjištění, zpětná vazba. Tu vezměte, spolu ji mezi sebou otevřete a domluvte se, co s tím budete dělat. Trávení společného času je jedním z nástrojů párové dynamiky. Neexistuje v ní jednotný kurz. V podstatě platí, že partneři by se měli občas k sobě přiblížit, ale také oddálit, aby naplňovali určitou touhu po sobě. A bavíme si o mnohaletém partnerství. Je to jen nějaký signál. Ten vezměte, promluvte si o něm a domluvte se co s ním. Když zjistíte, že spolu neumíte trávit čas, není to ortel „smrti“, je to jen věc k diskuzi.

Foto: Honza Vojtko

Co považujete za největší partnerský mýtus?
Jedním z mýtů, ve kterém mnoho párů žije, je ten, že když jsme v partnerství, prostě bychom měli takřka veškerý náš volný čas trávit spolu. Je to prosím pěkně mýtus jako noha a není to pravdou. Občas si jet na dovolenou sám či sama je více než zdravé…

Máte už teď páry, které potřebují v důsledku karantény pomoct?
Ano mám. A jejich témata jsou různá. Co mají dělat, když mají ponorkovou nemoc, že se neumí domluvit na tom, kdo bude vařit, nějak moc se hádají a co to znamená… mám i pár, který řeší právě rozchod, zda ano či ne, ale všechny spojuje jedna věc, chuť a motivace tuto situaci nějak řešit. Nevzdat to.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Měl jsem pár, u kterého se provalila něco jako nevěra. Paní si prostě psala s internetovým milencem. Fyzického se nic nestalo, ale přesto to partnera samozřejmě ranilo. Tak se ozvali a celou situaci jsme rozebrali. Bavili jsme se o tom, co to pro ně dva znamená… padala tam slova „neuspokojená potřeba, málo se mě dotýkáš, pořád po mně něco chceš…“ atd. Nakonec to ustáli, máme online sezení a zaplaťpánbůh to nevzali jako definitivní stav, ale jako stav k řešení a oba na tom makají. Jen poznámka, mám od nich svolení o tom mluvit.

Souhlasíte s tím, že se protiklady sice přitahují, ale většinou spolu nevydrží?
Nesouhlasím. Je to právě jedna z těch zkratek, kterých je internet plný. Sice se občas objeví na webu nějaké, jakože výzkumy, které toto i jiná tvrzení potvrzují, ale nakonec se zjistí, že na nich není nic prokazatelného. Jsou buď na malých vzorcích respondentů, nebo metodicky nesprávné. Jak už jsem psal, každý vztah je jiný. Někomu funguje podobnost, někomu funguje rozdílnost. A to, že to funguje, je definované ještě dalšími proměnnými. Prostředím, celým kontextem, souvislostmi, ve kterých jsme se s tím daným partnerem potkali, jaké životní vzorce používáme a mnoho jiných.

Myslíte, že situace ovlivní do budoucna myšlení lidí ohledně vztahu?
Nějaký vliv to mít bude, ale nikdo na světě neví, jak ta změna bude hluboká. Proto, aby se něco zásadního změnilo, potřebujete trochu více času. Takže na jedné straně to může dopadnout tak, že se velmi rychle vrátíme do zaběhnutých kolejí, na straně druhé si mnoho lidí může některé věci uvědomit a na ty pak ve svém životě nějak reagovat. Na to, jak to bude vypadat po karanténě, je ještě brzo. Nicméně mnoho lidí už teď podává zpětnou vazbu, že si užívá ten čas, který teď mají, a nejen pro práci, ale právě i pro partnerství. Já můžu jen doufat, že jim to vydrží i po karanténě.

Ale to byste zase přišel o práci.
To je pravda (smích). Ono by se vždy něco našlo, obecně bych byl ale radši, kdyby mě páry nepotřebovaly.

Co byste vzkázal párům, které teď prožívají krizi?
Vydržte! Zkuste se nějak zásadněji rozhodovat, až ta karanténa skončí a prověřte své závěry a zkušenosti reálným životem. Zkuste si říct, zda jste pro záchranu svého vztahu udělali, co jste mohli. Jděte si pro pomoc, pokud si sami nevíte rady. V této zemi je spousta skvělých terapeutů a terapeutek, kteří vám pomohou získat určitý nadhled.

Reklama