Velice blízký vztah k mamince má čtenářka Sstream. Někdy má chuť, unést rodiče těch 400 kilometrů a nechat si je u sebe. Proč? Přeci tak krásně voní...

Odloučení od rodičů nese těžce čtenářka Sstream. Přes internet je s nimi v kontaktu často, naživo už tomu ale tak není...

8:40 Maminka: No nazdar, tak jsem teda ráda, že žiješ!

Skype a moje maminka, velcí kamarádi. Mám ji ráda. Moc. Možná sama netuší že mám kolikrát sto chutí je oba unést a přemístit těch 400 kilometrů. Do jiné země, do jiné kultury. Ale ke mně.

Maminko je to daleko. Já vím. A taky proto pokaždé když přijedu, hrnou se mi do očí slzy když Tě obejmu a snažím se z Tebe vytlačit duši. Jo, jsem už velká. Tak nebrečím. Řvát jako na lesy jednou měsíčně kvůli tomu, že bydlím jinde by asi bylo opravdu na „Opavu“, jak říkáš. Ale já Tě opravdu moc ráda vidím. Krásně voníš, víš?

Na popotahování si nehrajem. Já vím. Jsme pořádný ženský a víme, zač je toho loket. A taky se hned tak nerozněžníme nad každou blbostí.

Krabice kapesníků v tahu. Končím svůj rekordně nejkratší článek v historii.

SStream

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 17. února 2012: Jak často se vídáte s rodiči?

  • Jak často se vídáte s rodiči?

Kontakt s rodiči, to je velké téma. Každý vnímáme jinak a každý k nim máme jiný přístup. Někdo kladný, někdo záporný. Pevně ale věřím, že nikomu nejsou rodiče tak říkajíc „jedno“. Pište mi své příběhy o tom, jak často se s rodiči stýkáte a proč. Modelů je mnoho, někdo vídá rodiče každý den, někdo další jednou za rok. Jsem zvědavý, jak je to u vás! Za svůj příběh můžete získat dárkový balíček čokolád Merci v hodnotě 500 korun s díkem pro rodiče za to, že jsou.

Váš příspěvek ať je dlouhý alespoň jako předchozí podstavec a zašlete ho nejpozději 17.2.2012 do 15.30 hodin na e-mailovou adresu redakce. Tedy chcete-li mít šanci na uveřejnění.

Merci

TÉMATA:
PŘÍBĚHY