Foto: Shutterstock
Umírněnost
Během půstu se pracuje s tzv. půstem újmy, který v podstatě nabádá, abychom se do sytosti najedli pouze 1x denně. Česká společnost stejně jako vyspělý svět žije v blahobytu a nedostatkem jídla v něm lidé až na výjimky netrpí. Naopak se více než u našich předků potýkáme častěji s nadváhou a obezitou. „Je to tím, že značná část populace nemá přehled o svém energetickém výdeji, a tak neumí nastavit optimální příjem, který by měl být v rovnováze, abychom si drželi naši hmotnost a nepřibrali. Stručně řečeno, jíme víc, než je zdrávo. Pokulhává i pestrost jídelníčku a jeho skladba, kdy hojně konzumujeme průmyslově zpracované potraviny, které jsou plné cukrů a tuků. Svoji úlohu v přejídání hraje i stres, ať už uvědomělý či podprahový. Je známo, že jídlo funguje jako uklidňující prostředek, protože spouští slastné pocity. Dva roky s koronavirem následované vyhrocenou mezinárodní situací v nás mohou vyvolávat úzkosti, kterou zaháníme jídlem a není to pro organismus žádoucí,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
Méně masa a půst jen pro zdravé jedince
Křesťanský půst zahrnuje i tzv. půst zdrženlivosti. Ten ukládá vyřazení masa teplokrevných zvířat z jídelníčku, přičemž se omezení nevztahuje na ryby. Může se však vztahovat v podstatě pro jakékoliv nadstandardní jídlo, jako je alkohol či sladkosti. Je stanoveno, že půst zdrženlivosti může držet dítě starší 14 let. V případě kombinace obou zmíněných postních variant se věková hranice posouvá na 18 let a platí pro křesťany do věku 60 let. I zde se mohou uplatnit výjimky, jako je nemoc, těžká tělesná práce nebo jiné závažné důvody. „Z mého pohledu nutriční specialistky mi přijde velmi rozumné, že úprava jídelníčku se týká zdravých a dospělých lidí. Jak si můžeme povšimnout, tak půst nepracuje s bezhlavým vyloučením veškerého masa, ale povoluje konzumaci ryb. Rybí maso je tak zdrojem plnohodnotných bílkovin, maso je navíc lépe stravitelné, trávicí trakt si s ním dokáže poradit za 2 až 3 hodiny, narozdíl od jiných druhů mas. V malý rybkách typu sardinky či šproty, které se jedí včetně malých kůstek, najdeme zase významné množství vápníku. Ryby jsou také velmi významným zdrojem vitamínu D. Právě tento vitamín kromě toho, že podmiňuje využitelnost vápníku, ovlivňuje imunitu. Železo, které je nejvíce zastoupeno ve vnitřnostech a červeném mase, pak během půstu vykompenzuje rostlinná strava například dýňová a slunečnicová semínka, sezam, sušené meruňky a ořechy. Z výživového hlediska by tak nemělo dojít k absenci důležitých živin, minerálních látek a vitamínů,“ doplňuje Kateřina Šimková. Pokud se tedy během roku rozhodnete pro umírněnější konzumaci masa, nebude to na škodu.
Foto: Shutterstock
Více rostlinné stravy
Postavení postní stravy na rybách a odlehčených jídlech z luštěnin, obilnin, kysaného zelí, brambor či kořenové zeleniny, je velmi nutričně přínosné. Zastoupení v této stravě mají živočišné i rostlinné bílkoviny, komplexní sacharidy i zdravé tuky. „Mastilo se hodně lněným či makovým olejem. Lněný olej je velmi bohatý na omega-3 mastné kyseliny, které se řadí mezi nenasycené a nezvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Stejně tak omega-6 mastné kyseliny, které mají v makovém oleji zastoupení okolo 85 %. V postních jídlech nechyběla ani potřebná vláknina. Hojně se jedli různé obilninové kaše a tzv. žebrácké buchty se doplňovaly sušeným ovocem, ořechy či povidly,“ vyjmenovává Kateřina Šimková a upozorňuje: „u dvou postních a velmi nutričně přínosných surovin bych se chtěla zastavit a obzvlášť je vyzdvihnout. První z nich bylo kysané zelí. U něj mléčné kvašení mnohanásobně zvyšuje obsah vitamínů C, K a B. Kysané zelí je tak zdrojem prospěšných vitamínů, kterými podpoříte svoji střevní mikroflóru, tím pádem i imunitní systém. Zelím navíc stabilizujete hladinu krevního cukru a zvýšíte libido, což může pozitivně ovlivňovat nejen psychiku, ale i energetický výdej. Druhou významnou záležitostí v jídelníčku bylo nakličovaní, které násobí přítomnost prospěšných látek. Příkladem jídel z nakličovaných luštěnin a obilovin byla v postním období pučálka či pražma.“ Převaha rostlinné stravy tak vnese do jídelníčku vyšší pestrost, nové chutě i zastoupení významných živin.
Omezení alkoholu a čas pro rozjímání
Jak staré úsloví praví „alkohol je metla lidstva“. Postní období myslí i na konzumaci alkoholu, který patří mezi zapovězené potraviny. I my bychom měli zrevidovat, jak si s konzumací alkoholu během roku stojíme, protože alkohol je pro tělo doslova jed. „Alkohol obsahuje ethanol, který je oxidován enzymem alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd. Naše játra se snaží tento toxický acetaldehyd co nejrychleji přeměnit na netoxický acetát. Odezva těla na nadměrnou konzumaci alkoholu se pak projeví v kocovině. Její průběh odráží, jak játra zmíněnou přeměnu stíhají. Alkohol je navíc velmi kalorický, takže pokud se snažíme zredukovat hmotnost, alkohol bychom měli rozhodně vynechat,“ zmiňuje Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Nadměrná konzumace alkoholu našemu zdraví určitě neprospívá a může vést k jaterní cirhóze, vysokému krevnímu tlaku, zánětu slinivky břišní, mozkové mrtvici, či dokonce ke vzniku určitých typů rakoviny. Mějme na paměti, že alkoholické nápoje se řadí mezi karcinogeny první třídy. Půst je nejen asketickým výkonem, ale pojí se i s duchovní stránkou. Během toho období bychom měli rozjímat. „Duchovní pohoda nám může jen prospět, neboť nám ovlivní hormony, které mohou mít významný dopad na fungování metabolismu. Při stresu se například spouští vyplavování stresového hormonu kortizolu, který ovlivňuje hladinu glykémie. Nedostatek spánku má zase vliv na hormony leptin a ghrelin. U prvního z nich hladiny při nevyspání klesají a my se pak cítíme méně sytí. Ghrelin při nevyspání naopak stoupá a zvyšuje nám chuť k jídlu,“ uzavírá nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
Zdroj informací: Tiskové informace, Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování
Nový komentář