Zdroj: Shutterstock
Některé děti zkrátka nejdou tak úplně „do škatulky“. Jsou velmi citlivé, intenzivně prožívají emoce, nerady poslouchají příkazy jen proto, že je vyslovil dospělý, a už v útlém věku dokážou pokládat otázky, nad kterými rodičům zůstává rozum stát. Právě takové děti začala ezoterická literatura označovat jako indigové děti. Podle tohoto konceptu nejde jen o temperament nebo výchovu. Mají mít výjimečné schopnosti a údajně přicházejí na svět s určitým posláním.
Všechno začalo indigovou aurou
Pojem indigové děti se objevil v 70. letech 20. století. Spojuje se především se jménem ezoteričky a spisovatelky Nancy Ann Tappe, která tvrdila, že dokáže vnímat energetická pole kolem lidí. U některých dětí měla pozorovat výraznou indigovou barvu aury. A právě podle ní dostaly své jméno. Má jít o staré duše, které se nyní inkarnují na Zemi, aby se lidstvo mohlo duchovně posunout na další úroveň. A jak takové dítě podle zastánců tohoto konceptu poznáte?
Malý rebel, nebo mimořádně citlivá duše?
Indigové děti se obecně popisují jako mimořádně empatické a citlivé, s velmi vysokou intuicí. Někdy prý dokážou vycítit, že se něco děje, ještě dříve, než jim to někdo řekne. Mají také silný smysl pro spravedlnost. Typická má být také jejich nechuť k autoritám. Indigové dítě údajně jen tak nepřijme argument „protože jsem to řekla“. Potřebuje vědět proč. A pokud mu důvod nedává smysl, může se velmi hlasitě ozvat.
Často se jim připisuje vysoká inteligence, kreativita, silná představivost a zájem o duchovní či tajemná témata. Některé děti mají mít mimořádně blízký vztah ke zvířatům a přírodě nebo pocit, že do běžného světa tak úplně nezapadají. Není to ale nic špatného, co by se muselo řešit. Takové dítě bychom měli podporovat v jeho individualitě a touze hledat vlastní cestu.
Máte doma indigové dítě?
Možná si při čtení říkáte, že vám to někoho nápadně připomíná. Třeba vašeho syna, dceru nebo vnouče. Než mu ale začnete pořizovat křišťály a zkoumat barvu jeho aury, je dobré vědět, že indigové dítě není lékařská ani psychologická diagnóza. Jde o duchovní koncept, který se stal součástí populární kultury.
Některé vlastnosti připisované indigovým dětem se navíc mohou překrývat s rysy, které odborníci vysvětlují například vysokou citlivostí, nadáním nebo ADHD. Právě proto se kolem fenoménu vedou dlouhé debaty. Pro rodiče může být příjemnější představa, že jejich neklidné a vzdorovité dítě je výjimečná „stará duše“, než že potřebuje odbornou pomoc.
To ale neznamená, že samotná představa indigových dětí nemůže být pro někoho přitažlivá. Jako součást světa magie a tajemna je jejich příběh fascinující. A možná nám připomíná i něco docela obyčejného: že každé dítě je jiné a některé zkrátka potřebuje trochu jiný přístup než ostatní. Takže – máte doma indigové dítě? Možná ano. A možná máte jednoduše velmi citlivého, zvídavého a svérázného malého člověka. A právě ten může být nakonec stejně výjimečný.
Zdroj: science.howstuffworks.com, unadfi.org, psychologie.cz
Nový komentář