
Foto: Profimedia
Suraj Chavan rozhodně nezačínal život jako celebrita. Narodil se v roce 1992 v Maháráštře a vyrůstal v malé vesnici Modhave. Brzy osiřel a místo teenagerských starostí řešil spíš to, jak uživit pět sester. Školu opustil po osmé třídě a nastoupil jako nádeník, za zhruba 300 rupií denně, což je v přepočtu méně než stovka korun. Jeho cesta ke slávě nevedla přes Bollywood, ale přes mobilní telefon. Začal natáčet syrová, neuhlazená videa ze svého života. Právě jejich autentičnost, a také účes nápadně připomínající mladší verzi Justin Bieber z éry „Baby", mu vysloužily přezdívku, která se ho drží dodnes.
Skutečný průlom přišel až s účastí v Bigg Boss Marathi, kde Chavan překvapivě vyhrál pátou řadu. Z regionální internetové postavy se stal známý obličej, alespoň v Maháráštře. Zdálo se, že to je jeho vrchol. Internet měl ale jiné plány. Pak přišel moment, který by scenáristé nevymysleli lépe. Některé britské a americké bulvární weby začaly psát, že Chavan byl zvolen nejkrásnějším mužem Indie. Titulek zněl velkolepě. Háček byl v tom, že žádná taková oficiální anketa nikdy neexistovala. Celá věc vznikla z přikrášlených příspěvků na sociálních sítích, které se postupně utrhly ze řetězu. Internet zkrátka udělal to, co umí nejlépe, vytvořil realitu, která se dobře sdílí.
Namísto univerzálního obdivu se ale Chavan stal spíš terčem vtipů. Komentáře pod články byly často posměšné, někdy otevřeně rasistické. Internet, který ho vynesl nahoru, mu zároveň nastavil zrcadlo své méně lichotivé stránky. Je to zvláštní paradox dnešní doby, člověk se může stát globálně „slavným“, aniž by se o to snažil, a aniž by to nutně bylo příjemné. Přirovnání k Bieberovi je nakonec přesné jen částečně. Ne kvůli hudbě, tu Chavan nedělá, ale kvůli tomu, jak funguje sláva v digitální éře. Stačí image, příběh a správný moment.
Zdroje: Financial Express, Peace FM, Live Mint, Times of India
Nový komentář