Na naší poslední dovolené měl jeden kamarád in-line brusle. (Pro zcela neznalé, to jsou ty brusle, které mají kolečka v řadě za sebou.)
Dlouho jsem ho okukovala a nakonec jsem se rozhodla si je půjčit. Vzala jsem si dvoje tlusté ponožky, kterými jsem z velikosti 43 udělala velikost 41 a postavila se.
Začala jsem vzpomínat na dětská léta, kdy jsem bez větších problémů brázdila stezky v pražských Riegrových sadech a lehce se odrazila.

První postřeh byl o tom, že tyto brusle jsou o hodně rychlejší a daleko více kloužou.
A tak jsem se tedy velice opatrně rozjela. Šlo to, ale ihned jsem řešila další problém, a to brždění. To už tak dobře nešlo a i přes to, že jsem byla po velké teoretické přednášce od kamaráda, všechny metody selhaly.
Musela jsem potupně brzdit nárazy na plot, či vjížděním a následným cupitáním po trávníku. Nakonec jsem jezdila asi hodinu bez větších karambolů a když jsem konečně bezpečně přistála u cíle a brusle sundala, uvědomila jsem si, že jsem úplně mokrá a ze všeho nejvíc mne bolí „zadkové svaly“.

A to mne začalo zajímat.
Ihned po příjezdu domů jsem navštívila půjčovnu bruslí a začala jsem brázdit Letenské sady. Zase jsem se přesvědčila, že mne jízda moc baví a že tímto zábavným způsobem spaluji přebytečné kilogramy.

Zde ani moc nepřeháním, jelikož po několika výpravách mne přestaly škrtit kalhoty a hlavně jsem se začala cítit mnohem lépe.
Neřešila jsem tento sport s žádným odborníkem (možná se něco dozvím z vašich reakcí), ale podle mne u tohoto druhu sportu pracuje spousta svalů.

Od pasu dolů to je jasné, ale např. břicho a ruce jsou také stále napjaté. To mi potvrzuje i pohled na krásné slečny, které se elegantním způsobem projíždějí po pražských parcích. Jejich nádherné figury by jim mohl leckdo závidět.
Nakazila jsem tímto sportem několik mých známých. Pár z nich si vzpomnělo, že vlastně mají brusle někde doma a zbytek si je půjčuje v půjčovnách. Největší nadšenci již zakoupili vlastní.

Chci vám tímhle článkem tento krásný letní sport vřele doporučit. Jde o elegantní sport provozovaný v přírodě, při kterém vám nikdo neporoučí, co máte dělat a jak dlouho to musíte vydržet. Když se vám něco nedaří, anebo již nemůžete, sednete si zkrátka na nejbližší lavičku a odpočinete si.

Občas zahlédnu bruslaře i staršího ročníku narození, a tak jestli je vám více než třicet, anebo čtyřicet a snad i ještě více, nebojte se a zkuste to.
V prodeji i v půjčovnách se nabízejí chrániče, které by měly zabránit případným větším zraněním. Mne už se mnohokrát osvědčily…….

Ještě k té eleganci.
O mé jízdě se bohužel ani zdaleka ještě nedá tvrdit, že je jakkoliv elegantní. Ale dnes….

Přejížděli jsme hlavní silnici, a tak jsem si raději zajela k semaforům. Při čekání na zelenou se před přechodem začala rovnat auta. V duchu jsem si říkala, že tady bych tedy spadnout nemusela, a tak jsem se rozjela velice opatrně.
Přechod se ale lehce snižoval,  takže jsem ke konci nabrala větší rychlost.
„Nevadí, to zvládnu, zarazím se jako by nic o protější sloup“, říkala jsem si a profrčela jsem si to svižně až ke konci.
Sloup jsem trefila, ale nožka mi podjela a já se sice rukama pevně držela, ale nohy jely nekontrolovaně okolo sloupu. Obtočila jsem se jak vývrtka a padla k zemi. Jeden řidič středního věku dokonce zatroubil a z okýnka tleskal.
Vidíte, i spoustu legrace si přitom člověk užije!

Doufám, že jsem někoho přesvědčila.

Z mého okolí je mým největším úspěchem ne příliš sportovně založená kamarádka, která je v současnosti spíše silnější než hubenější…. Vyrazila a já s podivem pozorovala její krásný styl. Asi po pěti minutách se začala na bruslích prohánět, jako kdyby snad bruslila každý den!
Teprve pak mi řekla, že volný čas v pubertě strávila kroužením po kluzištích spolu s místními chlapci. Chytil se však i její manžel, tak teď krouží spolu……

No a včera jsem bruslila v Modřanech s mým 130-ti kilovým manželem, který na bruslích v životě nestál!
A to vám už musí stačit.
Zkuste to! Je to sranda, při které se hubne!     

    
Reklama