Mít imaginárního kamaráda je u dětí považováno za běžnou a dokonce i zdravou součást dětské hry. Výzkum imaginárních přátel probíhá již celá desetiletí a v některých případech si lékaři neví rady. Rodiče si zase často pokládají otázku, zda je jejich dítě v pořádku. I přes to, že většina výzkumů ukazuje, že jde o přirozenou součást dětství a až 65 procent dětí do 7 let má neviditelné kamarády, hranice mezi bujnou fantazií a duševní poruchou je tenká.

ima.jpg
Foto: Shutterstock

Jak vypadají imaginární kamarádi

Nezvaní neviditelní hosté ve vaší domácnosti mohou mít podobu prakticky čehokoliv. Děti si je často představují jako člověka, ale výjimkou nejsou zvířata, pohádkové postavy, obživlé hračky či jen obrysy. Mezi výhody imaginárních kamarádů patří: lepší socializace, kreativita, zvýšené emoční porozumění, porozumění sobě samotnému a svým pocitům. Odpovědět na to, proč si děti takové přátelé vytváří, třeba i přes to, že mají reálné kamarády, není snadné. Často tím řeší problémy a zvládání svých emocí, chtějí mít společníky ve světě fantazie, cítí se osamělí nebo si chtějí vyzkoušet chování a role ve vztazích.

V dnešní době imaginární kamarádi často vzniknou například z role playe, které se odehrává v různých komunitách. Děti mají své alterego, které je třeba zvíře s lidskými vlastnostmi. Zhmotní ho tím, že ho kreslí, animují a komunikují za něj prostřednictvím konverzací na sociálních sítích s dalšími členy komunity. Být někým jiným je tak zábavné, že si děti svou vymyšlenou postavu často přenesou i do prostředí mimo komunitu.

Jak poznat, že má dítě imaginárního přítele

Poznat, že má dítě imaginárního kamaráda, není těžké. Většinou si povídá samo pro sebe, pokládá otázky, na které nedostává odpověď, což může působit pro rodiče děsivě. „Dcera měla imaginárního kamaráda ještě ve 12 letech. Často hodiny ležela v posteli a jen si šeptem povídala. Vzala jsem jí k psycholožce, ale ta na nic zvláštního nepřišla, jen řekla, že má dcera bujnou fantazii. Poslední rok v době pandemie si povídala s kamarádem častěji. Nejvíce mě však vyděsilo, když za mnou přišla a řekla, že jí kamarád začal urážet a chce, bych ho vyprovodila z domu. Nakonec jsem ho imaginárně poslala pryč a od té doby je klid,“ vypráví svou zkušenost maminka třináctileté Sáry.

Kdy je to ještě normální

Co se týče případu Sáry, vypadá to, že dívka chtěla přátelství s imaginárním kamarádem ukončit z toho důvodu, že ji samotnou už nenaplňovalo. Je to stejné, jako když si děti chtějí přestat hrát s panenkami. Uvnitř ní se prali dvě osobnosti, ta dětská a ta, která už směřuje k dospívání,“ vyjadřuje se k případu dětská psycholožka Kateřina Novotná. Přátelství s imaginárním kamarádem mají častěji dívky než chlapci a u dětí je běžné zhruba od pěti do třinácti let.

Ve skutečnosti většina dětí chápe, že jejich neviditelní přátelé nejsou skuteční. Právě to máte za úkol zjistit, zvláště v případě, pokud přátelství negativně ovlivňuje chování vašeho potomka nebo trvá ještě po třináctém roce života dítěte. V takovém případě kontaktujte pediatra.

Jak se chovat jako rodič

Pokud zjistíte, že má vaše dítě imaginárního kamaráda, nelekejte se a jeho existenci nezpochybňujete. Můžete se díky němu dozvědět, co pro něj imaginární přítel představuje. Klidně pro něj prostřete i talíř navíc, pozvěte ho na výlet. Pokud je ale imaginární přátelství náročné a narušuje výchovu, stanovte hranice.


Co když je imaginární přítel děsivý?

Zatímco je většina imaginárních přátel laskavých a přátelských, mohou se objevit i agresivní, zlobiví, navádějící ke špatnostem. Mohou dítě rozrušovat nebo dokonce vyvolat konflikt s reálnými kamarády. I když nelze dobře vysvětlit a pochopit, proč jsou někteří imaginární přátelé takto děsiví, zdá se, že i tyto vztahy dítěti poskytují výhodu. Řeší díky nim obtížné rodinné vztahy, těžké časy v reálném světě a pomáhají jim lépe se orientovat v pocitech, které cítí.

Souvisí imaginární přátelé se schizofrenií?

Mnoho rodičů si pokládá otázku, zdali takové chování nesouvisí se schizofrenií. Toto duševní onemocnění však obvykle nevykazuje příznaky, dokud není člověku mezi šestnácti a třiceti lety. Schizofrenie v dětství je vzácná a je obtížné ji diagnostikovat. Mezi příznaky patří paranoia, změny nálady, halucinace (slyšení hlasů, vidění věcí), náhlé změny chování. Zatímco souvislost mezi schizofrenií a imaginárními přáteli není nutná, výzkum z roku 2006 zjistil, že u dětí, u kterých se rozvinuly disociativní poruchy, byla větší pravděpodobnost, že se objeví imaginární přítel.

Disociativní poruchy jsou stavy duševního zdraví, kdy člověk zažívá odpojení od reality, což může být v dnešní době hrozbou více než kdy dříve. Nehledě na výzkumy, kdykoliv se chování a nálady vašeho dítěte dramaticky změní nebo vás začnou znepokojovat, obraťte se na dětského lékaře, který vypíše žádanku k dětskému psychologovi. Zanedbání počátečního narušení duševního zdraví dítěte pro něj postupem času může znamenat vážné psychické onemocnění.

Reklama