Vážená redakce,
 
tak jsem se rozhodla a napíši vám příběh o "záhadě, tajemnu, nevysvětlitelné příhodě", i přesto, že můj příběh asi nebude natolik tajemný jako u ostatních.
 
Moje babička a děda mívali doma krásný veliký ibišek. Děda se o něj vždy vzorně staral a čekal, že květina jednoho dne vykvete.
 
Ibišek měli mnoho let, ale přes veškerou dědovu péči nikdy nekvetl. Kytka byla dávána na různá místa v bytě - na různé světové strany, ale květy se nikdy neobjevily.
 
Děda onemocněl Alzheimerovou chorobou.Péče o něj byla pro babičku a blízké příbuzné velmi náročná, a proto děda skončil v ústavu.
Za rok a půl, bohužel, děda zemřel. Moje maminka jela za babičkou, aby vyřídily záležitosti kolem pohřbu. Když přijela k babičce do bytu, byla velmi překvapena, protože "dědův" ibišek kvetl.
 
Babička přežila dědu o 7 let a po celou dobu kytku v bytě také měla, ale ta už nikdy nevykvetla.
 
Hezký zbytek dne přeje
 
Reklama