Přestože je téma dnes poněkud ponuré, rozhodně nás čeká zajímavý a co možná veselý den.
Za sebe říkám k dnešnímu tématu dne - mě, prosím, odpojit!
Nevím, jak vy, ale mně by se asi nechtělo zabírat někde postel a už vůbec bych byla velice nerada, kdyby mě nějací ubozí medici, případně pomocný zdravotní personál museli třeba jednou obhospodařovat jako zcela odkázanou na trvalou péči.
Zřejmě bych nebyla příliš nadšená, kdyby se moje dcery musely... pokaždé po práci... stresované a bez naděje...
Přemýšlela jsem a dospěla k jednoznačnému závěru - v případě nějakého katastrofálního zvratu ODPOJIT!
Pak spálit a v rámci úspory místem na už tak přecpaných hřbitovech rozsypat někde po lukách. Krom toho člověk neví, vedle koho by se pak povaloval, a co když by mi „soused“ nebyl sympatický.
To by mě do smrti štvalo! :-)
Případně se mi moc líbilo poslední přání veterána (Petr Kostka) ve filmu Grandhotel. Představa, jak mě po kouskách sypou v Kotvě po regálech, mě baví. :-)
A co vy, odpojit - neodpojovat?
Počasí nám pro téma připravilo výtečnou atmosféru. Tedy alespoň tady v Praze se tváří dost pohřebně. :-)
Své přísvpěvky a názory k dnešnímu tématu piště prosím na redakce@zena-in.cz
Čeká nás soutěž, Chcípák a Borec, vyhlášení, vaše příspěvky a nakonec ten vítězný a odchod.
Nový komentář
Komentáře
proto existuej v nemecku tzv. Patientenverfügung po mem prvnim praktickem dni v jednom domove kde byli lide na dychacich pristrojich a mezi nimi lide ve veku od 24-35 let a kdyz jsem videla jejich stav, jejich "zivot", hned po prvni dni jsem si tuto udelala, mam to notarsky overene, vi to muj lekar, ma mto v kabelce jako dodatek a uvazuji si to vytetovat v anglictine na telo az kdyby neco a oni se na me vrhli ze me budou reanimovat.. a tam bude stat na krku "Zadne tracheostoma" , na prsou "zadny defibrilator" na brichu "zadna PEG" a na zadech zneni meho tzv. Patientenverfügung sakra jak se to rekne cesky.. hm hm nevim...
hannysek — #9






Já s Vaším názorem také souhlasím! Nechtěla bych, aby si někdo kazil život tím, že by se o mne staral, nemohl žít šťastně a jen se dívat, jak ležím a nemůžu! A s tím rozsypáním po louce také souhlasím, vždyť pomník stojí tolik peněz, proč by měla moje rodina dávat nějaký 60 tisíc za pomník!(na vesnicích jsou velké pomníky, některé města to mají lepší, že stačí maličký) Co z toho budu mít, nic! Pěkně spálit, rozsypat někde a hotovo! Slzy přejdou!
evusche — #7 ..no tak prostě odletím kus dál, kde nebude poletovat a oxidovat on
...
Míšo, ale když bude chtít každý rozsypat na louku, tak kdoví kdo tam s tebou bude létat a co když se ti ten dotyčný taky nebude zamlouvat

Dobré odpojné ráno.
Já osobně jsem proto aby mě v případě nemohoucnosti odpojili.Nedávno jsem si připadala nepotřebná-zablokovala se mi krční páteř a já nemohla chodit vše se se mnou točilo-bylo mi na zvracení a musela jsem čekat na to až mě odvezou na pohotovost.Na poh.to šlo dobře příjemná paní doktorka-dala mojí snaše k dispozici sedačku na které mě odvezla na příjem.Tam-prý musím chviličku počkat-čekala jsem hodinu a půl.Pak byla celá řada výslechů(jak se ti ta hlava točí-dokola nebo ze strany na stranu)a pod.Při tom jak jsem se mizerně cítila jsem se dostala na postel za 2 a půl hod.Co by se dělo kdybych nemohla mluvit a nebo potřebovala mísu to nevím a ani vědět nechci.Jsem tedy všemi 10 pro odpojení
urcite bych nechtela prezivat mesice v bolesti, ale odejit dustojne a pokud mozno v podobe prijatelne pro me a me okoli a ne jako troska s 30 kg i s posteli, ze ktere trci hadicky snad ze vsech telnich otvoru
takze urcite odpojit, spalit a do Beskyd na ty krasne louky se mnou, kde jsem se jako mala strasne rada prochazela
já asi taky odpojit Jak píše Míša aby mě museli medici a spol obhospodařovat a pak děti moje ne tak to fakt ne.
átéčko — #1 NE 100%, ale 200%. viď
ale za sebe - odpojit!
A dobré ráno, vytáhněte si deštníky
Tak s tímhle souhlasím ne 100%!